Slavnostní ceremoniál s předáním cen 17. ročníku soutěže CZECH PRESS PHOTO se uskutečnil 15. 11. v Brožíkově síni Staroměstské radnice. Oceněno bylo na třicet předních českých a slovenských fotografů v osmi různých kategoriích. O výsledcích rozhodla mezinárodní porota.

Rovněž byly předány zvláštní ceny pro mladé fotografy ve věku do 25 let. Ty se tento rok udílely již po čtvrté. Šest umělců převzalo Canon Junior Awards. Grant Prahy, další významné ocenění, připadlo Aleně Dvořákové (Afisfoto) a Viktoru Fischerovi (Afisfoto). Nejvyšší ocenění pojmenované „Křišťálové oko“ s titulem Fotografie roku 2011 získal Stanislav Krupař (Reflex).

Na výstavě CZECH PRESS PHOTO můžete vidět pět set fotografií včetně těch, které získaly ocenění. Organizátoři vybírali ty nejlepší z celkového počtu 3 744 snímků od 288 fotografů. Znovu můžete pozorovat a popřemýšlet nad tím, jaké události nám uplynulý rok přinesl. Díla jsou zrcadlem života i světa, v němž žijeme. Součástí expozice je také kolekce držitele loňského Grantu Prahy Czech Press Photo 2010 Romana Voundrouše, která je nazvaná „Fragmenty metropole“. Ta je výsledkem jeho ročního tvůrčího stipendia, které mu bylo uděleno pražským primátorem.

Díla vystavovaná v rámci CZECH PRESS PHOTO 2011 zůstanou na Staroměstské radnici až do 31. ledna příštího roku. Na výstavu můžete zajít denně v časovém rozmezí od 10 do 18 hodin. Vstupné pro dospělé je výši 100 Kč, studenti a senioři zaplatí po 60 korunách.

Antonín Kratochvíl, fotograf a člen mezinárodní poroty Czech Press Photo v letech 1999 a 2000, řekl při příležitosti konání dalšího ročníku této akce: „Soutěže jako Czech Press Photo jsou moc důležité. Umožňují konfrontaci. S prací i názory jiných. Co je ale ještě významnější - dávají veřejnou publicitu tomu, co ve zkomercializovaných médiích má malou anebo žádnou šanci. Často se stává, že až teprve takováto soutěž zvedne zájem publika a návazně i médií o nějaký problém. A takováhle soutěž taky může vyprovokovat fotografy k tomu, aby se vážně pustili do práce i na něčem, na co nemají zakázku. Prostě na svém tématu, pro které teprve dodatečně budou hledat uplatnění. Já sám jsem zvyklý na takovýto způsob práce. Celých patnáct let jsem investoval třeba do svého projektu o Východní Evropě. Utratil jsem na něj milión dolarů, dodnes nemám auto a v bytě spím na podlaze na matraci, ale mám knihu ‚Zlomený sen'. Nevydělal jsem na ní ani cent, ale přesto se mi zúročila. Upoutala pozornost k tématu, na jejím základě jsem získal granty, přinesla mi zakázky. Jasně, že všechno zase investuju zpátky do fotografie, do dalších projektů. Ale ať tak nebo tak, člověk si musí být vědomý toho, že nejdřív je nutno sít, aby se mohlo sklízet. Taková soutěž je dobrým impulsem."





Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Czech Press Photo 2011