Snímek, který má v originále jasný a stručný název „Eat, Pray, Love“, natočil režisér Ryan Murphy podle skutečných knižních pamětí Elizabeth Gilbert. Jádro příběhu se snažil zachovat i ve filmu a přiblížit se tak předloze co nejvíce. Zároveň však využil vizuální možnosti kinematografie, což je v mnoha scénách dobře patrné.

Liz totiž cestuje nejdříve do Itálie, kde naráží na přátelské místní lidi, ale i svého učitele italštiny, či novou kamarádku ze Švédska, se kterou si padne skvěle do noty. Především si zde ale báječně odpočine a vychutnává místní gurmánské delikatesy, jako pizzu, těstoviny nebo víno. Tvůrcům je třeba přiznat, že Itálii zachytili skutečně věrně se všemi jejími rysy, jako jsou malebné uličky, jejich mluva, gesta, sledování fotbalu apod.

Další zastávka hlavní hrdinky je Indie, kde se věnuje především duchovním záležitostem v uzavřené komunitě. Její pravidla jsou ale pro Američanku žijící moderní uspěchaný život těžko vstřebatelná. Pomůže jí až postarší Texasan Richard, který prožil velmi těžké chvíle a předává Liz mnohé moudrosti a poučky. Na závěr se s ní můžeme podívat na Bali, kde přichází celkem očekávaně třetí stupeň objevení vlastního já - láska. Místní šaman Ketut, který ji v úvodu filmu předpověděl, že se na Bali vrátí, má pro ni velký motivační význam. Ovšem ten pravý člověk, který jí nakonec po různých úvahách a odmítání uchvátí, je šarmantní Felipe (Javier Bardem). Zde je nutné uznat tvůrcům druhé plus a sice, že konečně někdo zjistil, že Julii Roberts je více než čtyřicet, a tak i její partneři už by měli být věkově adekvátní.

Ačkoliv si v celkem stočtyřicetiminutové stopáži často připadáte jak u cestopisného průvodce a kocháte se krásami světa, na druhé straně musíte držet pozornost při vážnějších scénách a vnímat řadu vedlejších postav a příběhů, které se do hlavního děje proplétají. Z původní romantické komedie a svižné první poloviny se nakonec stává utahaná kniha mouder okořeněná třemi významnými předěly. Jak v prostředí, tak ve způsobu prožití ze strany Liz.