Večer odstartovala po rapové stránce skupina MAAT, která křtila svou novou desku All-in. V dobré atmosféře předvedli nadupanou show, podobnou energii jsem u mladé tuzemské kapely už dlouho neviděl. Lidé reagovali na skvělé písně dobře, a také zvuk byl nečekaně slušný. Na pódiu se kromě členů skupiny, kterými jsou Fosco Alma, L.D. a producent a DJ Emeres, objevili také hosté Murphy a Linda Matásková. Křtilo se Havanou a nutno říct, že trička s nápisem „FLOW OR DIE!“ nosí kluci oprávněně. Hodinový koncert si lidé užívali a nažhavil je na hlavní menu večera.

Na Indyho a spol. se chvilku čekalo, zatím bavil fanoušky DJ Chocolatic, ale chvíli po třiadvacáté hodině to vypuklo. Vše začalo písní „Z mojí čtvrti“, která působila poněkud rozpačitě, ale vidět Indyho, Wiche a LA4 kluka zase společně na pódiu bylo příjemné. Střídaly se skladby z jejich společné desky „Hádej kdo“, ale také z Andrého novinky „KMBL“ či Laforových alb „Panoptikum“ a „Gyzmo“.

Příjemným zpestřením bylo, když se za bicí posadil Kid Montana, alias Radek Tomášek z Clou, který většinu písní na desce „KMBL“ produkoval. Odtud zazněla řada skladeb, ale často chyběli hosté. Nepřišel James Cole, Nicole a nedorazili ani Vec, Zverina A H16 ze Slovenska. Slyšet tak jejich hlasy jen z nahrávek, nebylo úplně to pravé. Pár kamarádů ale situaci zachránilo. Například Orion u pecky „Báječný klima“ či druhý člen kapely PSH Vladimir 518 u skladby „Prase v žitě“, kde ale Indy svojí sloku moc neznal, a tak výsledek opět trochu pokulhával. U diváků zabodoval také Kato, který sjel s Andrém naživo píseň „Půlnoční expres“, třebaže svůj part rapoval člen Prago Union z papíru. Budiž mu to při všech těch dalších přehmatech, jako třeba zvukařových, který nebyl schopný za celou dobu splnit Indyho požadavky na hudbu do odposlechů, odpuštěno.

Když se na pódiu představil Nironic, obecenstvo pořádně ožilo. Řada z nich i díky stoupajícímu množství alkoholu v krvi. Pitný režim dodržoval také Indy, který během dvouhodinového koncertu vypil téměř celou lahev slivovice. A místo jím navrhované pauzy bavil diváky právě Nironic. Ten si od Raeho z Clou nechal zahrát beaty živě na bicí a rozjížděl pekelný rap. Když se později vrátil i s Emdeem, aby pomohli při skladbách „Out of the Fire“ a „Live!“, bylo jasné, že se o oživení zasloužili především hosté.

Místo křtu pak Rae s Indym jen rozhodili pár nových desek a pokračovalo se v nekonečném playlistu. Řada lidí už zamířila k domovu, když Abatonem ještě zněly tóny skladeb jako „Můj svět“ a závěrečné „Hádej kdo“. Pražské publikum se rozhodně nenudilo, ale koncerty Indy a Wich takových sedm let zpátky nabízely kromě zábavy také super show, energii a velký zážitek. To se mi tentokrát nedostávalo. Jsem rád, že ve střídání generací dokážou něco podobného nabídnout například páteční předskokané MAAT.




Text: Pavel Urban
Foto: Pavel Urban