Chcete se dozvědět víc o španělské krásce Carrasco? V čem je tato umělkyně tak jedinečná a jak došlo k tomu, že bude vystupovat v České republice, prozradila Kulturnímu servisu Puls organizátorka představení Vamos al tiroteo Karol Martincová. Rafaela Carrasco vystoupí se svým tanečním souborem ve čtvrtek 9. února v Divadle Hybernia. Pokud ještě nemáte vstupenku, neváhejte – tento tanec bude mít pořádný náboj.
Kdy a jakým způsobem jste se o Rafaele Carrasco doslechla poprvé?
„V roce 2010 jsem na flamencovém festivalu v Jerez de la Frontera viděla představení Vamos al tiroteo. Byla to láska na první pohled a od té doby jsme s kolegyní Jitkou Švecovou začaly přemýšlet, jak do Prahy toto představení dostat. Trvalo to 2 roky, ale nakonec se vše podařilo.“
Proč považujete Rafaelu za nejlepší současnou tanečnici flamenca ve Španělsku?
„Rafaela je pro mě osobnost, která dokonale propojila tradiční prvky s moderními, aniž by jedno či druhé utrpělo. Neuvěřitelná je i její práce s tanečním souborem. Je jedna z nich, nebere je jako nutný doprovod, aby získala čas na převlek. Naopak. Pokouší se s nimi při choreografiích dokonale splynout. Tento přístup je pro sólistku neobvyklý a obdivuhodný.“
Jak jste docílila toho, že tato španělská umělkyně vystoupí v České republice?
„Tady už šlo o produkční práci – domluvení termínu, podmínek, nalezení divadla, které by splňovalo všechny prostorové a technické požadavky. Důležitější bylo spíš rozhodnutí, že do toho s kolegyní opravdu jdeme se všemi možnými následky, hlavně finančními. Celou akci organizujeme jako dvě soukromé osoby, to znamená bez sponzorů, grantů a z vlastních financí. Jediným příjmem je pro nás vstupné. V pátek 10. února se ukáže, jestli jsme se staly mecenáškami umění, nebo jsme zvítězily s kladnou nulou. Pesimismus si nepřipouštíme, a zakázaly jsme si každý den sčítat počty prodaných lístků. Pro představení děláme maximum, tak snad to boží mlýny spravedlivě vyhodnotí.“
Popište nám krátce, Karol, Vaše první osobní setkání s Rafaelou.
„Jak jsem již řekla v první otázce – byla to láska na první pohled. Po představení, které mělo půlhodinový potlesk ve stoje, jsme další hodinu seděli s přáteli v baru naprosto beze slov. Okolo půlnoci přišla nenápadná osoba, která se v tichosti a skromnosti postavila k baru. Byla to Rafaela.“
Jak byste tuto tanečnici charakterizovala vlastními slovy?
„Osobnost Rafaely Carrasco bych definovala slovem „překvapení“. Všude jsou s jejím jménem spojená slova jako moderní a avantgardní – právem. Překvapením pro mě byl způsob, jakým je naplňuje. Nepotřebuje k tomu výrazné barvy, přemodernizovanou muziku, extrémní pojetí kostýmů nebo scény. Nepotřebuje porušit ani tradiční vnímání věcí a přesto je moderní a avantgardní. Jejím cílem není prvoplánově šokovat, a o to víc je její práce šokující a dech beroucí. V dnešní době již nikoho nezaskočí žena oblečená v kalhotách. Rafaela to dokáže. Sotva se z toho vzpamatujete, jako z říše za zrcadlem připlují na jeviště čtyři muži v sukních s dlouhými vlečkami, a tak to jde dál a dál.“
Plánujete se svou kolegyní Jitkou pořádat v České republice pravidelně akce zaměřené na španělskou kulturu či přímo na flamenco?
„Ono se tak již děje. Jitka Švecová je majitelkou dvou tanečních studií (www.fontanela.cz), kde již několik let pořádá pravidelné kurzy a semináře se španělskými lektory. Myšlenka uspořádat s některým z nich při jeho návštěvě i taneční představení přišla relativně záhy. Vystoupení Rafaely Carrasco je pro nás vykročení tímto směrem.
Rády bychom českým divákům i v dalších letech představovaly novinky španělského flamencového světa, které se vymykají komerčnímu rámci a české představě o tomto žánru a přivezly do naší republiky nové osobnosti. Flamenco není jenom Paco de Lucia.“
Při jedné příležitosti jste mi zmínila, že každoročně cestujete do Španělska. Doporučte našim čtenářům 3 místa, památky či akce, na které by se měli do Španělska podívat.
"JEREZ DE LA FRONTERA v době flamencového festivalu, který bývá zhruba 15 dní na přelomu února a března. Město ožije do posledního podniku, všude probíhají představení a koncerty, panuje zde mezinárodní mumraj. Milovníci flamenca můžou navštívit taneční kurzy s legendami tohoto žánru, například Rafaela Carrasco vyučuje na tomto festivalu pravidelně. Ti, kteří se nechtějí zapotit, mohou navštívit nejslavnější výrobnu shery – Tio Pepe nebo působivé exhibice v Královské koňské akademii.
SACROMONTE. Granadská čtvrť nacházející se na kopci, kde se do dnešních dnů bydlí v jeskyních. V minulosti zde žili ti nejchudší španělští gitanos, dnes už zde potkáte nejrůznější směsici lidí. Rád sem chodil čerpat inspiraci i F.G. Lorca. Jsou zde jeskynní obydlí, bary, taneční flamencová škola a další zajímavosti. Velmi živý kopec.
BUŇOL – na konci srpna v tomto malém městečku probíhá rajčatová bitva nazývaná La Tomatina. Kdo nezažil, neuvěří. Přistupovala jsem k této akci s rezervou, ale předčila mé očekávání. Město je už noc předem naplněno lidmi, všichni vysedávají v hospůdkách, na ulicích hrají pouliční muzikanti, místní připravují své domy a výlohy na nadcházející boj. Domy jsou obaleny igelity a plachtami. Rajčatovou bitvu odstartují sirény, do města najede několik nákladních aut, z jejichž korby se hrnou rajčata do ulic. Nastává dvouhodinová bitva každý s každým. Potkáte tu skupiny, které sem jezdí pravidelně, mají vtipné „rajčatové“ kostýmy, ale i třeba svatebčany. Že nevěstě bílé krajkové šaty nevydrží dlouho, s tím se počítá. Po dvou hodinách sirény boj ukončí a město je třeba uklidit. Do další hodiny nepoznáte, že zde probíhal takový rajčatový masakr. Vše je, jakoby by se tu nikdy nechumelilo.“
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Agentura A. R. G. O.
