Jak Benátská noc oslavila osmnáctiny

Benátská noc 2010
Jubilejní osmnáctý ročník festivalu Benátská noc probíhal o víkendu 30. 7. – 1. 8. 2010 v Malé Skále na Jablonecku. Pestrý hudební program přilákal návštěvníky všech generací. Na koncert skupiny Kabát podle pořadatelů přišlo rekordních 30 tisíc návštěvníků. Benátské hudební přehlídce přálo i počasí, na návštěvníky festivalu se celé tři dny usmívalo slunce.

 




Benátská noc 2010Malé Skále vládla po celou dobu letní pohoda, kterou ani jisté organizační nedostatky nemohly příliš pokazit. Nedočkaví návštěvníci mohli přijet již o den dřív, v předvečer festivalu si v areálu mohli poslechnout Kamila Střihavku nebo skupinu No Name. Příliš mnoho lidí toho ale nevyužilo, a tak čtvrtečním příchozím odpadly starosti s parkováním či vybíráním místa pro stan. Kromě kempu se návštěvníci mohli zdarma ubytovat na přilehlé louce, kde ale bohužel chyběl odpovídající počet sociálních zařízení. Velká část festivalového areálu byla zatím uzavřena, což se neblaze projevilo na dlouhých frontách, které návštěvníci museli u těch několika málo otevřených stánků vystát. Muzikanti však nezklamali a správně naladili hudební fanoušky na nadcházející festivalové dny.

 

Kdo si chtěl před oficiálním propuknutím hudební slavnosti trochu odpočinout, měl bohužel smůlu. Jen několik desítek metrů od stanového městečka to totiž – jako každou další noc - rozjížděl DJ Pavel Cejnar, který příznivce taneční hudby těšil do časných ranních hodin. Každý návštěvník letních festivalů však dobře ví, že s dostatkem spánku se na těchto akcích počítat zkrátka nedá.

 

V pátek již hudební přehlídka vypukla naplno na všech čtyřech stagích. Organizátoři festivalu zpřístupnili celý areál, který skýtal mnoho zajímavých stánků i atrakcí. Pokud jste neváhali sáhnout hlouběji do kapsy, mohli jste zažít pořádnou dávku adrenalinu při bungee jumpingu. Zájemci o trvalejší památku se zde mohli nechat potetovat, nebo si alespoň koupit festivalové tričko, či jakýkoli jiný originální módní kousek.

 

O tu důležitější část, hudební náplň festivalu, se hned od počátku staralo mnoho zajímavých interpretů. Neotřelou hudební i módní show předvedla Klára Vytisková se svojí kapelou Toxique. Snad obdivovatelka Amy Winehouse inspirovala své diváky jak svojí originální garderobou, kterou během koncertu několikrát změnila, tak i svým pěveckým a skladatelským umem. Příznivce ska roztancovala skupina Sto zvířat a fanoušci tvrdší muziky se zase mohli pořádně vyřádit na metalovém Arakainu. Jak se blížil večer, diváci se na festivalu konečně pořádně rozkoukali. Důkazem budiž koncert Vypsané fixy. Pardubickou partičku si přišel poslechnout úctyhodný počet lidí, z něhož vesměs všichni uměli zpaměti Márdiho surrealistické texty. Na stejném pódiu se předvedla také energická zpěvačka Marta Jandová, která se svojí německou skupinou Die Happy předvedla svižnou rockovou jízdu. Hip hopové fanoušky zklamal Rytmus ze slovenské skupiny Kontrafakt, který na festival nedorazil.

 

K večeru už se vzduch plnil očekáváním nadcházejícího koncertu kytaristy Garyho Moora. Tento blues-rockový hudebník z Irska, který má za sebou mimo dlouhé sólové kariéry, i spolupráci s proslulou dublinskou kapelou Thin Lizzy, přilákal k hlavnímu pódiu na 12 tisíc fanoušků. Svůj muzikantský talent předvedl beze zbytku, jeho hra na kytaru byla balzámem pro rockerské uši a irskými melodiemi protknuté skladby dokázaly posluchače dojmout i přivést do varu. S publikem tento rockový veterán však příliš nekomunikoval, z části i proto, že mu mnoho lidí nerozumělo. To mu ale diváci prostě museli odpustit. Gary Moore zkrátka nepředvedl oslnivou show, nýbrž prvotřídní umělecký zážitek.

