Honosné kostýmy, skvělé pěvecké, ale i herecké výkony účinkujících, překvapivě bohatá choreografie, proměnlivá scéna a spokojení diváci. Tak by se daly shrnout první dojmy po premiéře muzikálu Casanova, která se uskutečnila ve čtvrtek 23. května 2013 v pražském Divadle Broadway.
I toto dílo má své drobné vady na kráse, a byť by to podle úvodu mohlo vypadat, že budeme pět jen samou chválu, podíváme se na muzikál z různých úhlů pohledu.
Když jsem poprvé zaregistrovala informace o tom, že Filip Renč připravuje nový muzikál zaměřený na známého proutníka a sukničkáře Casanovu, musela jsem se pousmát. Přišlo mi to jako velmi vděčné téma. Nabídnout divákům kombinaci lásky a sexu v podání mladých dívek, radost pohledět, které obletují neméně působiví mužští, aby si i divačky přišly na své a k tomu přidat šarmantního a oslnivého hrdinu (navíc v podání charismatického Pepy Vojtka), to je vskutku neodolatelná kombinace.
Stačí pár minut představení a hned je všem jasné, kdo je v muzikálu největší hvězda – malý Casanova. Při premiérovém představení ho ztvárnil Filip Antonio s obvyklým temperamentem a nadšením. Umí zpívat, tančit, sehraje důvěryhodně každou scénku, kterou občas prošpikuje nějakým vtipným gagem. Filip se zkrátka pro divadlo narodil a jak jednou prozradila jeho maminka, když vidí, jak je na jevišti šťastný, ráda ho v tom podporuje.
Také ostatní umělci v muzikálu zazářili, každý vdechnul své postavě určitý charakter a jedinečné rysy. Marian Vojtko ztvárnil hraběte Valdštejna, který se rád baví na cizí účet, a předvedl své pěvecké schopnosti na plné čáře. Dita Hořínková perlila jako hraběnka Karolína, svou roli prožívala tak naplno, až se obecenstvo v sále popadalo za břicho. Pozadu nezůstala ani Eliška Ochmanová coby komtesa Adéla – kromě pěveckého rozsahu předvedla i své sexy ženské křivky.
Pozadu tentokrát trochu zůstal Pepa Vojtek. Štěstěna mu tentokrát nepřála, a ačkoli zvládl představení odehrát, zdravotní stav se na něm přeci jen podepsal. Na druhou stranu však nutno vytknout autorům, že zatímco ostatní postavy mají během představení řadu příležitostí předvést svůj hlasový rozsah a herecký um, postava Casanovi bývá spojována spíše s nostalgickými písněmi. Což je velká škoda, protože jinak je hudebně muzikál velmi pestrý. Najdeme v něm prvku rocku, jazzu, popu i dalších stylů.
Znamenitými kostýmy se opět vyznamenal výtvarník Roman Šolc. Kdo má možnost s ním v posledních letech spolupracovat, sází na jistotu. Má styl, vkus a svými nápady vždy dodá představení potřebnou pestrost. Svým zpracováním rovněž zaujala scéna, jejímž autorem byl Martin Černý. Hercům nabízela řadu možností k pohybu – tu vystoupat po schodech, přejít po balkonu, sjet zpátky na pódium výtahem a další propracované detaily. Předtím klobouk dolů, neboť se díky tomu na jevišti stále něco dělo a divák tak neměl pocit mdlé setrvačnosti, kterou české muzikály mnohdy mívají.
Na pováženou však byla videoprojekce, která se snažila děj ještě více oživit. Občas tvůrci trefili hřebíček na hlavičku, například ve chvílích, kdy se zde zobrazovaly dekorace zámeckých pokojů. Jindy se však jednalo jen o pouhou snahu zdokonalit už tak pestrou scénu, čímž vznikal dojem přeplácanosti. Další vadou na kráse a bohužel zásadní, je scénář příběhu. První část představení je spíš zahřívací kolo, kde se divák především seznámí s postavami, jejich charaktery a nastíní se hlavní zápletka. Když to konečně začne být zajímavé a všichni napjatě očekávají, zda a čím se Casanovi podaří okouzlit krásnou a nezkrotnou Američanku, děj dostane rychlý spád a šup, šup, najednou je tu konec. Ač se autoři snažili hlavního hrdinu představit spíše v jiném světle, než jako egoistického svůdníka, vytkla bych jim, že to nejzajímavější v celém příběhu, bohužel rychle přešli.
I přesto věřím, že bude Casanova slavit úspěchy. Proč? Řada diváků si v dnešní uspěchané době touží užít zábavu, odpočinout si a nepřemýšlet nad hlubokými myšlenkami, byť jsou sebezajímavější. A to jim muzikál přesně nabízí. Pokud jsou i ostatní alternace sehrané tolik, jako premiérová formace, budou se přítomní dobře bavit od začátku až do konce. Představení je hravé, sexy a rozpustilé. Svým způsobem je to show, na kterou v Česku zatím nejsme moc zvyklí, ale jaké je tu více než zapotřebí, aby se lidé více smáli.
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Divadlo Broadway