Poslední dny zbývají do konce jedinečné výstavy Jana Švankmajera MOŽNOSTI DIALOGU. Ta probíhá v domě U Kamenného zvonu od konce října 2012 a představuje průřez filmovou i výtvarnou tvorbou tohoto talentovaného surrealisty. Pokud jste expozici zatím nestihli navštívit, do 3. února máte ještě šanci.
Expozice „Možnosti dialogu - Mezi filmem a volnou tvorbou" je umístěna ve dvou patrech historického domu na Staroměstském náměstí a představuje nejdůležitější a nejzajímavější momenty a výtvory za dobu čtyřicetileté kariéry Jana Švankmajera.
Výtvarník si zahrává s fantazií opravdu mistrovsky. Návštěvníka vtáhnou do jiného světa nejprve busty lesního člověka z šišek, žaludů a chorošů nebo vodního stvoření z mořských škeblí a korálů. Ztvárnění hlav je velice nápadité a provedené se zvláštní lehkostí.
Výrazná inspirace Guiseppem Arcimboldem, který tváře na obrazech skládal převážně z ovoce a květin, je vidět i na Švankmajerových portrétech. Vytvořil totiž obličeje z různých živočichů - od plazů až po kočkovité šelmy. Jedním z portrétů je také osobité pojetí Mony Lisy.
Důležitou a nemalou částí expozice jsou samotné ukázky z jeho filmů. Například projekce části snímku Otesánek nebo Něco z Alenky. Součástí jsou také plakáty, rekvizity z filmů i pracovní deníky.
Dětské návštěvníky potěší pravděpodobně nejvíce část, kde je umístěno obrovské loutkové divadlo. Tomu příznačně dominuje královský šašek. Zajímavý je také pohled na starobylou, plechovou dívčí kuchyňku s nádobím nebo na živočichy, které bychom v přírodě jen těžko našli. Jsou totiž výtvorem Švankmajerovi představivosti a velkého množství lepidla.
Nejvíce ale výstava zřejmě zaujme dospělé. Celou expozicí se totiž prolíná erotika. A je jedno, zda se návštěvník zaměří na kreslené filmové plakáty, koláže či na kněžský ornát polepený výstřižky z porno časopisů.
Nejkontroverznější je zřejmě ale vycpaný Ježíš na kříži pobitý od hlavy až k patě hřeby. Mnohé návštěvníky může tato část výstavy pohoršit, jedno je ale jisté, k osobnosti Jana Švankmajera toto vyjádření zkrátka patří.
Text: Sylvie Zapletalová
Foto: Galerie hlavní města Prahy