Pro všechny příchozí si však skupina připravila jedno nečekané překvapení. Tím byla speciální projekce před zahájením samotného koncertu. Promítala se na obří plátno a diváci tak mohli vidět, co kluci dělají i mimo pódium. Přítomní tak zavítali například na galavečer Heroes Gate, kterého se účastnil i Mike Tyson, jenž nadšeně mával do kamery. Dále také na benefiční „Velikonoce s Pomozte dětem“. Záběry provázely vtipné připomínky a komentáře členů kapely, které návštěvníky Akropole příjemně pobavily.

Eddie Stoilow využili prostor na pódiu se vším všudy. V pozadí se nacházel bubeník se svou bicí soupravou a netradičními perkusemi, blíže k divákům byli členové hrající na klávesy, kytaru a basu, samozřejmě leader kapely a také jejich obří disko koule. Kdo se domníval, že se tato ozdoba časem vznese do výšky, mýlil se. Po celý večer zůstala zavěšená mírně nad jevištěm, aby si s ní účinkující mohli chvílemi hrát.

Paradoxně pak odstartovali svůj velký večer pozvolnější písní „Goodbye“. Tu na desce najdete s doprovodem Davida Kollera. Hned na to však přítomné v sále zahřáli rychlejším songem „HaHa Radio“. Klávesista David „Sverje“ Šmídt kolem svého nástroje neustále tančil a poskakoval. „Vladko“ válel na perkuse a mocně házel svou bohatou hřívou ze strany na stranu. Zbytek party o mnoho nezahálel. Příjemně naladění fanoušci si podupávali, broukali a prozpěvovali texty písní.

„Máme hroznou radost, že jste přišli,“ uvítal leader Eddie Stoilow všechny příchozí. Pak předvedl beatboxovou show, se kterou sklidil velký ohlas a vysloužil si potlesk celého sálu. Ve svižném tempu se pak nesla notoricky známá skladba „Come Together“. Tu známé v podání Beatles, Michaela Jacksona či Aerosmith. Verze české skupiny nebyla vůbec špatná, otázkou však je, zda si tím spíše neškodí. Je to takové věčné téma – proč se umělci raději nevěnují své vlastní tvorbě, ale často a rádi vychází ze starých dobrých hitů. Vždy si tyto upravené skladby najdou své příznivce, ale i odpůrce. V případě Eddie Stoilow však bylo evidentní, že nikomu z přítomných tento fakt nevadí.

„My vám teď zahrajeme náš druhý song, který se vůbec sám od sebe zviditelnil. Moc si toho vážíme,“ uvedl „Žampík“ hit „Floating“ a s ním další blok písní. Následovala „Oh My Gosh!“, při níž se zmiňovaná disko koule rozzářila skrz celý sál. Jednotlivé skladby prokládal zpěvák vtipnými poznámkami, které diváky dobře bavily. Zeptal se jich také: „Tak jak se vám líbilo naše video?“ a uvedl: „Sami jsme se bavili a za oponou se tak smáli, že jsme ani nevěděli, zda sem můžeme nastoupit.“

Vzhledem k charakteru písní se diváci pod pódiem během koncertu spíše pohupovali, tleskali a pozpěvovali. Jak řekl sám Honza Žampa, má to skupina takticky rozdělené – jedním songem obecenstvo trochu zklidní a uvede do příjemné pohody, ale hned vzápětí je další skladbou pořádně zahřeje a vyhecuje k tanečnímu výkonu.

Ať však hrálo cokoli, bylo na interpretech vidět, jak je takhle show baví. Koncert si opravdu užívali a byla znát i vděčnost za každého fanouška, který se na ně přišel ten večer podívat. Většinu skladeb kapela uvedla a jmenovitě představila, aby každý v sále věděl, co se bude zrovna dít. Po rychlejší skladbě „Telephone“ opět následovala houpavá a umírněná „Today/Tomorrow“.

Ač se Eddie Stoilow dobře poslouchají a jejich koncert neurazí, naopak většinu diváků zajisté nadchne a potěší, nemají jejich vystoupení zatím takovou šťávu a sílu, abychom si je uměli třeba za rok představit ve vyprodané Tesla Areně. Tím však vůbec není míněno něco špatného. Eddie se postupně propracovávají na vyšší pozice nejen u posluchačů, ale i v různých hitparádách. Jejich volba – uspořádat koncert v Paláci Akropolis byla trefná a velmi vkusná. Ač pomalejší skladby trochu ukolébávají a mají jich hodně, zařazení do nějakého malého klubíčku nebo baru by jim nesedělo. Při svižných písničkách dokážou publikum rozhýbat a předat jim tolik energie, že by to byla škoda.

A jaký by to byl křest, kdyby se neudálo to nejdůležitější. Na pódiu se objevil Pavel Cejnar v doprovodu guru kapely Boba Klepla. Tahle dvojka spolu rozjela pořádnou show. „I dnes vás musíme nějak zapojit do křtu, vždyť jste takový člen kapely,“ řekl Cejnar směrem k přítomným fanouškům. Mezi řečí prohodil informaci o aktuálním stavu hokejového zápasu mezi Čechy a Finy, se skórem 1:0 si vysloužil obrovský aplaus. Následně se diváci naučili vítězný pokřik pro křest desky, který zněl „Oh My God!“, a šlo se na věc. „Žampík“ rozjel beatbox, Pavel Cejnar ho textově doprovázel a publikum na povel zvolávalo naučené heslo. Pak bylo nové album za potlesku a proudu šampaňského slavnostně pokřtěno. CD skončilo kdesi v řadách pod pódiem, jaký šťastlivec ho ukořistil, se už asi nedozvíme.

Pak se spustila závěrečná část koncertu. Křest některé diváky opravdu rozdováděl. Jeden z fanoušků dokonce vylezl na pódium, kde chvíli jen tak tancoval s kapelou a předváděl různá gesta hraní na kytaru. Svou show zakončil vysvléknutím trička, pak se spokojeně vrátil do řad publika. Zazněl také song „Here We Go“ a při písni „Caroline“ je přišla na housle doprovodit charismatická Lenka. Ta v temně rudém topu a zajímavým designem houslí velmi zaujala a byla příjemným zpestřením celého večera. Závěrem Eddie Stoilow poděkovali všem za pomoc, podporu a radost, kterou jim dávají. Pak se celý tým jmenovitě představil a zamával všem na dobrou noc. Plný sál pražské Akropole byl však rozhodnut, že bez přídavku neodejde. A tak se skupina musela vracet na jeviště nikoli jednou, ale hned dvakrát.

V Americe by Eddie Stoilow možná zapadli mezi množstvím podobných kapel, u nás jsou ale pro posluchače zajímaví a svým způsobem i originální. Zajisté se na ně můžeme těšit na celé řadě letních festivalů, kam se svým stylem naprosto perfektně zapadnou. Je to zkrátka taková příjemná parta pro dobrou náladu a letní pohodu.


Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: CLV