Sobota na Vyšehradě v čajovém opojení

Čajomír 2012Čajová kultura obsadila v sobotu 26. srpna pražský Vyšehrad. Již čtvrtý ročník Čajomíru se mohl těšit velké návštěvnosti, kterou přilákala nejen zábava nejrůznějšího druhu, ale také představa pohodového odpoledne za doprovodu znalců v přípravě čaje a odpočinku při uklidňující hudbě. Každý, kdo je milovníkem relaxace si od úsvitu do soumraku mohl přijít na své.


Historický Vyšehrad se proměnil v místo plné vůní, zvuků či hudby, v místo beze spěchu a stresu. Vedle baziliky svatého Petra a Pavla obklopilo prostranství nespočet stánků mnoha barev, z nichž každý představoval oázu klidu, kde si návštěvníci mohli sednout na pohodlné polštáře, deky nebo jen tak na trávník, ochutnávat čaje a sbírat informace od profesionálních čajových odborníků. Stánky se změnily v malé čajovny nebo kluby, kde si lidé mohli v dobré víře povídat a rozjímat u vodní dýmky.

Čajomír 2012Již od brzkého rána byl pro účastníky festivalu připraven zajímavý program, který začínal ranní miskou čaje a následně hrou na tibetské mísy, rozcvičkou a smíchologií, jako technikou vedoucí k radosti a veselosti. Od 10 do 19 hodin probíhal hlavní program festivalu, čili den plný degustací, pohody a poznání.

Zábavu a nevšední podívanou bylo možné najít v každém rohu Vyšehradského parku, kdy návštěvník pomalu nevěděl kam dřív skočit. Setkali jsme se s čínským bojovým uměním Tai-chi a jeho představitelé oblečeni v tradičních hedvábných kimonech seznámili přihlížející s relaxačním, pohybovým a harmonizačním cvičením.

Další pozoruhodností byl stánek s tibetskými mísami, u kterého se předvádělo, jak se používají. Za pomoci paliček a jejich třením o kovový kraj se vytvářely krásné zvuky přinášející tajuplné nahlédnutí do světa meditace a alternativní mystické hudby. Misky všech velikostí a barev v sobě nesli jedinečný tón a jejich spojením vytvářeli pocit téměř chrámové hudby. Jejich rozezvučení a rozvibrování se neslo po celém festivalu, ne-li dále.

Pozornost také přitahovali samurajové, kteří ukazovali techniky svého bojovného umu, a určitá forma žonglování Poi, kdy slečna v barevném éterickém oblečení točila se dvěma míčky na provázcích obalenými vlajícími fáborky.

Čajomír 2012Z dálky se ozývala etnická hudba nejen tibetských mís, ale veškeré činnosti doprovázel zvuk australského didgeridoo, afrických bubnů, píšťal, zvláštních trumpet či kytar.

Jednou z velmi pozoruhodných aktivit byla hlasová dílna propojená s pohybem a filosofií čajového obřadu. Sympatická slečna prováděla s dobrovolníky určitý druh meditace a terapie spojené s dechovým cvičením. Jednalo se o tvůrčí způsob uvolnění těla i mysli s propojením hlasu a pohybu.

Zeptali jsme se na pár otázek paní Jany, která se hlasové dílny zúčastnila. Co vám toto propojení pohybu a hlasu dalo?
„Moc se mi toto cvičení líbilo, dalo mi to pocit, že se dokážete oprostit od okolí a přestanete ho vnímat, ale ještě lépe bych se uvolnila, kdybych nemusela dávat pozor na věci, které jsem si odložila stranou.“

Jste příznivcem mediace?
„Ano jsem, zkouším meditovat doma. Někdy s hudbou, někdy bez hudby, ale nejlépe se medituje v přírodě, kde můžete volně dýchat. Lépe než v nějaké uzavřené místnosti nebo tělocvičně.“

Jak se vám líbí festival a co vás zaujalo nejvíce?
„Líbí se mi. Nejvíce mě zaujalo asi toto meditativní cvičení.“

Čajomír 2012Nadchl vás zde nějaký druh čaje, jaký?
„Tak já jsem čajový gurmán a mám zkušenost s čaji. Vysloveně mě zde nic nenadchlo, ale pila jsem tu dobrý jasmínový čaj. Musím ale říct, že prodej čaje je tu dost drahý.“

Myslíte si, že je čajová kultura stále dost oblíbená?
„Ano, myslím, že je a hlavně u mladých. Je to určitý životní styl. Je to o tom, s jakými lidmi se stýkáte, kdo se kolem vás pohybuje a k čemu vás přivede. Já mám třeba kolem sebe lidi, kteří čaj pijí rádi. Myslím, že třeba takový technický typ lidí není tolik na čaje, jako třeba umělecký typ člověka.“

Co si myslíte o pečeném čaji?
„To mi nepřijde moc jako čaj. Je to zvláštní a nečajové. Čajové je na tom vlastně jen to, že je to tekuté.“

Po travnaté ploše byly také rozmístěny deky, které měli návštěvníci k dispozici, nebo si lidé přinášeli vlastní. Mohli si tak vychutnat chuť čajových specialit nebo jen krásy počasí, které Čajomíru přálo. Co se druhů týče, výběr byl bohatý. Světové destinace představily díky čajovnám a dovozcům čaje ze všech koutů světa různých chutí a přípravy. Japonsko, Indie, Čína, Thajsko, Turecko i další.

Zúčastnili jsme se degustace například zeleného čaje zvaného „Stříbrné jehly“ nebo lahodného sypaného „Aloe vera, borůvka“, který zaujal svou výraznou sladkou vůní a překvapil nahořklou chutí. Dozvěděli jsme se, jak se reguluje a upravuje chuť, aby pravá povaha čaje správně vynikla. Návštěvníci mohli dále okusit druhy maté, rooibos, pu-erh, černé, bílé i zelené odrůdy, pečené čaje, dokonce čajové pivo a mnoho dalších.

Čajomír 2012Aby to vše nebylo pouze o nápojích, představil se zde i ethnocatering s netradičními pochutinami a exotickým jídlem z Gruzie, Afghánistánu, Arménie, Íránu, Běloruska a dalších zemí podle původních receptů, čímž prezentoval autentickou a originální chuť jednotlivých pokrmů. Dlouhé fronty ukazovaly, že taková gruzínská kuřecí polévka s tomaty a estragonem stojí za ochutnání. Nelze samozřejmě opomenout stánek s barevnými dezerty či zdravými zákusky z mandlové mouky různých příchutí. Citrónové, borůvkové a kokosové makronky voněly na dálku.

Pro ty, co si chtěli něčím pěkným udělat radost, stačilo projít festival křížem krážem a porozhlédnout se po stanových obchůdcích s ručně vyráběnými náušnicemi, čajovými sadami a konvičkami. Nebo mohli navštívit Pražskou alchymistickou parfumérii s nejrůznějšími esencemi v barevných lahvičkách vypadajících jako tajemné lektvary.

Pokud návštěvníka omrzel odpočinek a relaxace, mohl navštívit aktivněji založené stánky, jako například věštírnu Fu-lu-shou, zahrát si japonské šachy Shogi, nebo si vyzkoušet provazochodectví. Pro ty nejmenší byl k dispozici tvořivý stánek s malováním.

V závěru dne se v prostorách gotického chrámu sv. Petra a Pavla konala akce „Květ Květů“, tedy koncert duchovní hudby dob krále Karla IV. Zpěvačka Hana Sar Blochová (zpěv, psaltérium, gotická harfa, perkuse) s Pavlem Poláškem (zpěv, šalmaj, santur, flétny, kornamusa, zvířecí roh) zahráli a zazpívali poutnické písně se středověkým laděním. Začátek koncertu uvedl pan farář čtením biblického textu o stvoření světa. Poté se posluchači mohli oddat prožitku monumentální akustiky, která byla hlubokým zážitkem.

 



Text: Aneta Patáková
Foto: Jan Štětina





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Jak nejraději trávíte letní večery?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání