Jedna z posledních komedií geniálního dramatika Williama Shakespeara v originále nazvaná jako „Measure for Measure“ se v novém slovensko-českém nastudování pro Letní shakespearovské slavnosti jmenuje „Oko za oko - niečo za niečo“. V úterý 2. srpna se dočkala po Bratislavě a Brně také pražské premiéry. I když se budete skvěle bavit, zároveň hra varuje před chtíčem, pokřiveností charakteru a hříšností. A je až neuvěřitelně nadčasová.
Na Bratislavském hradě měla inscenace v nastudování slovenské agentury JAY premiéru už loni v červenci, stejně jako o několik týdnů později na brněnském Špilberku. Na letošních slavnostech se dostala řada konečně také na Pražský hrad, kde je k vidění v každodenním bloku až do soboty 6. srpna.
Vévoda Vincentio z Vídně (Martin Trnavský) se rozhodne nečekaně rychle opustit svou zemi a úřad i pravomoci předá zdánlivě počestnému Angelovi (Richard Stanke). Ten se rozhodne uplatňovat přísné zastaralé zákony a chce nechat popravit Claudia (Daniel Fischer) za to, že spal se svou budoucí ženou Júlií ještě před uzavřením manželství. Claudiův přítel Lucio (Jakub Žáček) má přemluvit jeho sestru Izabelu (Ivana Jirešová), která je novickou v klášteře, aby se u Angela přimluvila za milost pro Claudia. Ovšem Angelo chce po Izabele jako výkupné za život pro bratra její panenství. Celou záležitost však sleduje Vincentio v převleku za polského mnicha a zinscenuje na Angela parádní lest.
Ve druhé linii příběhu se pomatený ochránce pořádku Lakeť (Juraj Hrčka) snaží do vězení přivést v duchu zákonů každého nezbedného zločince, ačkoliv ani on není bez chyb. Sám o sobě prohlašuje, že je genitální strážník, který bere zvýšené spermie a navíc má skvěle deformovanou ženu o všem možném. Podobné slovní hříčky a dvojsmyslné obraty se prodírají díky skvělým překladům Ľubomíra Feldeka a Martina Hilského celou hrou.
Jednoduché scéně Pala Andraška dominují čtyři velká neonová písmena, která tvoří nápis WIEN, a upravené lešení za nimi. To slouží jako místnosti nevěstince, horní patro i jako palác vévody. Brzy položené písmeno I se pak promění ve vězení. Kostýmy Jany Hurtigové jsou prosté a elegantní, ovšem například zprvu dlouhé bílé šaty mladých dam skrývají rajcovní prádélko prostitutek.
Režisér Michal Vajdička dostal do inscenace moderní prvky nejen v mnoha dialozích, scéně, ale třeba i v konstruktivních dějových nápadech. Tak například při nařízení zrušení všech veřejných domů na předměstí Vídně se bordel vedený Paní Vyrajbanou rozhodl změnit živnost ne na lázně, ale prostě rovnou na wellness. Dějovou linku pak ještě obohatil několika písněmi na hudbu Mariana Čekovského, které sice hru někdy příjemně oživily, jindy by se však daly bez problémů vypustit.
Samotný text Shakespearův je navíc v mnoha směrech úžasně nadčasový. O kvetoucí korupci, chamtivosti při zisku moci, mluvení pravdy a zákonech pro srandu by mohla naše současná politická elita vyprávět. To, že se „Oko za oko - niečo za niečo“ hraje v rámci slavností v prostorách Hradu, je v tomto směru už jen takový ironický bonus.
Z hereckých výkonů česko-slovenského ansámblu je nejvíce třeba ocenit Martina Trnavského v úžasné dvojroli vévody a mnicha. Mnoho úsměvů pak vyvolá i Juraj Hrčka jako strážník Lakeť, negativní hrdina Angelo v podání Richarda Stankeho má také svůj půvab. Trochu složitější roli má pak Ivana Jirešová coby novicka Izabela, která mi do této postavy úplně nepasovala, ale poprala se s ní statečně. Hra nabízí kromě skvělé zábavy i mravní ponaučení a rozhodně by jí měli povinně navštívit všichni čeští zákonodárci.
Text: Pavel Urban
Foto: Letní shakespearovské slavnosti
