Přesně po dvou letech od alba „Touch the Sun“ přišla brzy dvacetiletá zpěvačka Debbi se svou druhou deskou nazvanou „Love, Logic & Will“. V rozhovoru pro Kulturní servis Puls se mi svěřila, že za tu dobu vyzrála a celé album se svým tvůrčím týmem koncipovala v dospělejším duchu. Uvnitř je ale Debbi pořád nespoutaný živel, který má obrovský dar v podobě nezaměnitelného hlasu.
Minulý týden si vydala svojí druhou desku nazvanou „Love, Logic & Will". V čem se liší od té předchozí?
„U té první jsem sotva věděla, co je mikrofon, takže mi tehdy producent Martin Ledvina hrozně pomáhal při nahrávání. On celou desku dělal v podstatě sám a já jsem na ní jenom zpívala. Od té doby jsme odehráli spoustu koncertů s mojí kapelou, protože dřív jsem ani svojí neměla a hráli mi různí hudebníci od dalších interpretů. Takže při druhé desce už jsem měla cit pro práci na ní. Už jsme byli s ostatními spíš jako tým."
Nové album mělo ale podle původních prohlášení vyjít už loni na podzim, proč se zpozdilo?
„Je to těžké. Taková deska by vlastně neměla mít žádný deadline, protože na kreativitu nejde úplně tlačit. Chtěli jsme jí vydat už loni, nakonec se vše trochu protáhlo, ale myslím, že to nijak nevadí."
Kdo všechno se na novince autorsky podílel?
„Já sama jsem se po téhle stránce na desce nepodílela, protože si myslím, že na to ještě nemám. Ale napsala mi tam písničky třeba Jana Kirschner a samozřejmě zase Martin Ledvina. Některé skladby složil s Lucienem Zellem, což je takový americký hipík, který žije v Praze."
Máš tam ale i duet s legendárním Ivanem Kralem. Jak došlo k téhle spolupráci?
„To vzniklo díky kamarádství mého manažera Martina Červinky s Ivanem Kralem, kterému se moje věci evidentně líbily. Měli schůzku a Ivan Martinovi řekl, že má písničku, kterou by mi rád dal. A my jsme si pak řekli, že by byla pecka, kdyby to se mnou Ivan Kral nazpíval jako duet. Samozřejmě jsme to považovali za nereálné. A on odpověděl, že jasně. Takže jsme si posílali nahrávky na trase Praha – Detroit a pak se to zmixovalo z Bostonu."
Ale přímo jsi se s Ivanem Kralem nesetkala?
„Zatím ne. Ale na jaře dorazí do České republiky a jsme domluvení, že se určitě uvidíme, takže se těším."
Druhým duetem na desce je velmi známý singl s Lipem „Ležím v tvé blízkosti". Jak tě napadlo, že si ho dáš na album taky?
„Ta písnička vznikla tak, že jsem si zapomněla ve studiu bundu. Tak jsem se tam vrátila a Lipo tam s Martinem Ledvinou nahrával svojí desku. Lipo toho využil a řekl mi: ‚Nechce se ti zazpívat refrén?‘ A já na to: ‚Do čeho?‘ ‚No, mám tady jednu takovou věc.‘ Tak jsem to nazpívala asi třikrát a šla pryč. No a za týden mi volal Martin a říká: ‚Přijď. Nazpíváš nám to naostro, Lipo to chce použít na desku.' Tak já povídám: ‚Jasně, OK.‘ Trvalo mi to asi dvacet minut a vznikl tenhle song. Takže úplná náhoda. Na svojí desce mám ale tuhle písničku spíš jako bonus, protože to rozráží hudbu, kterou dělám já. Sice je album pestré i žánrově, ale rap už je přece jen hodně mimo mojí sféru."
Na prvním CD si zpívala dvě věci i česky, tentokrát je všechno v angličtině. Byl to záměr a máš třeba i ambice se prosadit se svou tvorbou v zahraničí?
„Já to nemám plánovitě tak, že bych česky zpívat nechtěla, ale prostě na tuhle desku nepřišla nabídka s takovou písničkou, která by se mi dobře zpívala. A ambice prorazit má asi každý český umělec. V mém případě bych asi mohla směřovat nejdřív do Německa, protože jsem se tam narodila a německy mluvím v pohodě, takže bych i mohla s publikem komunikovat."
V klipu k singlu „You Take Me There" vypadáš starší. Za pár týdnu ti bude dvacet, chceš už tedy navenek působit dospěle?
„Když je někomu sedmnáct a dělá desku, tak je ještě mladou holkou. Když je mu dvacet, tak už by měl být ženskou. To byl náš cíl, udělat z té holčičky mladou ženskou. Ten skok je strašně těžký, protože každý tě tam vidí s tím obličejíčkem z ‚Touch the Sun', což je sice krásné, ale nemůžu být do třiceti holčička. Takže jsme druhou desku postavili i víc dospěleji. Nejen hudebně, ale i významově."
Už řešíš dospělé věci i v životě?
„Samozřejmě, čím je člověk starší, tak se musí zaobírat i jinými věcmi. Sice už nemám problémy s maminkou, že mi nedovolí pít pivo, ale řeším už spoustu dalších věcí. Hlavně teda placení všeho možného."
Jak to teď budeš mít s koncerty? Lidi tě můžou vidět s Lipem, ale v létě asi pojedeš na festivaly s kapelou, ne?
„Přesně tak. Navíc už můžeme zařadit nový setlist s těmi písněmi z druhé desky, které teda ještě zkoušíme. Pak na podzim by mělo dojít i na nějaké turné k novému albu."
Na turné a vystoupeních po první desce jste hráli i některé coververze. Když máš nyní širší repertoár, budete hrát jen svoje věci?
„Samozřejmě už je to lepší, ale nějaké covery si necháme. Třeba ‚Fuck You' hrajeme vždycky na rozloučenou. Navíc, když to lidi znají, tak je to baví, takže já se tomu rozhodně nebráním."
Pořád ještě studuješ na gymnáziu. Jak se ti vše daří skloubit?
„Trochu válčím, no. Za rok budu maturovat, takže se musím hodně snažit, abych to všechno zvládla. Učím se i s přítelem, který mě pak zkouší."
Máš už plán, co budeš studovat dál?
„Práva. Původně jsem chtěla na veterinu, ale to bych musela být celý týden v Brně a nemohla bych jezdit na koncerty. Mně docela jde naučit se něco nazpaměť a o tom právě práva jsou."
Vracíš se ještě nějak pravidelně do Německa?
„Tak jednou za půl roku tam jezdím za babičkou, ale mě Německo nějak nefascinuje, takže to ani moc nevyhledávám. Určitě jsem raději v Čechách."
Když ti zbude nějaký volný čas, co ráda děláš, u čeho si odpočineš?
„Chodím do fitka, běhat a hrozně ráda jezdím na koni, ale nemám na to vůbec čas. Kdybych měla strašně moc peněz a času, což nemám ani jedno, tak bych si koupila koně a celé dny na něm jezdila."
Text: Pavel Urban
Foto: Oficiální foto interpreta
