Působivý, ale žánrově roztříštěný a hlavně ryze americký – to je film Památkáři, který nyní přichází do českých kin. George Clooney v pozici režiséra, scénáristy i herce zpracovává silný a zajímavý příběh. K dobrému výsledku mu pomáhají velké hvězdy jako Matt Damon, Bill Murray nebo John Goodman. Jediné, co diváka může rušit, je divoké střídání vážných a komických situací.
George Clooney se snímkem Památkáři přestává řadit pouze mezi herce. Film totiž sám režíroval a podílel se také na scénáři. Výsledek osobně nedávno představil na německém festivalu Berlinale. Místo nebylo vybráno náhodně, celý děj se točí okolo významných historických památek ukradených nacisty v průběhu druhé světové války. Nyní jeho počin mohou zhodnotit také čeští diváci.
Společně s Clooneym se na dobrodružnou misi, při které má dojít k odhalení skrýší uloupených vzácných obrazů a soch. Do války tak vstupuje skupinka postarších historiků, kunsthistoriků a ředitelů muzeí. Hrají je zkušení matadoři Bill Murray, John Goodman, Matt Damon a další. Francouzskou milovnici umění ztvárňuje Cate Blanchett. A do filmu skvěle zapadá. Nebo spíše do jeho poloviny a to té dramatické.
Památkářům by totiž nebylo téměř co vytknout, kdyby si autoři scénáře před natáčením lépe ujasnili, za jaký žánr chtějí film označit. Komediální drama je totiž celkem nestravitelná kombinace. Nebo alespoň pro mne.
Ze začátku jsem téměř přikovaná do křesla a nechávám se vtahovat do děje velmi působivého dramatu. Jakmile se však objeví úvodní titulky a začne hrát hudba, která by se hodila spíše do filmu s Laurelem a Hardym, jde spíše o sled vtipných dialogů a legračních scén. Sotva se tomu stíhám přizpůsobit, ale říkám si proč ne. Hlášky mají celkem vtipné. Rázem jsem ovšem opět hozena do hlubokomyslného monologu George Clooneyho k dalším členům skupiny. A na takových vlnách se vezu až do konce.
Je vidět snaha o odlehčení tématu. Spojení druhé světové války a umění by totiž mohlo fanoušky lehčích témat odradit nebo si tím alespoň v duchu ospravedlňuji veškeré žánrové výkyvy. Nejde o trapný humor jako vystřižený z estrád. Přesto na mě ale vzhledem k hlavnímu tématu filmu působí trochu nepatřičně.
Další věc, která na mne z filmu přímo srší, je americké uchopení a zpracování. Některé scény nahánějí husí kůži a nejednou okoření děj, nechybí velká gesta hlavních hrdinů a jen o chlup uniknu také velké lovestory, která se sice dá očekávat, ale zbytečně by posouvala hlavní sdělení do pozadí.
Text: Sylvie Zapletalová
Foto: CinemArt
