F. A. Brabec: Všechny své sny jsem už překonal

F. A. BrabecLetos poprvé si na Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana v Ostrově přijel uvést svůj film V PEŘINĚ i filmový režisér F. A. Brabec. Průběh rozhovoru s mužem, pro něhož byl největším darem talent od pánaboha a životním cílem překonat svůj stín, měl své nezaměnitelné kouzlo a poetiku.

 


Dovedete si představit, že byste usedl mezi festivalové porotce?
Kdybych měl tu příležitost, vše bych poctivě zhlédl a snažil se hodnotit spravedlivě. Každý film působí různě podle toho, kde ho pouštíte. Jinak bude chápán v domově důchodců, jinak ve škole. Atmosféra v sále hodně ovlivňuje konečný dojem, který si odnesete. Filmy se nedají hodnotit pouze z profesionálního hlediska, ale i z toho emocionálního."

F. A. BrabecKdo je pro vás hrdinou?
Každý, kdo překoná sám sebe a překročí svůj vlastní stín. Mám hrozný pocit, že spousta lidí vlastní stín ani nevidí, natož, aby ho překročila. Je to o tom, že si člověk až moc čistí cestu před sebou a nesnaží se řešit problémy. Hrdina je ten, kdo si řekne, že udělá vysokou školu a pak ji udělá; že bude výborný soustružník a pak se jím stane."


A není někdy těžké poznat, jestli se jedná o váš stín nebo o stín někoho jiného?
Vidíte, to je jedna z těch věcí, které si musíme sami uvědomit. Člověk by měl vědět, kam patří. Tím ale neříkám, abychom hloubali o nějakých východních filozofiích. Stačí úplně selským rozumem zjistit, jestli chcete být dobrá manželka, profesorka nebo uklízečka. Ale dobrá v tom smyslu, že si lidé řeknou: Tu si vem, ta je špičková.' Tohle si člověk musí utřídit sám v sobě, to se nedá naučit."

Odkud přišel nápad na film V peřině?
Scenárista Miroslav Adamec za mnou přišel už asi před osmi lety. V té době jsem ale bohužel točil Bathory a Bestiář, takže jsem na jeho scénář neměl čas. Ta správná chvíle nastala až před dvěma lety, kdy jsme začali s přípravou. Natáčelo se 50 filmovacích hodin, což vzhledem k šesti natáčecím dnům znamená asi 3 měsíce."

Jaký byl váš nejhezčí dárek?
Talent od pánaboha. Když se člověk postaví za kameru a udělá záběr, u kterého lidé pláčou nebo tleskají. To jsou věci mimo nás."

F. A. BrabecPro jaké publikum byste chtěl točit?
Správný tvůrce točí pro sebe. To já jsem byl ten Vodník v Kytici, ne Dan Bárta. To já jsem byl pod vodou, kam mi spadla ta nádherná holka, kterou jsem chtěl pomilovat a mít s ní dítě. Vždy cítím jisté zosobnění, čímž do filmu vnáším kus ze sebe. A je strašně příjemné, když je pak těch fandů Brabců, kteří to s vámi sdílejí, i několik set tisíc."

Jaký máte vztah k hudbě?
Každý správný Čech je tak trochu muzikant, takže i já jsem měl dlouhé vlasy a svou elektrickou kytaru. Měli jsme kapelu, která zkoušela v prádelně, vytlumené obaly od vajíček do takové tloušťky, že jsme se tam skoro nevešli. Měli jsme tam zkoušky i koncerty. Bylo to období, které si asi každý v pubertě rád zažije. Hudba mě poznamenala na celý život a ve většině mých filmů hraje významnou roli."

Měl jste jako malý nějaké dětské sny?
Chtěl jsem být filmařem a nikdo mi nevěřil, že se jím opravdu stanu. Chtěl jsem točit velký film, což jsem si splnil už Obecnou školou jako kameraman. A pak jsem si zkusil režírovat, což byla vlastně už nadstavba těch snů. Své sny už jsem několikanásobně překonal, takže si teď musím vytvořit nové, abych zase mohl dobývat. To je teď mým největším snem a cílem."


Text: Marie Černá
Foto: Pavel Urban (F. A. Brabec), Bontonfilm (Kytice)


 

 

 

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání