Příběh revolučního snímku Avatar režiséra Jamese Camerona se odehrává ve vzdálené budoucnosti. Má pohádkový nádech, avšak zároveň v sobě nese i jisté poselství o vztahu mezi člověkem a přírodou, i o možných budoucích hrozbách. Vychutnat si jej můžete dokonce ve 3D nebo IMAXU.
Hlavním hrdinou je bývalý voják Jake Sully (Sam Worthington), kterému se v životě střídá štěstí s neštěstím. Jeho bratr zemře při jedné z misí na vzdálené planetě Pandora, a protože je Jake jeho dvojčetem, dostává příležitost odletět do tohoto nového světa a přebrat jeho úlohu. Po přistání se seznamuje s lékařským týmem, jenž se snaží místní obyvatele studovat a udržovat s nimi dobré vztahy. Vzhledem k tomu, že lidé nedokážou žít v tamní atmosféře, vyvinuli vědci speciální hybridy vytvořené z DNA lidí a zdejších domorodců. Tyto bytosti nazývají Avatary a ovládají je pomocí svého vědomí. 
Jakovi, jenž je nyní upoután na kolečkové křeslo, se tak dostává jedinečné příležitosti začít nový život. A co je hlavní, jako Avatar může opět volně chodit, běhat a vykonávat vše, v čem byl doposud omezen. Zároveň se toto však stává mladíkovou velkou slabinou, neboť je kvůli tomuto handicapu snadno zneužitelný. Vojenský velitel mu nabídne výměnný obchod – když se mu podaří navázat kontakt s místními domorodci, zjistit o nich podrobné informace a donutit je přestěhovat svou vesnici na nové místo kvůli ložiskům vzácného kamene, nad nímž kmen sídlí, zařídí mu operaci nohou, po níž by mohl opět chodit.
Mariňák neváhá a pouští se s chutí do práce. Seznamuje se s místními živočichy, rostlinstvem i obyvateli nazývanými Na´vi, ti žijí v naprostém souladu s čarokrásnou planetou. Postupně si získává důvěru kmene, princezna Neytiri ho učí jejich zvykům, a s plynoucím časem získává nový pohled na chod věcí. Jaký však zvolí další postup pro jednání s tamními i se svými vlastními lidmi?
Snímek je zajímavý a velmi dobře propracovaný. Fantasy příběh nás seznámí s novým druhem mimozemské civilizace, s okouzlující a divokou planetou, i novými možnostmi v oblasti vědy a techniky. Zároveň však odkazuje na přehnaně velké lidské ego, souznění a harmonii mezi člověkem a krajinou, i na celkový přístup lidí k přírodě a jejím darům. Snaží se svým způsobem varovat – opravdu si zničíme sami vlastní planetu tím, že z ní vysajeme všechno, co nám nabízí, až nám nezbude nic? Film se promítá v IMAXU, i v normálním 3D zpracování, či v klasické kino verzi. Zajisté patří k těm, které stojí za to zhlédnout.
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Bontonfilm
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Mikulášovy patálie: Jak lépe pochopit děti
Dokonalý únik: Kdo před kým stihne uprchnout
2012: Konec světa nebude žádná zábava
Zataženo, občas trakaře: Gurmánská bouře
