Pětadvacetiletý úspěšný písničkář Tomáš Klus už má s Cenami Anděl bohaté zkušenosti. V roce 2009 se stal Objevem roku, předloni vyhrál kategorii Zpěvák roku a loni slavnostní večer uváděl. Ve čtvrtek se vrátil se svou třetí deskou RACEK opět sbírat sošky a ukořistil hned tři. Za Zpěváka, Album a nejprodávanější desku roku. V rozhovoru pro Kulturní servis Puls pak Klus ocenil také další hvězdu večera - Václava Neckáře.
S delšími vlasy a bradkou se vrátil před měsícem z Indie a zatím si tuhle vizáž zachovává. Prý proto, že si ověřil, že mu vousy skutečně rostou. Už na začátku roku podle svých slov tohle strniště zasel a nyní jen sklízí. Tomáš Klus si pořád zachovává svůj humor a svou „tvář“ ve smyslu chování a vystupování. A jako čerstvý držitel tří Andělů za rok 2011 vyráží hned od pátku 9. března na jarní část Divadelní túry 2012, takže ho diváci opět mohou vídat při koncertech.
Tomáši, tři sošky za jeden večer, s tím jste asi nepočítal?
„Ani trochu. Ale já upřímně teď nevím moc, co říkat, protože bezprostředně potom, co je člověk nějakým způsobem pochválen, tak by neměl moc povídat, protože pak žvatlá, jako já právě teď. Takže já se s tím nějakým způsobem poperu doma, kde se zamknu, budu o tom přemýšlet a pak teprve budu dávat, pokud možno, chytré rozhovory.“
Jak byste porovnal letošní Anděly s loňskými, které jste moderoval?
„Teď to bylo asi lepší, protože jsem měl menší nervy.“
Ale v děkovačkách jste si dokonce na chvíli zahrál na moderátora, takže se vám trochu zastesklo?
„Ono totiž vždycky, když je na mě upřena pozornost, tak se mi zatmí před očima a já nevím, co dělám. Takže nejlepší by asi bylo, kdybych byl v takových chvílích na nějakém provaze a v momentě, kdy by to režisér uznal za vhodné, tak by mě stáhnul z pódia.“
A jak se vám líbil výkon Marty Jandové v roli moderátorky, která po vás vlastně převzala štafetu?
„Myslím si, že největší předností jakéhokoliv moderátora je zbavení se trémy. Respektive, aby s ní bojoval tak, aby nebyla vidět. Ale zároveň, aby byl pokorný k okamžiku, kterého je účasten, který vlastně vytváří, a to se jí povedlo. Takže myslím, že byla výborná.“
Co jste říkal na úspěch Václava Neckáře na letošních Cenách Anděl?
„K tomu nejde moc co říct. To člověk jen tak naprázdno polyká, protože ten příběh je opravdu silný. Ozývají se i hlasy, že příběh přebíjí písničku. Já si myslím, že i ta píseň je velmi silná a velmi dobrá. Já jsem za pana Neckáře hrozně rád, protože tím, že jsem měl tu čest se s ním seznámit osobně, tak o to víc mu to přeji.“
Chtěl byste v jeho věku ještě zpívat?
„On je zpěvák, kdežto já jsem pouze Zpěvák roku, takže ne. To bych asi neuměl.“
Byl jste přes měsíc v Indii, tak co jste si odtud přivezl, myslím spíš vnitřně?
„Naučil jsem se tam být a budu se tam vracet. Nejde jen o múzy, inspirace a podobně, ale také o to, že jednak si tam člověk skutečně odpočine, a druhak je tam prostě dobře s lidmi. S takovými, ze kterých jde teplo, ne chlad.“
Přinesl vám ten pobyt také inspiraci pro vaši tvorbu?
„Určitě toho přinesl spoustu, ale jen máloco z toho se dá použít. Určitě budu letos tvořit nějaké nové písně, ale celou desku ne. Nechci na to spěchat, protože bych byl rád, kdyby ta nová deska byla zase jiná a hlavně lepší. A to bez ohledu na nějaká ocenění, ale prostě pro vlastní potěchu toho, že dáme z rukou zase něco, za čím si budeme moci stát.“
Text: Pavel Urban
Foto: Luboš Kováč
