Zatímco v předchozím týdnu nám francouzská filmová produkce předvedla kvalitní výtvor v podobě 22 VÝSTŘELŮ, po premiéře snímku TAJEMSTVÍ MUMIE její sláva výrazně klesá. Dobrodružný příběh zavání kombinací pohádky a nepovedené komedie. Stojí toto Tajemství za odhalení? Ledaže byste se doma pořádně nudili!
Bohužel i ve světě filmu se stává, že se mezi špičkovými a kvalitními díly najde ošklivé káčátko. V našem případě se však z „Tajemství mumie“ nakonec nestane megahit, nebo úspěšný trhák, na který byste nutně museli zajít do kina. Dospělého neosloví a vzhledem k současné nabídce fantasy filmů či pohádek nemá velké šance na úspěch ani u dětí. Ač je samotný příběh do značné míry „padlý na hlavu“, nelze mu upřít unikátnost a nápad, ten byl však na počátku mnohem zajímavější, než je jeho výsledné zpracování.
Děj se odehrává v roce 1912, hlavními postavami jsou šarmantní reportérka Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) a potrhlý profesor Espérandieu (Jacky Nercessian). Zatímco Adéle je krásná, emancipovaná žena, která cestuje po světě a pohledem o muže nezavadí, profesor je starý koumák, jenž vynalezl způsob, jak oživovat miliony let staré tvory. Mezitím, co naše sličná dáma hledá v temné hrobce mumii, aby se dozvěděla tajemství, které by jí pomohlo zachránit život její milované sestry, moudrý vědec pracuje na oživení dávného ptakoještěra. Oba mají samozřejmě úspěch, Adéle se vrací domů s mumií a profesor se věnuje péči o svého nového domácího mazlíčka, za což skončí velmi brzo ve vězení. Mnoho napínavých okamžiků ve filmu nečekejte, ty které přijdou, mají bohužel lehce předvídatelné rozuzlení.
Během snímku budete možná neustále přemýšlet, zda se vám „Tajemství mumie“ vlastně líbí, nebo ne. Zajímavé dějové zvraty, střídá málo relativně vtipných pasáží, nad kterými převažuje řada scén, u nichž zůstává rozum stát. Z téměř dvouhodinového snímku stojí za vyzdvihnutí pouze dvě scény. První je, když Espérandieu imituje pohyby a gesta ptakoještěra, kterého právě přivedl na svět a s nímž je od té chvíle myšlenkově svázán. V tu chvíli se nejen zasmějete dobrému nápadu a zpracování, ale i hereckému výkonu Jackyho Nercessiana.
Druhý světlý bod zachycuje telekomunikaci v roce 1912. Oproti tomu k obzvláště nevydařeným úsekům patří vyvrcholení záchranné mise Adéliny sestry a samotný závěr filmu. Je důležité zmínit, že se v příběhu nic detailního neřeší, ani neosvětluje. To je sice dobré pro diváka, který si chce oddychnout od každodenních starostí, zároveň je tím ale potlačeno zapojení přihlížejícího, což ho může nudit. Pokud tedy čekáte, že skutečně odhalíte tajemství mumie, musíme vás zklamat – vše se vyřeší stylem „abrakadabra“. Konec celého příběhu bude pro většinu diváků možná šokující. Záměrem samozřejmě bylo obecenstvo pobavit, až by se všichni za břicho popadali, místo toho vám však pravděpodobně sjede čelist o trochu níže.
„Tajemství mumie“ bylo natočeno podle komiksových „Neobyčejných dobrodružství Adély Blanc-Sec“, jejichž autorem je francouzský kreslíř, scénárista, výtvarník a ilustrátor Jacques Tardi. Adéliny příběhy jsou Tardiho nejúspěšnější komiksovou prací. Zatímco toto zpracování slavilo úspěchy, u filmu to už tak předpokládat nelze. Chybí mu propracovanost i důvtip. Doposud vyšlo 9 kreslených epizod Adéliných příběhů, filmové zpracování však obsahuje jeden příběh a z jeho závěru spíše vyplývá, že další pokračování už neplánuje.
Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: H. C. E.
Foto: H. C. E.