Příběhům spisovatele René Goscinnyho o malém Mikulášovi a jeho kamarádech je už padesát let. Při té příležitosti se úspěšná díla dočkala filmového zpracování. Režisér Laurent Tirard předložil do kin snímek s názvem „Mikulášovy patálie“, který především skvěle pobaví a hlavně nechává různým generacím nahlédnout, jak se vzájemně mohou chápat děti a rodiče.
Diváci filmu Mikulášovy patálie se dělí do dvou skupin. Do první patří ti, kteří původní knihy od Goscinnyho četli a jako děti se bavili u nesčetných příběhů a situací, které Mikuláš se svými kamarády zažíval. Pro tuto skupinu bylo převedení na filmová plátna plné očekávání, které ve výsledku určitě nezklame, ba naopak. Druhá část návštěvníků je pak postavena před roztomilou francouzskou komedii, jež v českém porovnání může připomínat Poláčkovo dílo „Bylo nás pět“, případně Steklačovy „Boříkovy lapálie“.
Tirard z knižních předloh čerpal dost a různé příběhy poslepoval. Někdy však tvůrci zasáhli také vlastní intencí. Postavy vesměs pasují na popis a charaktery nastíněné Goscinnym. Mikuláše v hlavní roli ztvárnil Maxime Godart, ale také další dětské role jsou výtečné. K úsměvu pak vybízí Francois-Xavier Demaison v roli vychovatele Polívky.
Malý Mikuláš se se svými spolužáky navyvádí spousty klukovin. Jeho souputníky v tomto směru jsou jedlík Vendelín, hloupý Kryšpín, silák Albín, třídní šprt Celestýn a několik dalších. Problém pro Mikuláše a jeho kamarády nastává ve chvíli, kdy tajně slyší rozhovor rodičů a vyrozumí si z něj, že bude mít malého brášku a jeho už nebudou rodiče potřebovat. V tu chvíli zapojuje parta své dětské mozky, jak se s nechtěným přírůstkem vypořádat. Nejlepší řešení je – zbavit se ho.
Rodiče Mikuláše však ve skutečnosti trápí trochu jiné věci. Dospělý svět ve snímku přináší „skutečné“ problémy. Otec se snaží v práci podlézat šéfovi Moucheboumeovi a pozve ho s chotí na večeři. Mikulášova maminka je zase nešťastná ze své pozice ženy v domácnosti a trápí ji, že není moc vzdělaná. Vše se tak snaží rychle dohnat, což vybízí jen k další vlně nezdarů a výbuchům smíchu.
Drobnými vtipy či úsměvnými situacemi je film nabitý a v délce devadesáti minut vás nenechá oddechnout na delší dobu. Bavit se zaručeně budete, ať už jste děti, nebo rodiče. Každý zkrátka po svém. I dospělí totiž byli dětmi a Mikulášovy příběhy znají. Dokážou si tak svět těch malých tvorů představit. Tirard sestavil skutečně výbornou stavebnici, která přímo volá po pokračování. Materiálu k dalším patáliím je ještě stále dost.
Text: Pavel Urban
Foto: Hollywood Classic Entertainment
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Dokonalý únik: Kdo před kým stihne uprchnout
3 sezóny v pekle: Je třeba se bouřit a jít svou cestou
2012: Konec světa nebude žádná zábava
Zataženo, občas trakaře: Gurmánská bouře