Dereck Hard: Ve skutečnosti jsem strašná citlivka.

Dereck HardMladý fotograf plný ambicí, snů a nápadů, jak zachytit a originálně ztvárnit svět po svém. Dereck Hard se věnuje tvorbě pro virtuální street magazín Are We BASTARDS?!, užitým fotografiím na přebaly desek a promo snímkům různých hudebních umělců. Jedním z jeho posledních děl je nevšední kniha Street Kids, kterou potěšil nejen příznivce urban – street kultury, ale také obyvatele dětských domovů.


V úvodu publikace se každý čtenář může dočíst, proč vůbec kniha Street Kids vyšla. Prozraď, kdy vznikl první nápad na její realizaci?
„Ten nápad jsem nosil v hlavě už celkem dlouho... Přibližně dva roky. Chtěl jsem vytvořit hodnotnou fotografickou publikaci, která by mohla motivovat mladé lidi k zajímavým tvůrčím činnostem. Už od počátku jsem měl vizi, že by šla polovina nákladu zdarma do dětských domovů. Nakonec se tato vize podařila a vyšla na vánoční svátky, takže je děti mohly dostat pod stromeček.“

Jak probíhala realizace – vybral sis sám cíleně nejprve umělce, kteří se v publikaci objeví, nebo jsi sestavil tuto originální mozaiku na základě fotek, jež jsi měl k dispozici?
„Určitě ne! Každá fotografie je focená přímo pro tento projekt, žádnou jsem nevyhledal v mém archivu - tudíž je můžete vidět pouze v této publikaci. Nejprve jsem vybíral umělce. Zprvu se jednalo o můj subjektivní výběr, který jsem konzultoval s odborníky na tuto tematiku. Zároveň se jednalo o výběr lidí, kteří se objevili nebo objeví v našem street magazínu Are We BASTARDS?!, jehož je tato publikace tištěnou nadstavbou. Když jsem nakousl magazín, tak snad již mohu prozradit, že ten čekají velké změny a možná i tištěná verze!“

Jak vznikaly originální záběry fotek, které Street Kids nabízí – náhodná či úmyslná setkání?
„Já miluji inscenaci, aranžmá a přípravu. Fotografie do Street Kids vznikaly tak, že jsem se domluvil s daným člověkem, zda se na tomto chce vůbec participovat. Potom už se vymýšlela vhodná lokace. Na místě si vždy připravím světla a pracuji s několika plány.“

Dereck Hard


Čemu se věnuješ v současné době z pracovního i tvůrčího pohledu?
„Věnuji se mnoha projektům. Kromě toho, že vydávám zmíněný magazín, jsem jeho šéfredaktor a hlavní fotograf a fotoeditor, dělám i další věci. Co mě naplňuje nejvíce, jsou moje koncepty - série. Nazval bych to pop-artem nebo urban pop-artem, a to proto, že se snažím dělat takové umělecké fotografické série, které osloví i ty, kterým třeba klasické umění moc neříká. Nedávno jsem dokončil sérii Little reality, která byla mojí bakalářskou praktickou prací na Institutu tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě. Jedná se o inscenované snímky, kdy jsem aranžoval sběratelské miniaturní figurky a předměty do reálné i vytvořené krajiny. Divák pak tápe, zda jde o realitu nebo o fikci. Leckdy připomínají zastavené filmové záběry. Tuto sérii, fotografie ze Street Kids, ale také mou momentálně dokončovanou sérii urban zátiší, můžou čtenáři již brzy vidět na mé velké autorské výstavě nazvané 3.“

Více jak polovina výtisků knihy putovala do dětských domovů, nadací a diagnostických ústavů, podle čeho byla vybrána tato místa?
„Vybírali jsme je společně s produkční. Jedná se o většinu českých větších dětských domovů, které doplnilo i pár diagnostických ústavů či jsme se spojili i s nadacemi jako Táta a máma nebo Drop-in.“


Jak se tato myšlenka zrodila?
„Chtěl jsem pro tyto děti již dlouho něco udělat a tohle byla jasná volba. Přestože je mé příjmení Hard, tak jsem ve skutečnosti strašná citlivka.“

Je v tvé rodině nebo okolí někdo, kdo je ti blízký a vyrůstal v dětském domově, nebo je nějakým způsobem handicapovaný?
„Ne, není. To ale neznamená, že bych si neuvědomoval, že je u nás strašně moc dětí bez rodičů. Prosím všechny čtenáře, ať si uvědomí, jaké mají štěstí, že mají alespoň jednoho rodiče.  Také na děti z dětských domovů myslete a třeba do nějakého ve vašem okolí občas zajeďte. Nejen s nějakým dárkem nebo oblečením, ale třeba si s dětmi popovídat a potěšit je!“

Chtěl bys v podobném nebo stejném projektu pokračovat i v letošním roce?
„Kromě magazínu, který je periodikum, se snažím nic neopakovat a nevykrádat se. Soustředím se na další fotografickou publikaci, která bude ale něco naprosto nevídaného - víc bohužel nemohu prozradit. Moc děkuji za rozhovor a přeji webu Kulturniservispuls.cz mnoho úspěchů!“

 





Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Dereck Hard





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Jak nejraději trávíte letní večery?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání