Již od roku 1952 je festival tradičně zahajován cyklem šesti symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Dílo jednoho z nejznámějších českých skladatelů netřeba představovat. Připomeneme-li jednotlivé části tohoto symbolu české národní hudby (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník), jejich ústřední melodie si vybaví snad každý. U příležitosti 200. výročí založení Pražské konzervatoře si tentokrát můžeme vyslechnout Mou vlast v podání Orchestru Pražské konzervatoře a nejúspěšnějšího českého dirigenta Jiřího Bělohlávka. Koncert se koná ve Smetanově síni Obecního domu, ve čtvrtek 12. května ve 20 hodin.

Další z velkolepých událostí bude provedení Mahlerovy Symfonie tisíců. Uslyšíte ji v den, kdy si svět připomene skladatelovo 100. výročí úmrtí - ve středu 18. května ve 20 hodin. Symfonie č. 8, po právu zvaná „Symfonií tisíců“, je monumentální dílo, na němž se bude podílet více než 400 účinkujících. Z tohoto důvodu se bude koncert poprvé v historii festivalu konat v pražské O2 aréně. Vystoupí na něm dva symfonické orchestry, čtyři smíšené pěvecké sbory, dva dětské sbory a osm předních sólistů z Česka a Německa pod vedením německého dirigenta Christopha Eschenbacha. Gustav Mahler, rodák z Vysočiny, známý rakouský symfonik, ale také výtečný dirigent, nadepsal svou Osmou symfonii slovy "Představte si, že vesmír začne zvučet a znít". Hovořil o ní jako o díle "odpoutaném od všednosti i od běžného koncertního života“ a již na své premiéře roku 1910 způsobila uměleckou senzaci. Nenechte si ji ujít ani vy!

U vzpomínek na Gustava Mahlera zůstane Pražské jaro i nadále. V pátek 20. května nabídne svým divákům a posluchačům další z autorových úspěšných děl, Symfonii č. 2 zvanou „Vzkříšení“, v níž Mahler vyjádřil své zaujetí tématy posmrtného života. Dílo se dočkalo rozličných ohlasů. Německý skladatel Johannes Brahms po jejím vyslechnutí označil Mahlera za „krále revolucionářů“, jiní naopak za šílence. V rámci oslav 100. výročí svého založení provede Druhou symfonii renomovaný americký orchestr San Francisco Symphony pod taktovkou Michaela Tilsona Thomase.

Mimo světoznámé orchestry se na Pražském jaru představí i jiná hudební tělesa či sóloví interpreti. Tradicí festivalu je pořádání mezinárodní hudební soutěže, která má každý rok na programu dva různé obory. Tento ročník je zasvěcen oborům klavír a trombon. Soutěž, která pro hudební svět objevila talenty jako Štefan Margita nebo Dagmar Pecková, letos pro trombonisty vyvrcholí ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. V pátek 13. května si můžete vyslechnout finále trombonistů, o den později se představí nejlepší klavíristé.

Zajímavým zpestřením festivalu budou tzv. Dny pražských varhan. Světoznámí varhaníci na nich rozezní varhany ve vybraných pražských kostelech a chrámech. Unikátní bude například provedení skladeb pro čtyřruční varhany v kostele u Salvátora v podání dvou významných interpretů, znalce oboru Martina Rosta z Německa a českého varhaníka Pavla Černého.

Ani tím se však program Pražského jara nenaplňuje. Jedinečným zážitkem jistě bude i vystoupení barokního souboru Collegium 1704, který se věnuje interpretaci staré hudby na historické nástroje, s italskou sopranistkou Raffaellou Milanesi.  Koncert se uskuteční v neděli 15. května. O dva dny později si nenechte ujít budapešťský soubor bicích nástrojů Amadinda s mezzosopranistkou Katalin Károlyi, kteří se zaměřují nejen na soudobou hudbu pro bicí nástroje, ale i na hudbu mimoevropských kultur.

Pražské jaro je již od svého založení reprezentativní festival světové hudební kultury a kdo má hudbu rád, neměl by na něm chybět. Na stránkách www.festival.cz si můžete prostudovat podrobný program a lístky zakoupíte přes síť Ticketpro.


Text: Eva Vergosová
Foto: Pražské jaro





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Přípravy na Pražské jaro jsou v plném proudu
Popusťte uzdu hudebním variacím
Nalaďte se na koncertní vlnu