Obrovské mraveniště připomínala v sobotu 14. ledna pražská Tesla Arena. Stovky fanoušků se sjely podpořit snad nejúspěšnější revival jedné z nejvlivnějších kapel všech dob - The Australian Pink Floyd. Sice zprvu zaražené publikum si nadšením doslova vyřvalo přídavek a kapele aplaudovalo ve stoje.

Floydi nalákali Prahu nejen na psychedelický rock a silné filosofické texty, ale slibovali i obrovskou, propracovanou show, kterou vzdávají hold svým idolům a se zaslouženým úspěchem plní největší haly světových metropolí.

V pražské Tesle tomu nebylo jinak. Arena sice nebyla narvaná k prasknutí, podpořit kapelu přišla však možná i tisícovka fanoušků napříč generacemi. Převládali sice ti, kteří v 60. až 80. letech, tedy v době největší slávy původních Pink Floyd, vyrůstali, avšak o oblíbenosti britské undergroundové kapely svědčila i řádka mladších ročníků.

Koncert začal zlehka. Ne však ze strany kapely, ale fanoušků, ti totiž, usazení na svá místa, zaražením téměř nedýchali. The Australian Pink Floyd od začátku do konce předvedli dech beroucí show, při které někteří vzpomínali, jiní se naprosto oddali úžasné hudbě a někteří jen s otevřenými ústy zírali, je-li to vůbec možné.

Koncert byl doprovázen neskutečným světelným a laserovým představením, při kterém se tajil dech. Do toho bylo na pódiu umístěno obrovské plátno, na kterém se promítaly úžasné video záběry, speciálně vytvořené ke každé písničce. A aby toho nebylo málo, během vystoupení se na pódiu objevil nejdřív nafukovací několika metrový panák a poté i téměř z ničeho nic obrovský růžový klokan. Jedním z posledních efektů byla i veliká disko koule, která dotáhla světelnou show k naprosté dokonalosti.

Kapela zahrála floydovské skladby napříč jejich diskografií. Publikum si tak mohlo vychutnat Another Brick In The Wall, při níž vyrostl na pódiu onen obří panák, Us And Them, Time, Dark Side Of The Moon, nebo třeba Wish You Were Here.

Fanoušci byli sice zprvu velmi decentní, s každou skladbou se však dostávali do tranzu a kapele dávali postupně víc a víc najevo, jak skvělí jsou. Na konci se už Arena doslova třásla v základech a když skupina oznámila konec a zahrála poslední song, téměř všichni se zvedli ze svých míst a nekonečně dlouho tleskali, řvali a dupali a doslova si vynutili další píseň.

Za sebe sice nemůžu porovnat koncert The Australian Pink Floyd s původními, musím ale říct, že mi během show nechybělo absolutně nic a téměř tří a půl hodinový koncert mi přišel neskutečně krátký. Nejednou jsem seděla zaražená a jenom s otevřenou pusou poslouchala úžasné zvuky a s husí kůží si vychutnávala obrovskou show, kterou Aussie Floydi představili. Byl to úžasný zážitek, který nemá obdoby.