Rozhodně se snímek režiséra Louise Leterriera nezařadí mezi excelentní a ukázkové. Naopak si umím živě představit, že kantoři na základních a středních školách ho budou zamykat před studenty do šuplíku. Alespoň v naší zemi určitě. Film totiž patří mezi ty, které neurazí, ale nenadchnou.

Jedno se však americkému režisérovi upřít nedá, má nesporný talent přizpůsobit děj antické pověsti současnému divákovi. V popředí příběhu nestojí morální hodnoty jako odvaha, touha po uznání či snad dokonce láska. Naopak hlavní roli dostala touha po pomstě, rodinné vztahy, boj o moc a člověk, co by nevěřící všeumělec.  Perseův původ, jeho důvody pro vyhledání medúzy i závěr jsou značně převrácené.

Typické postavy příběhu jakými jsou Andromeda, věštkyně s magickým okem, či hrozivá medúza, se ve filmu objeví. Postavy antických bohů, kteří princi pomáhali a obdarovali jej, však nikoli. Strašlivý Kraken (v bájné pověsti mořský had) sloužící bohu všech moří Poseidonovi je tentokráte v rukou boha podsvětí Hádea, který ho využívá ke svým temným účelům. Udatný Perseus v novém podání nepotřebuje ani zmíněné božské dary. Všechno řeší hravě sám, protože co by to bylo za hrdinu, kdyby se nenaučil během chvíle zacházet s mečem a jako jediný neunikal všem smrtelným nástrahám bez újmy. A když se objeví problém, přispěchá na pomoc záhadný džin z pouště, v této chvíli však už ale děj začíná působit jako velká slátanina. Korunu všemu nasadí závěr, který je velice dramatický a srdce drásající. Milovníci antiky a bájí budou zajisté bez dechu.

Pokud zvažujete, zda zajít na zpracování 3D nebo klasickou kino verzi, přikláním se raději k druhé variantě. U Avataru, bez ohledu na příběh, jsem během filmu občas ani nedýchala a z kina odcházela s pocitem, že jsem viděla něco jedinečného. U Souboje titánů však během projekce převládal pocit, že se dívám na normální film, který má sem tam nějaké extra 3D efekty. Spíše se vtíral pocit, že mě brýle na nose ruší. Pokud bych měla znovu volit, užila bych si běžnou 2D verzi filmu daleko více.

Pokud by se Louise Letterrier nechal Soubojem titánů a pověstí o Perseovi inspirovat a natočil by vlastní pojednání, nebo si vymyslel zcela nového hrdinu, udělal by lépe. Souboj titánů, ať už jde o moderní pojednání nebo remake, nemá u diváka šanci. Zaručeně se většina z vás bude chtít vrátit k původnímu stejnojmennému filmu, který ačkoli je z roku 1981 a v současné době jsou některé z jeho efektů úsměvné, zaručeně potěší a nadchne víc. Jak svým zpracováním, tak i dobrodružným dějem, který se antické báje drží téměř přesvědčivě.