Chléb má za sebou dlouhou minulost. Svou roli měl i při korunovacích

kulturní servis pulsPrvní zmínky o chlebu pocházejí již z neolitu, kynutý chléb se zrodil v Egyptě. Elektřina, luk a šípy nebo internet. V různých anketách o největší objevy historie vítězí různé vynálezy, jen chléb zůstává mírně v pozadí. Přitom pro lidstvo je klíčovou potravinou již 12 tisíc let - například kolo je o celých pět tisíc let mladší.


Zcela zásadní roli chleba pro přežití obyvatelstva demonstrují pocty, které mu jednotlivé civilizace přisuzovaly. Staří Sumerové přiřkli pečivu duši, arabština zase používá pro pojmy život a chléb stejné slovo. Pecen hrál roli i při korunovaci českých králů, dokonce dostával přednost před zlatem.

První zmínky o chlebu pocházejí z neolitu, tedy z doby, kdy se člověk naučil nasbíraná obilná zrna pražit, drtit v kamenných hmoždířích a na rozpálených kamenech péct placky. Kynutý chléb se pak zrodil nejspíš v Egyptě - a stejně jako řada nejvýznamnějších vynálezů náhodou. Legenda vypráví o tom, že jistý pekař zapomněl obilné těsto někde v koutě, místo toho, aby ho upekl. Těsto zkvasilo a lidstvo bylo bohatší o další převratný objev.

Nejstarší pec na českém území byla nalezena v Bylanech u Olomouce a její původ se datuje do období 4800 až 4600 před naším letopočtem. První "profesionální pekaři" se objevili na královském dvoře v 11. až 12. století a řemeslo začalo rychle vzkvétat. Za vlády Jiřího z Poděbrad u nás působilo už 159 pekařů, kteří z pecí tahali hned dvanáct druhů chleba - mimo jiné nakyslý, koláčový nebo žaludový.

kulturní servis pulsO klíčové roli pečiva v jídelníčku předků svědčí i fakt, že v 18. století podléhalo pečení chleba velmi přísným pravidlům. Pokud pekař prodával nekvalitní výrobky, byl vsazen do proutěného koše nebo velkého pytle a nedobrovolně se vykoupal ve Vltavě.

Moderní obrození zažilo pekařské řemeslo po pádu socialismu. Bylo privatizováno 100 procent výrobních kapacit, do praxe byly zaváděny nové technologické postupy. Dnes v Česku působí přes 700 pekáren, přičemž 60 z nich je velkopekáren s průmyslovou výrobou.

Od revoluce také výrazně vzrostla nabídka druhů chleba na trhu. Dnes je možné koupit nejen chléb s celou řadou chutí, ale také v nejrůznějších tvarech. Například PENAM nabízí Trojský chléb, který má tvar do trojúhelníku a obsahuje bambusovou vlákninu. Hranatým tvarem se pak pyšní Himalájský chléb, který obsahuje plody goji, přezdívané elixír mladosti. A stejně tak i další chleby z řady "Z jádra dobrý" udělají i ze zdánlivě obyčejného jídla nevšední gurmánský zážitek, díky svému unikátnímu složení, které neobsahuje přídatné látky.

A jaká čeká chléb budoucnost? Návrat k tradici. Právě proto se očekává, že se do kurzu dostanou záparové chleby, které chutnají dobře i několik dní po zakoupení. Přidání zápary do pečiva navíc zajišťuje vyšší vláčnost, zlepšení nutričních hodnot nebo lepší ochranu před stárnutím pečiva.



Text: Kateřina Kučerová
Foto: Médea PR





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání