Jak vypadá boj za lidská práva a svobodu? Film Walesa nabízí odpověď

film walesaV rámci 1. promítání Febiofestu byl nově uveden do českých kin film polského režiséra Andrzeje Wajdy nazvaný Walesa: Člověk naděje. Pozoruhodně natočený portrét bývalého polského prezidenta Lecha Wałęsy přináší divákovi dramatický pohled na dramatické události 70. a 80. let minulého století v Polsku. Tehdy začaly masivní dělnické protesty, které prošly transformací až v nezávislé odborové hnutí Solidarita.


Člověk paradoxu
Do panelákové reality tehdejšího Gdaňsku přijíždí Maria Rosaria Omaggio (Oriana Fallaci), známa italská novinářka, aby natočila rozhovor s vůdcem protirežimní opozice Lechem Walesou (Robert Wieckiewicz). Už od počátku dává Lech najevo svůj svérazný charakter a upřímou svéhlavost, čímž si také získal i přízeň davu.

Panelákovým bytem se neustále prohání jeho šest potomků, o které se stará především manželka Danuta (Agnieszka Grochowska) a díky její důvěře není rodina, na rozdíl od polského státu, v troskách. Zatímco Lech zasahuje do klíčových momentů historie a podporuje nenásilné protesty, trpělivá Danuta vychovává a krmí děti. Před sebou máme tedy přirozeného hrdinu s všedními problémy, všedními bolestmi, a nevšedním odhodláním. Nestydí se říct, že strach nemají jen stávkující, ale i režim z odhalení své smrtelnosti.

 

film walesa


Charisma cholerického vůdce skvěle ztvárnil Robert Wieckiewicz. Výraz a trochu neohrabané chování zpodobnil velmi přesvědčivě. Po celou dobu vypadá Walesa naprosto rozhodně, až na občasnou nervozitu však neposkytuje moment, kdybychom mohli nahlédnou do jeho myšlení, což je na škodu. Veškeré jeho jednání je zároveň veřejným skutkem.

Některé historicky podstatné scény jsou černobílé. Pozdější události z poloviny 70. let doprovázené také efektem barevné televize s nižším rozlišením. Černobílé záběry bohužel působí příliš kvalitně, což  však do celku filmu, kde jsou použity i archivní nahrávky, zapadají. O kameru se postaral Pawel Edelma, který spolupracoval například s Romanem Polanskim na filmu Bůh Masakru nebo Pianista. Točení z ruky drží pozornost i v nevýrazných částech. V některých případech je ale roztěkanost přehnaná a v časových přechodech mate. Nevíme tak zda se ještě nacházíme v klidném bytě, nebo už na bojišti protestů.

film walesa


Spisovatel Janusz Glowacki odvedl úžasnou práci na scénáři. Výchozí propojení rozhovoru a událostí je vyvážené a vyprávění příběhu nevázne. Překvapivá uvěřitelnost náhod, když například upadne krajíc chleba nebo v televizi běží živý přenos proslovu Jan Pavla II., podněcuje větší sounáležitost diváka.

Wajdovo zvýraznění katolické víry dává do pohybu nadčasovou hodnotu boje za lidská práva. „Je určen všem, ale především bych chtěl oslovit mladší diváky, protože Lech je dobrým příkladem, který by je mohl přivést k zájmu o účast na politickém životě,“ prozradil Andrzej Wajda.
Zploštění historie na záběr dalekohledu z hlavní stěžně Solidarity zapouzdřuje souvislosti 70. let. Vstup vojsk Varšavském smlouvy do Československá počal novou kapitolu vzpoury proti komunistickému zřízení. V Polsku sice na rozdíl od Československa odpor nezneškodnili úplně, ale jisté přecenění zde cítit je.

Umělecké zpracování historie má v Polsku zelenou. Dá se tedy nakonec popřát českým producentům větší odvaha podpořit podobné projekty i v Česku.

film walesa


Text: Martin Hrnčíř
Foto: Artcam





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání