V jedné z básní, která se objevuje v Kytici spisovatele Karla Jaromíra Erbena, se píše: Toč se a vrč, můj kolovrátku, však jest adventu již nakrátku a přede dveřmi Štědrý den!... Kolik toho však dnes víme o tom, jak se dříve slavily Vánoce či jaké měli doma lidé betlémy? Většinou jsme zaslechli jen něco z vyprávění od babiček a dědů. Výstavka Štědrý den – tajemný svátek vás zasvětí.
V Národopisném muzeu – Musaionu Národního muzea v pražském Letohrádku Kinských - je od 1. prosince až do 8. ledna příštího roku umístěna expozice s názvem „Štědrý večer – tajemný svátek“. Ta se zaměřuje na symbol lidových Vánoc, tedy na legendu O narození Páně. Představuje mnoho unikátních předmětů, jež se k tomuto biblickému příběhu vztahují. Jsou zde také vystaveny tři vzácné betlémy.Původ dřevěných betlémových figurek obřích rozměrů můžeme datovat do období poslední třetiny 19. století. Dílo pochází z východních Čech. Jejich původním majitelem byla pravděpodobně rodina spisovatele Aloise Jiráska. Další betlém, který zde můžete vidět, je skříňkový s vyřezávanými polychromovanými postavičkami. Ten je z konce 19. století a původem ze středních Čech. Hlavní dominantou výstavy a zároveň i celého Národopisného muzea bude po dobu vánočních svátků veliký betlém z Příbrami. Byl vytvořen na přelomu 19. a 20. století. Umístěn je na slavnostním schodišti Letohrádku Kinských.
Aby však návštěvníci neviděli jen betlémy honosné, netradičních rozměrů a bohatě zdobené, je navíc expozice rozšířena také o „betlémy chudých“, jejichž figurky jsou vyrobeny z chlebového těsta z Příbramska (přezdívá se jim chlebáčky) nebo vystřihovacích archů od různých tiskařů. Organizátoři se lehce dotkli také téma komercionalizace, které je vyjádřeno skrze sérii reklamních vystřihovacích betlémů a prostřednictvím nejrůznějších vánočních pohled a ozdob z meziválečného období.„Štědrý den – tajemný svátek“ je zároveň připomenutím významného výročí. Uplynulo dvě stě let od doby, kdy se narodil český básník, historik a folklorista Karel Jaromír Erben. Ten se velmi zasloužil o poznání tradiční lidové kultury českých zemí. Výstava má připomenout nejen jeho celkovou práci, ale především pak i slavnou baladu „Štědrý večer“ popisující lidovou vizi Vánoc v pohanském stylu, díky čemuž stojí v opozici proti lidovým oslavám prosyceným křesťanskou legendou O narození Páně.
Akce je přístupná veřejnosti denně kromě úterý od 10 do 18 hodin s výjimkou vánočních svátků.
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Národní muzeum
