Belgická tragikomedie plná zvratů a dobrodružství zamíří v říjnu do českých kin. Jde o zpracování poměrně choulostivého tématu, kterého se však režisér Geoffrey Enthoven zhostil s grácií. Vyhnul se černému humoru a vytvořil situace, kdy divákům sice cukají koutky, ale vzápětí se zamyslí nad odhodláním nemocného Larse, slepého Jozefa a ochrnutého Philipa. Přehnanou lítost ale nečekejte!
Snímek, který má v českých kinech premiéru 4. října, vzniknul na motivy skutečné události, což celému příběhu propůjčuje o stupeň hlubší ráz. Nejde tak úplně o komedii, kde jen sedíte a bez nutnosti velkých myšlenkových pochodů se necháte bavit. Štábu Hasta la vista! se povedla udržet tenká hranice mezi litováním postižených lidí a vysmívání se jejich limitům.
Nádor, slepota ani ochrnutí nezastaví tři mladé hochy na cestě za dobrým vínem a ženami. Původně do posledního detailu promyšlený výlet po Francii a Španělsku se ještě před odjezdem zvrtne a je potřeba se rozhodnout, zda jejich kamarádství vydrží i v horších podmínkách, než měli v plánu.
Diváci mají možnost během 115 minut sledovat vývoj vztahů tří kamarádů mezi sebou i k jejich okolí a prožívat s nimi od začátku do konce úspěchy i nezdary, radost i chvíle slabosti. Velkým plusem celého filmu je humor a nadhled Larse, Philipa a Jozefa. Lehkost s jakou si dělají legraci ze svého postižení a zlehčují vážné situace.
Na škodu naopak byla možná až přílišná předvídatelnost dalšího vývoje. I nevelký filmový fanoušek si dokáže představit, kam snímek směřuje a co ho ještě čeká. Přeci jen road movie s podobnou tematikou jsme tu už nejednou měli. Příjemným osvěžením je jen pohled na postižené lidi, který zbytečně nevyvolá vlnu lítosti.
Film Hasta la vista! by mohl pobavit a zaujmout prakticky celou rodinu. Největší zalíbení v něm ale podle všeho najdou náctiletí diváci, které bude bavit příběh jen o málo starších vrstevníků na cestě za prvními milostnými zkušenostmi. Snímek je přístupný od dvanácti let.
Text: Sylvie Zapletalová
Foto: Asociace českých filmových klubů
