Titulní hra letošních Letních shakespearovských slavností se do programu podobného projektu náramně hodí. Sen noci svatojánské v režii dua SKUTR má v sobě totiž lásku, erotično, vtip i gradaci. Setkávají se zde při magické noci dva světy, do nichž se postavy kouzelně zamotávají. To vše v malebných prostorách, na nápadité scéně a za doprovodu pestré hudby.
Je možné, že celý tvůrčí tým letošní inscenace klasické shakespearovské hry včetně režijního dua Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský frčel při přípravách na něčem, co jim v nápadech pomáhalo. Ale myslím to v dobrém slova smyslu. Někdy jsou totiž projevy herců pořádně ztřeštěné, ale do letní komedie to celé tak nějak pasuje.
Už na úvod David Prachař představí divákům falešné čerstvé novomanžele, které usadí na kraj jeviště a pro něž má být zrovna ten večer hra věnována. Mnoho diváků ještě během představení věřilo, že ti dva mladí lidé skutečně do celé té inscenace nepatří. Pár své role sehrál skutečně dobře, ale nakonec každý pochopil, že to byl chytrý záměr tvůrců doplnit rozmanité prvky lásky jednotlivých postav o konkrétní svatební čin.
V samotném představení se pak potkává nejen skutečný svět s tím pohádkovým, ale také historie se současností. Ať už mluvou, kostýmy či rekvizitami, jako je například intim sprej. Vše navíc podtrhuje nápaditá patrová scéna Jakuba Kopeckého, na níž se dole v lese smrtelníci střetávají s taji přírody, nahoře pak vládci elfů a víl včetně těch samotných užívají pohodlí a rozhledu. Choreografie Jana Kodeta s prvky tance i akrobacie hlavně u víl a elfů dodává hře na pohybové pestrosti a dynamičnosti. To vše podtrhuje hudba, která je zčásti reprodukovaná, avšak v potřebných pasážích ji obstarává u kláves Václav Kopta.
Spojení živých a nadpřirozených postav dokládají přímo někteří herci v dvojrolích. Ať už David Prachař jako Theseus a Oberon či Vanda Hybnerová coby Hippolyta a Titanie, ale také roztěkaný a poblázněný Csongor Kassai v roli Puka nebo i Egea v úvodu a závěru představení. Vlnu dravého mládí plné šíleností představuje čtveřice Martin Písařík (Lysandr), Petr Vančura (Demetrius), Zuzana Stavná (Helena) a Hana Vagnerová (Hermie). Jejich projevy pohybové, mimické ale i verbální obohacují hru výtečně.
Svou uměleckou vložku pro svatbu krále Thesea a Hippolyty pak v další linii nacvičují aténští řemeslníci v podání Josefa Poláška v roli Poříze a Marka Daniela coby Klubka. Trojici doplňuje Václav Kopta, který už beztak na jevišti je u zmíněných kláves. Jejich závěrečnou scénu plnou narážek a obscénností je nutné brát s nadhledem a do určité míry se celé inscenaci vymyká a mírně jí roztříští.
Celkově ale nové ztvárnění Snu noci svatojánské sedí do dnešní doby, v níž není nouze o erotické napětí, omamné látky, ale i zábavu. Je vidět, že i za Shakespeara se dalo dobře pobavit a i s blankversem se dá na jevišti poradit obstojně. Pokud byste ještě chtěli na Pražský hrad vyrazit, máte poslední šanci tuto hru vidět v pátek a sobotu.
Text: Pavel Urban
Foto: Letní shakespearovské slavnosti
- Anglika se vrátila na prkna Divadla Broadway po 9 letech
- Držte si čelovky, v Praze a Brně odstartuje Noční běh pro Světlušku
- Hudební festival Hrady CZ startuje na Točníku jubilejní letní tour k 10. ročníku
- Hudebně-švestkový festival Vizovické Trnkobraní bude již tento pátek a sobotu
- Na festival Okoř byla cesta jako žádná ze sta
