Jak jste se dostal k této roli?
„Tak to mě takhle oslovil Miloš před dvěma lety, když jsme natáčeli Peklo s princeznou. Při premiérách říkal, že má scénář a že by byl rád, kdybych tam hrál. Já jsem říkal, že nevím, jestli tu budu, ale že jinak samozřejmě rád a pak jsme se o tom dlouhatánsky bavili třeba opravdu rok a půl. Nakonec jsme to upekli."

Zaujal vás něčím scénář k filmu PROBUDÍM SE VČERA?
„Abych byl úplně upřímný, tak jsem se nejvíc těšil na to, že budu dělat s Mildou, protože on dost opakuje lidi, tak že to bude podobná parta štábu. A pak mě přemluvil tím, že říkal, osmnáctiletého už nikdy hrát nebudeš. Ale tam je to trošku něco jiného, hlavní postava Petr Kovář je čtyřicátník a vrací se do minulosti, takže mentálně by měl být čtyřicetiletý a jenom vzhledově osmnáctiletý, tak to se snad nějak povedlo."

Takže je to takové to gró, pro které jste do toho šel?
„Dá se říct, že ano. A hlavně jsem předtím točil dvě dramata, skončil jsem a za tři dny jsem točil tuhle komedii a to bylo úplně něco jiného. U toho jsem si hrozně odpočinul. Myslím ale, že celkově jsou komedie mnohem těžší než dramata, ale jak jsem měl ty dvě za sebou, tak se z tohohle stal můj odpočinek."

Můžete nám přiblížit vaši postavu svýma očima?
„Je to Petr Kovář, který v přítomnosti pracuje jako učitel a vrací se už jako zkušený čtyřicátník v těle osmnáctiletého do dob svých studií na gymnáziu. Myslím, že je docela vtipný a ne nějak zvlášť atraktivní pro ženy, ale je si toho velmi vědom a je to ten typ, co je většinou utáhne na to, že je vtipný. Není to úplně praktický muž pro život. Rozhodne se napravit nějakou chybu a najít ideální ženu, kterou potkal v minulosti. Myslím, že je to docela zajímavé téma. Člověk si říká, že když ve dvaceti potká ideální ženu, tak je to moc brzo, že si musí něco odžít a pak se k ní ve třiceti vrátit, jenže ono to tak úplně nefunguje a lidi mají tendence snít o tom, že by to takhle napravili."

Ve filmu jste hluboce zamilovaný do Elišky. Prožil jste někdy takovou lásku?
„Byl jsem zamilovaný, ale je to přesně to, co jsem říkal. Člověk má pak tendence v určitém věku, že si musí něco odžít a pak se k tomu vrátí. Jenže ono se k tomu úplně vrátit nejde, protože už se k tomu vrátil třeba někdo jiný. Ale to mě ještě nečeká. To říkám, protože vidím, jak spousta mých starších kamarádů si to taky tak říkalo a pak na to bylo pozdě. Mám dvě adeptky, u kterých si pořád myslím, že se k nim třeba vrátím, ale ono to tak asi nedopadne."

Máte ve filmu nějakou oblíbenou scénu?
„Mám rád všechny scény s králíkem a také mám rád tanec na diskotéce. To mě baví."

Podělíte se s námi o nějakou historku z natáčení?
„Je to spíš takový můj poznatek. Člověk jde většinou brzy spát a jde se připravovat, protože ví, že kolem se potuluje producent a produkční a pan režisér a ráno chtějí vidět herce vyspalého a čilého, kdežto tady to fungovalo tak, že pan producent a režisér v jedné osobě nás nutil, abychom zůstali ještě chvíli v baru, že přece jenom srab chodí domů. Tak to je takový můj poznatek z tohohle natáčení."


Zůstáváte po nocích často v barech?
„Ale jo. Když druhý den nic není, tak zůstanu."

Odjíždíte do USA. Na jak dlouho a proč?
„Vůbec nevím na jak dlouho. Jedu tam zatím studovat scenáristiku. Ale vážně nevím, co bude dál a neptejte se mě na to, protože se mě ptala i mamka a já jí neumím odpovědět. Vůbec netuším."

Máte v plánu natáčení nějakého dalšího filmu?
„S Milošem máme takový projekt, ale to je asi až na podzim příštího roku a pak ještě jeden na Slovensku. To je ale taky ještě v plenkách, proto je brzy o tom mluvit."

Můžete prozradit něco konkrétnějšího?
„Asi zatím ne. Ale teď půjdou do kina dva další filmy, ve kterých hraju. Snímek Čtyři slunce Bohdana Slámy a slovensko-česko-polský film Konfident. Ty půjdou do kin zhruba ve stejné době jako Probudím se včera."


Text: Tereza Netoličková
Foto: Kristýna Šmejkalová





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Závěrečná klapka filmu Probudím se včera klapla
Skončilo natáčení české komedie Probudím se včera!
Zapojte se do tvorby nového českého filmu
Opět létalo peří, křtil se soundtrack k filmu V peřině