V pátek 11. února proběhlo vyhlášení již padesátého čtvrtého ročníku soutěže World Press Photo. Vítězkou se stala jihoafrická fotografka Jodi Bieber. Její snímek zachycuje osmnáctiletou dívku Bibi Aishu, které její manžel uřezal uši a nos při plnění rozsudku zástupců Talibanu.
Vítězný snímek zveřejnil na své titulní straně také známý americký časopis Time s článkem „Co se stane, když opustíme Afghánistán“. Cílem bylo poukázat, kromě jiného, na tak zvanou spravedlnost prosazovanou afghánským radikálním hnutím Tálibán. Uši i nos odřezal manžel dívce proto, že nebyla poslušná.
Porota World Press Photo vybírala vítězný snímek z neuvěřitelných 108 059 fotografií. Ty byly pořízeny 5 847 fotografy ze sto dvaceti pěti různých zemí. Oproti prvnímu ročníku, kterého se v roce 1955 účastnilo 42 fotografů z jedenácti zemí s více jak třemi sty fotografiemi, je to velmi výrazný posun. Hodně k tomu zajisté přispěl vývoj k digitálním fotoaparátům.
A podle čeho se vlastně hodnotí, který snímek je ten nejlepší, co se týká kvality zpracování i věcného sdělení? V první části nastoupí odborná porota, která hodnotí snímky rozdělené do dvou skupin – „zpravodajské a dokumentární práce“ a „sport, příroda a portrét“. Teprve po té zasedá hlavní porota. Porotci neznají jména autorů, každá práce je tak posuzována anonymně.
Další ocenění získala fotografie Daniela Berehulaka pořízená v Pákistánu – vrtulník pákistánské armády shazuje potraviny a předměty na pomoc obětem povodní. Nebo například snímek Toma Daleyho, britského skokona, zachyceného při skákání do vody během kvalifikace na Olympijských hrách mládeže v Singapuru, jehož autorem je Adam Pretty. Další zajímavosti a informace se dočtete na www.worldpressphoto.org.
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: World Press Photo