 

Benátská noc 2010Odlehčení přinesla svými recesistickými texty slovenská skupina Horkýže Slíže. Své pozdně večerní vystoupení v punkerském duchu zakončili otázkou: „Tak už i malé děti vědí, že jsme kokoti?“

Sobotní ráno jasně indikovalo, že právě přichází den D celého festivalu. Před stánky a toaletami se tvořily dlouhé fronty a všude, kam oko dohlédlo, byli lidé všech generací oblečení ve svršcích se jménem jedné skupiny. Začínal den, kdy Benátskou noc navštíví Kabáti.

Organizátoři se evidentně snažili, aby si návštěvníci festival užili po všech možných stránkách. Na sobotní ráno připadla tradiční neckyáda na Jizeře. Z rekordního počtu originálních plavidel, která se pokusila řeku splout, odměnila porota nakonec skupinku, která se stylizovala do zemědělského družstva. Na rozdíl od pátku, kdy se koncerty nesly v komornějším duchu, se v sobotu u každého pódia sešel velký dav posluchačů. A nutno dodat, že jména, která se druhý festivalový den sešla, si tuto pozornost určitě zasloužila. Na podiích se vystřídala jména jako Tomáš Klus, Michal Hrůza s kapelou, Nightwork, Ewa Farna, Miro Žbirka nebo Blue Effect. Z těchto interpretů si dle mého názoru zaslouží vyzdvihnout zejména skupina Nightwork, která předvedla výjimečně vtipné vystoupení. Partička mladých herců má totiž velký potenciál i na hudebním nebi. Vojtěch Dyk vám na požádání střihne cokoli, třeba i Dvořákovu skladbu „Měsíčku na nebi hlubokém“ v sopránové poloze.

 

Nezklamala ani beatová legenda Blue Effect, v čele s Radimem Hladíkem, jedním z nejlepších kytaristů české hudební scény. Výborně sehraná kapela předvedla vynikající koncert. Troufnu si tvrdit, že Radim Hladík může ve hře na kytaru konkurovat třeba i Garymu Moorovi. Vystoupení, které mne z celého festivalu nejvíce dojalo, předvedla Anna K. Zpěvačka, jež se momentálně léčí s rakovinou prsu, odzpívala s úsměvem na rtech celý svůj koncert v Malé Skále. Z nemoci si dělala legraci, ačkoli na ní zanechala viditelné stopy. A ani nevypadala, že by si na statečnou jenom hrála. Celé její početné obecenstvo jí jistě bude v dalším boji držet palce.

 

Benátská noc 2010Pak už se pomalu začaly plnit prostory před hlavní stagí. Vždyť po Jiřím Macháčkovi a jeho MIG 21 zbývala už jen slabá hodinka do koncertu Kabátů, mimochodem jediného, který letos kapela na českých festivalech předvedla. Asi proto se na ně přišlo podívat již zmíněných 30 tisíc lidí, od dětí po ostřílené rockery.

Poté, co pódium zasypal světelný sníh a co si posluchači vyslechli část ruské koledy, vyšlehly z jeviště plameny. Josef Vojtek a jeho banda vyšli na scénu a okamžitě koncert rozjeli písní „Go, Satane, go“. Obrovská energie rozžhavených kytar pohltila obecenstvo, které jakékoli Vojtkovo slovo odměnilo mohutným aplausem. Diváci se po celou hodinu a půl pohybovali v onom velkokoncertním transu a dokázali vytvořit atmosféru, jaká se jen tak nezažije. Kapela jim ve svých více než dvaceti skladbách přehrála slušnou řádku známých i méně známých skladeb. Na rtech s popěvkem závěrečné písně „Moderní děvče“ (Denně vožralej) se potom publikum přestěhovalo do všech přilehlých stánků s občerstvením. Většina z nich ještě nešla spát. Na fanoušky české hospodské rockové hudby čekaly ještě kapely Harlej a Alkehol.

 

Právě při sestavování sobotního programu udělali pořadatelé tu největší botu, když dali na stejný čas koncert Kabátů a těchto dvou kapel. Fanoušky to pořádně rozezlilo, tak proto byly koncerty raději posunuty až do velmi pozdní noci. To ovšem zase rozezlilo kapelu Harlej, která organizátorům slíbila, že už je na Benátské noci nikdo neuvidí.

FOTOGALERIE K FESTIVALU BENÁTSKÁ NOC





Text: Klára Votavová
Foto: Aneta Šimonková

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Vánoce 2017 aneb plánujete nějaké kulturní dárky?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání