Umění Zaji se pyšní neuvěřitelně dlouhou historií, vyjadřuje pohotovost těla a ducha, rozmanitost, akrobacii, kouzlení a tanec, vše v naprosto precizním provedení. Cirkusové dovednosti utvářely lov, válka, legendy a religiózní mýty, na perfektnosti Zaji získalo vývojem a zahraničním vlivem, ale i znásobením detailů v jednotlivých číslech.

Cirkusová představení tvoří osm forem čínského akrobatického umění. Ty vznikly v dynastii Han. Patří mezi ně vzpírání, provazochodectví a akrobacie na visutém laně, manipulační umění, jako je žonglování a točení talíři, Chi Kung, nebo-li vnitřní síla, díky níž jsou akrobaté imunní vůči čepelím dýk, hadí muži a ženy, stoje na rukou a salta, kouzlení a Chiao Ti, což jsou zápasy a simulace zvířecích pohybů v bojových představeních a tancích.

Historici předpokládají rozpuk čínské akrobacie v epoše dynastie Han, tedy zhruba čtyři sta let od roku 206 př. n. l. K dokonalosti dovedl umění císař dynastie Sui Yang. V té době se pořádala velká cirkusová představení s osmnácti tisíci akrobaty na počest tureckého hodnostáře nebo slavnosti sta umění, kde bylo akrobatů téměř dvojnásobek.

Nejpompéznější oslavy potom pořádal Hsuan Tsung, jenž tuto formu umění zpopulárnil na císařském dvoře. Jeho zálibou bylo provazochodectví a visuté lano v závratných výškách. Zvláštní atrakcí byla hrušková zahrada madam Wang, která na deset metrů vysokou tyč připevnila umělý strom, na němž lezly děti s rudými holemi. Po povstání a smrti Hsuana Tsunga tato epocha zanikla.

Ovšem je to především široká veřejnost, která dělá kulturu populární. S rozkvětem řemesla a obchodu v dobách dynastie Sung (960 – 1279 n. l.) vzrůstaly i nároky obyvatelstva na zábavu. Akrobatická vystoupení tak nalezla cestu k lidu, získávala folklorní charakter a do jednotlivých čísel se promítaly předměty každodenního života. V těchto dobách dosáhla lidová akrobacie svého vrcholu. V tomto základě mají své kořeny i náboženská procesí, lidové tance a bojové sporty jako Kung Fu.

Jak se akrobacie stávala populárnější a populárnější, obohacovaly jí četné novinky, zejména „světelná režie“, která doplnila atmosféru představení a podpořila celkovou dramatičnost. Vznikaly nové umělecké formy jako Tao La, hudební a taneční představení, ve kterém jeden umělec hraje zároveň na několik hudebních nástrojů, a ještě u toho balancuje ohnivými talíři na hlavě.

Dodnes je toto umění považováno za živou součást čínské zábavní kultury. Jeho vývoji bránila pouze kulturní revoluce, na jejímž konci však zvítězila fantazie a jedinečné artistické umění. Čínská akrobatická tradice tak opět těší lidi a oživuje jejich exotické sny.

A stejně tak může potěšit i vás. Čínský lidový cirkus se v České republice představí od 19. do 24. března v pěti městech, kterými jsou Brno, Pardubice, Ostrava, Praha a Ústí nad Labem.

Text: Tereza Netoličková
Foto: Ticket Art

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

• Anglika se vrátila na prkna Divadla Broadway po 9 letech
• Držte si čelovky, v Praze a Brně odstartuje Noční běh pro Světlušku
• Hudební festival Hrady CZ startuje na Točníku jubilejní letní tour k 10. ročníku
• Hudebně-švestkový festival Vizovické Trnkobraní bude již tento pátek a sobotu
• Na festival Okoř byla cesta jako žádná ze sta