Píše se rok 1947, v této nelehké době žije také devatenáctiletý mladík Ivan Heinz, který se považuje za umělce a básníka. Snaží se žít bohémským životem a brát od něj, co dává. Bohužel se však i on střetává s těžkou realitou a musí nakonec bojovat o všechno, co mu ještě zbývá. Má ale šanci na výhru?
Snímek „3 sezóny v pekle“ je ukázkou doby, její svěžesti, stylu, hudby i humoru, ale také krutosti a nastolujícího vládního režimu. Ivan (Kryštof Hádek) si od matčiny smrti rozumí se svým otcem čím dál tím méně, snad i proto, že je každý naladěn na jinou vlnu. Otec, coby bývalý voják, již ví o životě své, zatímco jeho syn je plný elánu, do školy mu přijde zbytečné chodit a jeho hlavní ideologií je marxismus. Aby mohl žít nespoutaným životem, jaký má správný umělec mít, rozhodne se nakonec z domova utéct. Vydává se na novou etapu, během níž se chystá oslavovat svobodu a umělecké ideály. Oddává se cigaretovému kouři, alkoholovému opojení a krásným ženám. Žije jedinečností okamžiku, aneb jak sám říká: „Povinností umělce je učinit každý okamžik neopakovatelným“.
Pokouší se psát básně, ale setkává se s neúspěchem. Jeho díla nepřinášejí nic nového, převratného ani zajímavého. Zprvu je mladík vztahovačný, uražený a nedůvěřivý. Nakonec však přeci jen začne naslouchat radám Viktora Lukase (Jan Kraus), díky němuž se jeho tvorba postupně vyvíjí a zlepšuje. Na jednom večírku se Ivan setkává s Janou (Karolina Gruszka), kterou je ohromen a okouzlen. Ta si snaží udržet svou nezávislost a divokost, přesto však neodolá a pozve ho k sobě domů. Umělec neváhá a vydává se s touhou poznat nepoznané do náručí vášně a nespoutané romance, která ho ale zároveň mučí a vnitřně sžírá. Ač se zpočátku zdá, že půjde pouze o krátký románek, prochází si pár různými situacemi a jejich vztah se v průběhu všeho vyvíjí kupředu. Nakonec si mladí lidé zcela podlehnou.
Milenci se hádají, okouší kouzla erotických hrátek a stále žijí bezproblémovým a lehkovážným způsobem života, především však díky Janě, která zdědila velký obnos peněz. Přichází ale politické změny. Zprvu se to páru nedotýká, není pro ně důležité, co bude zítra. Důležité je, co je teď a jak silně jeden druhého dokáže milovat. Postupně se však dostávají do problémů – vyhýbají se pracovní povinnosti a Ivanovi přichází předvolání na vojnu. Spřádají plány, jak utéct a zachovat si svůj nezávislý život. Marný pokus, kdy vyvolají veřejné pohoršení s nadějí, že by Ivana prohlásili za blázna a na vojnu ho neposlali, skončí neúspěchem, proto je rozhodnuto. Musí emigrovat, a kam jinam než do Paříže – města umělců.
„Jistým bodem počínaje již není návratu a toho je nutné dosáhnout“
V průběhu roku 1948 se začínají uzavírat československé hranice a vše nabírá daleko vážnější spád. Pár se živí drobnými krádežemi a snaží si vydělat na cestu a podplacení hraničářů. Peněz však není dost a cena je příliš vysoká. Jana prodá veškerý svůj majetek, ale místo slíbené částky jí zůstanou pouze oči pro pláč, když zjistí, že byla napálena a její známý s obnosem uprchl. Ivan proto přistoupí k jedinému možnému řešení – propašuje přes hranice zásilku a získá tak dostatek peněz, aby mohli oba utéct. Situace se však značně zkomplikuje ve chvíli, kdy ho při zpátečním přechodu chytne hraniční policie. Od výslechu se mnoho lidí živých nevrací, jaká je tedy šance, že se to podaří zrovna jemu?
Nečekejte příběh, který vám popíše svět umělce, či nastíní skutečnou dramatičnost tehdejší doby. O tyto body se pouze opírá. Stěžejní je zachycení života mladého člověka, který se bouří proti době, má své ideály, sny a chce se něčím stát. Jde však hlavou proti zdi a krutě na ni naráží, neboť každý musí plnit nějaké povinnosti a nikdo se nemůže bouřit proti režimu, který vládne. Postupně se ideály a naděje tohoto člověka ničí a vše se hroutí jako domeček z karet. Začíná pouze boj o přežití. Ve chvíli, kdy ale odmítne souhlasit s tím, co systém předkládá, má už jen dvě možnosti. Buď uteče a vyhraje, nebo bude polapen a potrestán.
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Falcon
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
2012: Konec světa nebude žádná zábava
Zataženo, občas trakaře: Gurmánská bouře
Myslet filmem