V první řadě musím říct, že Sázavafest mám opravdu ráda. Jezdím na něj už několik let a vždy jsem si odvážela hromadu zážitků a nadšení. Bohužel, sem tam i trochu rozpaků, které vyvrcholily letošním ročníkem. Ten se uskutečnil od 31. 7. do 2. 8. ve Světlé nad Sázavou.
Jako pro novináře pro mě nastaly trable už po příjezdu. Press centrum není, ale možná bude ve VIP stanu nějaký koutek. No jasně, už vidím, jak mě tu vyhazovači pouští bez pásky do VIP stanu. Aby bylo jasno, mně nevadí, že tu nemám hogofogo zázemí, dvě stovky za stanový městečko, navíc se sprchou mě opravdu nezabijou. Ale že jsem v podstatě jen fialovou páskou označená jako „ta co si to neplatila“ a nemám šanci někde udělat rozhovor nebo napsat průběžnou reportáž, když se po mně vyžaduje, to je prostě trochu na prd.
S těžkým srdcem musím uznat, že mám však letos proti festivalu černých puntíků mnohem více. Už to, že je jako headliner Lucie Bílá, a nic proti této vynikající zpěvačce, je tak trochu smutné. Sázavafest se z multikulturního a multižánrového festivalu změnil na plejádu českých kapel a pár electroswingových interpretů. Ne špatných, to rozhodně ne. Ale zaplnit tři dny kvalitní hudbou prostě něco stojí. A ano, každý si tu určitě něco našel, ale najít si jednu, dvě kapely, to je trochu málo, ne?
Tomu odpovídala i atmosféra. Co vím, plno lidí se na poslední chvíli rozhodlo nejet. Jednak kvůli počasí, jednak jim to za to jednoduše nestálo. Bylo to znát. Ty tam jsou časy, kdy Sázavafest plnil prostranství před pódii tisíci fanoušky skvělých kapel. Letos byl ten největší nával na Chinaski, Lucii Bílé a Xindlovi X, který byl podle reakcí to nejlepší, co festival nabídnul. Dost lidí přitáhla také kapela Klischée, za mě rozhodně top strop a asi jediná kapela, na kterou jsem se vyloženě těšila, se svým živelným vystoupením a neuvěřitelnou show. Opravdu díky, že jsem je mohla vidět v ČR naživo!
A jinak? Jinak nic moc. Pár lidí přitáhli Bart & Baker, hodně kvalitní vystoupení předvedla kapela Jelen a pro mě obrovským překvapením byla i partička Cocaine Party, bohužel ale hrála už brzy po poledni, což je podle mě velká škoda, protože v tu dobu plno lidí ještě spalo, povalovalo se po areálu nebo shánělo po Světlé nad Sázavou něco k snědku. Nezklamaly ani kapely Mňága a Žďorp, Wohnout, Škwor či Monkey Business. Klasickou, která se nikdy neokouká, je skupina Sto Zvířat, a zabodovali také Eddie Stoilow, Prague Conspiracy nebo Ondřej Havelka & Melody Makers se svým elegantním vystoupením.
Velkou otázkou je pro mě to, proč se show Na Stojáka, která už loni slavila obrovský úspěch, a do stanu se hrnuly davy, opět pořádala na malém prostoru Muzikus Unplugged Stage, kde navíc není pořádně slyšet a spousta lidí o to tak musela přijít. Ani letos však na Sázavafestu nechyběla Party Village, kde zahráli někteří DJ’s a hudba duněla areálem až do brzkých ranních hodin.
Za mě letos opravdu veliké zklamání a asi nejslabší festivalový zážitek. Více, jak polovinu času jsem přemýšlela, co mám dělat, na kapely chodila spíš proto, že když už teda nic jiného, tak aspoň tohle. Chyběla ta dokonalá atmosféra letních večerů pod širým nebem a celková pohoda, pro kterou se na festival jezdí. Letos bohužel Sázavo. Tak snad za rok to bude lepší.
Text: Tereza Netoličková
Foto: Ondřej Uchytil
