Jakkoliv může znít titulek oslavně, má několik významů a nelze ho primárně brát jen v pozitivním slova smyslu. Dvanáctý ročník Hip Hop Kempu přilákal, jako už tradičně do hradeckého Festivalparku, přes patnáct tisíc fanoušků z různých koutů Evropy (případně světa). Pořadatelé ví, že silné komunity z Polska a Německa jsou pro ně velmi důležité a podle toho upravují program.
Když člověk stojí ve frontě na pivo, češtinu slyší výjimečně. Sami stánkaři jsou pak rádi, když slyší: „Jedno pivo, prosím.“ Jinak si totiž zvykají, že Hip Hop Kemp navštěvuje čím dál tím více cizinců. Na druhou stranu ale musí pořadatelé i obchodníci v areálu myslet ekonomicky a to, že zde utrácejí své peníze tisíce Poláků, Němců a dalších lidí ze zahraničí, je vlastně může těšit. Festival si svou pověst a tradici vybudoval poctivě sám a nyní sklízí ovoce.
Důležitou změnou ze strany organizátorů byl krok k tomu, aby se veškeré koncerty necpaly na hlavní scénu, protože festival trvá tři dny a není nafukovací. Proto se na Live stagi začínalo až v pokročilém odpoledni a řada interpretů vystupovala ve dvou hangárech (Pink Bubble a Backspin). Je možná škoda, že pro tyto potřeby nezůstal v areálu velký stan, který zde byl třeba před sedmi týdny při Rock for People a osvědčil se. Když totiž dáte kapely Pio Squad či H16 po letech na hlavní stagi najednou do hangáru, ten prostor jaksi nemusí stačit. Navíc vám je po dvaceti minutách pořádné vedro.
Dalším krokem, který souvisí z výše zmíněným ekonomickým hlediskem, je nárůst různých stanů, prostorů či barů, nesoucí název některého ze sponzorů festivalu a často také mají vlastní hudební produkci. Ta se často od hip hopu značně liší a navíc se ruší nejen navzájem, ale také s některými oficiálními produkcemi Kempu. To vše je doplněno některými pouťovými atrakcemi, takže, když jdete po setmění od hlavního vchodu směrem do areálu, připadáte si jak v zábavním parku.
Ovšem to, že Kemp už dávno není jen o chození od hlavního pódia pro pivo či jídlo a zase zpět, letos umocňovalo skutečně nepřeberné množství zábavy a trávení volného času. Namátkou válka barev, zápasy v čokoládě pro dívky, pingpongové stoly, motokáry, adrenalin zóna, atd. Vše okořenilo exhibiční vystoupení předních českých freestyle motokrosařů včetně Libora Podmola, kteří předváděli své kousky přímo v centru dění areálu na cestě k hlavní stagi. Navíc ve chvílích, kdy se na ní připravovala další vystoupení, takže se stačilo otočit a kochat se bláznivými skoky.
V backstagi se střídali interpreti z celého světa, hlavní lákadlo letošního ročníku Kendrick Lamar dorazil v rámci celosvětového turné z Paříže se svou kapelou a bohatým doprovodným týmem dvěma autobusy, ale podle pořadatelů byly i americké hip hopové hvězdy v pohodě. Hodně v pohodě bylo také počasí, ne nadarmo má Hip Hop Kemp v logu sluneční paprsky, které v době jeho konání rok co rok nad Hradcem převážně skutečně lechtají návštěvníky a dopomáhají k lepšímu zážitku z festivalu.
Ten byl letos umocněn i velmi dobrým zvukem na hlavní stagi, jen je škoda, že na dvou velkých obrazovkách na stranách často běžely jen předpřipravené grafické prvky a animace, místo záběrů z dění na pódiu. Takže, ten kdo v davu třeba dobře neviděl na stage, nemohl si to vynahradit pohledem na obrazovky. Dvakrát škoda, že přes každoroční slibování o zlepšení bylo v celém areálu jen na dvě desítky starých plastových toalet, několik málo stojících pro pány a pouze jedno stanoviště na umytí rukou, navíc daleko od všech stanovišť s toaletami.
Co se ale pořadatelům stále daří, je vozit zajímavé interprety. Jasně, třeba De La Soul už v České republice několikrát byli, ale přesto se jako headlineři prvního večera osvědčili a přišlo se na ně podívat skutečně dost lidí. Podobně jako na úplný závěr na již zmíněného Kendricka Lamara. To už se ale nedalo úplně říct o českých interpretech jako Prago Union či Vladimira 518, kteří bývali zvyklí na početnější publikum. Inu, důsledek nárůstu mezinárodního publika. A tak se symbolem letošního ročníku pro mě stala často vlající česká vlajka v prvních řadách, která připomínala, kde se náš starý dobrý festival koná. Jenže běda, když se věčným máváním namotal na tyč modrý klín, pak z toho byla vlajka země, která by možná potřebovala ještě jeden Hip Hop Kemp na svém území.
Text: Pavel Urban
Foto: Oficiální foto akce
