Dokument Olga a všudypřítomná laskavost

dokument olgaV úterý 13. května v kině Aero proběhla slavnostní premiéra dokumentu Olga. Film o osudu Olgy Havlové upřímně dokresluje obraz disidentského a undergroundového prostředí minulého století. V předsálí rozvěšené fotografie bývalé první dámy, žijící legendy českého undegroundu a koncert The Plastic People of the Universe – to vše vytvořilo nezapomenutelnou atmosféru promítání.


Před samotnou projekcí se diváci mohli občerstvit panákem Becherovky, kterou měla Olga Havlová údajně v oblibě, nebo si zakoupit u stolečku nadace Výboru dobré vůle sborník textů „Síla věčnosti Olgy Havlové“. Spisovatel Jáchym Topol, který má také kořeny v undergroundu, se ujal role moderátora a večer uvedl představením režiséra Miroslava Janka a dalších spolupracovníků, bez nichž by se film neobešel.

Skromnost a osobitost byla vlastní tvůrcům i při děkování – střihačka Tonička Janková se zeptala, jestli by se nemohla udělat výjimka a mohlo se kouřit i v promítacím sále. Anna Freimanová, která je autorkou námětu a byla dlouholetou přítelkyní bývalé první dámy, zdůraznila, aby se nevzpomínalo na Olgu sentimentálně, protože pompéznost ráda neměla.

 

dokument olga


Po boku prezidenta

Režisérovi Miroslavu Jankovi se však podařilo předat divákům daleko více než by kdokoliv očekával. I lidé, kteří pravou ruku Václava Havla nezažili tuší, že se jednalo o nespoutaný živel plný spravedlivých úsudků, se schopností je prezentovat s taktem a lidskou přirozeností. Forma sdělení je ale navzdory vysokému postu první dámy odlehčená překvapivou dávkou humoru.

Uchopení tvůrců nám ale nechává prostor nahlédnout daleko dál. Vedle přímé dámy a kreativní kamarádky prezentuje Olgu Havlovou také jako ženu, co ráda chodí na houby, po ránu odmítá s kýmkoliv mluvit, nebo s partou přátel organizuje veselá setkání na Hrádku. Zkrátka jako celistvou osobnost, které nelze upřít její význam. Naznačuje také její důležitost po boku prvního prezidenta České republiky. Byl by bez ní opravu tím, kým byl?

Portrétem osobité ženy dále provází: Vlastimil Třešňák, Ladislav Trojan, Olga Pešková, Milena Černá, Jan Kašpar, Petruška Šustrová, Dana Němcová a další.

Underground a disent

Po projekci následovala diskuze s Paulem Wilsonem, jenž pobýval na přelomu 60. a 70. let v Československu a hrál spolu s Plastiky, v důsledku čehož byl následně vyhoštěn. Mezitím co Topol vedl krátké rozhovory s tvůrci, se na pódiu připravili Plastici. Ti zahráli písně „Televizní idylka“, „Za maskou maska“ nebo drásavou „Non stop opera“. Průběh večera v Aeru snímaly kamery, jejichž záznam se přenášel do 22 dalších kin, kde měl dokument premiéru.

Divák si jistě odnesl skvělý a inspirativní zážitek. Stále živé téma odkazu disidentu poukazuje na to, že bychom neměli rezignovat na kritické myšlení ani dnes.


 



Text: Alena Horáčková, Martin Hrnčíř
Foto: Martin Hrnčíř





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání