Válečný kůň je Spielbergovou srdcovou záležitostí

Válečný kůňVe čtvrtek 23. února přiklusal do kin další snímek uznávaného režiséra a producenta Stevena Spielberga zasazený do období první světové války. Těžištěm dramatického příběhu je hluboký vztah mezi chlapcem a jeho koněm Joeym. VÁLEČNÝ KŮŇ je filmem složeným z mnoha vrstev, které ve výsledku vytváří velmi pestrý obraz. Otázkou je – získá si přízeň diváků, protože si v něm každý najde své, nebo se zalíbí jen lidem, co mají ke koním blízký vztah?


Mladý chlapec Albert vyrůstá s otcem a matkou v malebném prostředí Devonu. Život je to však drsný. Půda kolem domu není obdělaná, pole je samý kámen, a tak se otec vydává na trh obstarat pro rodinu posilu v podobě silného oře, s nímž pole zorá. Místo svalnatého hřebce však domů přivede krásného avšak na první pohled atleticky stavěného koně vhodného spíš na výstavu. Zatímco žena zuří, chlapci září štěstím oči. Jeho nový kamarád dostane jméno Joey. A tak začíná velký příběh mezi Albertem a jeho milovaným koněm. Idylka však netrvá věčně, doba je zlá a přichází válka. Zoufalý otec neví, jak uživit rodinu, a tak se rozhodne zvíře prodat britské jízdě. Na daleké frontě pak začíná mnohem temnější děj zachycující obraz první světové války.

Válečný kůňSnímek „Válečný kůň“ (v originále War Horse) vznikl podle předlohy knižního románu Michaela Morpurga a rovněž také na popud divadelní hry Nicka Stafforda, kterou Steven Spielberg v Londýně viděl. Příběh ho prý uchvátil od první chvíle, proto se jej rozhodl přenést i na filmová plátna. Tentokrát si však na svá bedra naložil opravdu nelehký úkol. Natáčení se zvířaty je hodně náročná záležitost a navíc boj, aby zpracování daného tématu oslovilo současné publikum a zároveň se výsledná podoba nezvrhla v akční hollywoodské drama nebo fantasy příběh, to je velký oříšek.

Důležitým rozhodnutím bylo, jakým způsobem bude Joey ztvárněn. Zatímco v knize čtenář nahlíží do koňské mysli, protože jsou zde jeho dojmy zachycené, ve filmu Spielberg zvolil cestu přirozeného expresivního výrazu. Kůň nemluví. Navozuje to reálnější dojem, na druhou stranu však musí divák víc zapojit svou fantazii. A tady může padnout kosa na kámen. Já osobně mám k těmto zvířatům silný vztah, a proto mě „Válečný kůň“ tematicky lákal. Zajímala jsem se o to, jak bude příběh uchopen. Ne každý je však pro věc tolik zapálený. Snímek má dvě a půl hodiny a už během projekce bylo vidět, jak se někteří lidé ošívají a netrpělivě s sebou vrtí. Nekladla bych to však za vinu emotivnímu příběhu, ale mnoha vrstvám, které se v něm prolínají.

Kůň během svého putování po válečné frontě ovlivní život mnoha lidem. Tyto jednotlivé příběhy jsou zajímavé, mají svou váhu a význam. Na druhou stranu ale odsouvají hlavní téma – vztah mezi Albertem a Joeym na pozadí. Divák tak musí být neustále v pozoru, aby chápal všechny návaznosti, souvislosti a pointu. Na závěr tak odchází trochu vyčerpaný, přehuštěný informacemi a napumpovaný dojmy z toho, co všechno viděl. Což mě přivádí k myšlence, že pravou hloubku a sílu „Válečného koně“ dokáže člověk skutečně ocenit a vstřebat až po druhém ne-li třetím zhlédnutí.

Válečný kůňZa ocenění však určitě stojí snaha zachytit první světovou válku z nového úhlu pohledu. „Válečný kůň“ není nějak vyhraněný – jsou tu Britové, Francouzi a Němci, nikdo z nich však není vnímán jako úhlavní nepřítel. Hrozivé a beznadějné situace střídají veselejší momenty a vyhlídky na lepší budoucnost. Válka je tu přiblížena z tolika různých pohledů, že by bylo dost materiálu na vznik dalšího zajímavého snímku. Ať už jsou to chlapci utíkající z fronty ve strachu o vlastní život, krysy hemžící se zákopy nebo jedovatý plyn nenápadně číhající na své oběti.

Nejdramatičtější scénou je běh Joeyho mezi zákopy skrz zemi nikoho. Čiré zoufalství měnící se v beznaděj přechází v boj s ostnatými dráty, ve kterých zvíře uvízne. Pokud byl „Válečný kůň“ do této doby pro děti stravitelný, nyní budou mít problém i leckteří dospělí. Hrůzostrašnou depresivní situaci prořízne nečekané setkání dvou mužů – každý však přichází z jiného zákopu. Situaci to trochu odlehčuje a zároveň se snaží připomenout, že i na frontě existovaly chvíle, kdy zbraně utichly a lidé, ze kterých válka udělala nepřátele, si mohli oddechnout a hovořit spolu v míru. Bohužel o tom, se při hodinách dějepisu na školách příliš neříká.

„Válečný kůň“ má nápad, hloubku a zajímavý děj. Špatný rozhodně není, zda se však dočká uznání a ocenění je otázkou. Za své však hovoří i šest nominací na Oscara v kategoriích Nejlepší film, Kamera, Výprava, Hudba, Zvuk a Zvukové efekty. Pro Stevena Spielberga je toto dílo určitě velmi osobní záležitostí. Kdo je naladěn na stejnou vlnu, bude to s ním sdílet.

 


 



Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Falcon





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání