Když kapela Mňága a Žďorp ohlásila, že na narozeninovém koncertu ve Velkém sále pražské Lucerny budou hosté, netušil jsem, že se ve středu přenesu zpátky do léta. Přehlídka celé řady známých zpěváků a hudebníků, kteří s Mňágou nějak spolupracovali na albu DÁREČEK, totiž připomínala festival. Každopádně šlo o výjimečný večer, na nějž budou přítomní dlouho vzpomínat. Pětadvacetiny byly oslaveny náležitě.
Oficiální start byl oznámen na 19:30. Když jsem v tu chvíli vešel do pasáže Lucerna, kroutila se neskutečně dlouhá fronta lidí se vstupenkami až ke vchodu do kina. Bylo tedy jasné, že začátek koncertu bude posunut, aby se počkalo na všechny příchozí, až se jim podaří dostat do sálu. A ten se plnil v následujících desítkách minut poměrně rychle. S úderem dvacáté hodiny se už nedočkaví fanoušci dožadovali skandovaným potleskem příchodu kapely na stage.
Dočkali se až za dalších dvacet minut, ale pak už vše začalo ve velkém stylu. Lídr kapely Petr Fiala přivítal vyprodanou Lucernu a Mňága nemohla odstartovat jinak, než úvodní písní z prvního alba, která se za ta dlouhá léta stala jednou z nejznámějších skladeb. „Hodinový hotel“ okamžitě rozezpíval a rozpohyboval publikum. A pak už se začalo s hosty. Nejdříve dostali prostor bývalí členové kapely a byla to dojímavá setkání. Vždyť například klarinetista Ivo Chmelař či bubeník Karel Mikuš spoluzakládali s Fialou (později i jeho bratr Jiří) skupinu Slepé střevo, předchůdce Mňágy, už před téměř třiceti lety. A zněly opravdu staré písně jako „Klec v kleci“ či „Salám - banán“. 
Od skladby „Člověk nového typu“ už se na pódiu odehrávala nekonečná přehlídka vzácných hostů, kteří přispěli na výroční dvojalbum DÁREČEK (na koncertu se prodával i DÁREČEK 2) tím, že písničky Mňágy přezpívali či dokonce i upravili po svém. A v těchto verzích také v Lucerně zněly. Například Ivan Gajdoš z uskupení Bratři Orffové tak nádherně zazpíval další z hitů „Ne, teď ne!“. Zástupci Skyline v podstatě odrapovali „(Je to) Nemožné“, načež Richard Krajčo s částí dechové sekce kapely Kryštof zpomalili s písní „Dveře do pokoje“. Pak zase naopak zrychlili Sto Zvířat s oblíbenou „I cesta může být cíl“. Relativně novou věc „Některé otázky už si prostě nekladu“ prezentoval Kato z Prago Union, ovšem převážně se svým textem. Většinou si Petr Fiala s hosty zapěl refrény, ovšem sloky nechával na nich, když už měli svůj prostor.
Z celé řady hostů přecházel zrak, ovšem to byla sotva polovina z toho, co měla Mňága připraveno. Dalšími, kdo okupoval mikrofony, byli Matěj Ruppert a Tonya Graves z Monkey Business a bylo velmi zajímavé slyšet je zpívat česky, a to konkrétně píseň „Chceš mě? Chci tě!“. Pardubice pak reprezentovali Michal Hrůza a Márdi z Vypsané fixy. Mezitím se na pódiu objevila také Fialova žena Zuzana, která občas s kapelou na koncertech zpívá vokály a ve zbytku vystoupení byla na stagi stále častěji. Přišla například i v doprovodu bubeníka Tata Bojs Milana Caise, který nejdříve prezentoval píseň „Měsíc“ a pak s kolegou z Mňágy Pavlem Koudelkou předvedli Lucerně skvělou show na bicích.
To už se úžasný koncert přehoupl do poslední třetiny. A ještě několik zajímavých hostů měl Fiala v záloze. Petr Váša ze skupiny Ty Syčáci si podmanil stage při skladbě „Dutý, ale free“ a neopomněl, stejně jako řada kolegů před ním, poblahopřát Mňáze k narozeninám a poděkovat jí za to, že je. Váša dodal i lehce „filozofickou“ myšlenku, že totiž: „Bez Mňágy by nemohl být Žďorp.“ Kapela původem z Valašského Meziřící složila kdysi svůj název ze dvou lokálně používaných výrazů (sračka a krám). Na pódiu ho vystřídal jeden z bývalých hostů skupiny Mikoláš Chadima s písní „Výhledově“ a známou skladbu „Písnička pro tebe“ přišli ozvláštnit členové Čechomoru Karel Holas a František Černý.
Pak se někteří z výše jmenovaných vraceli k mikrofonům či nástrojům znovu a doprovodili Mňágu u dalších kousků. Vrátili se i staří členové na další legendární píseň „Made in Valmez“. A tím se Fiala a spol. s nadšenou Lucernou poprvé rozloučili. Ohlušující řev a potlesk ale přitáhl kapelu zpět. Tedy nejdříve jen kytaristu Martina Knora, který začal popěvek skladby „V tísni“ a následně se opět sálem roznesly tóny písně „Ne, teď ne!“, tentokrát už v původním podání. Celý koncert zakončila rozjímavá „Chtít chytit vítr“. Mňága předvedla, že má spoustu výtečných písní, navíc je díky hostům mohli fanoušci slyšet v netradičních kabátech. Téměř třicet skladeb za dvě a čtvrt hodiny bylo menu více než vydatné. Kdo v Lucerně byl, rozhodně nelitoval. Ovšem „Dáreček Tour“ ještě pokračuje, i když na dalších místech bez hostů.
Text: Pavel Urban
Foto: Pavel Urban
