„Při amnestiích po pádu komunismu bylo propuštěno více než 23 tisíc vězňů. Demokracii a podnikání si každý vykládal po svém. Dnes jsou stanovena pravidla. Má systém chyby? Pravda a láska vítězí, nebo ne? Kdo stojí v pozadí? Co Kajínek přede všemi tají?“, tato slova můžete znát z filmových upoutávek na nejočekávanější thriller roku. Kriminální snímek inspirovaný reálnou osobou a událostmi, které ovlivnily dění nejen v Čechách, ale po jeho posledním útěku také v Evropě, odpoví na některé otázky, které se vám honí hlavou. Ukáže na skutečnosti, o kterých jste doposud možná neměli ani zdání.

Ač se mohou některé filmové scény zdát absurdní nebo smyšlené, jsou natočené přesně tak, jak se odehrály. Musíte se snažit číst mezi řádky, abyste pochopili skutečné poselství, které snímek přináší – je to příběh nejen o člověku, ale i o celém  systému.

Kdo Kajínka neznal, nebo se o něj nezajímal dříve, rozhodně si své znalosti doplnil poté, co v roce 2000 uprchl z věznice Mírov. Dokázal zaujmout média, širokou veřejnost i vysoce postavené lidi, kteří se zasazovali o znovuotevření jeho případu. Všechny snahy však byly marné. Ačkoli v předchozích letech již 3 ministři upozornili na chyby při postupu vyšetřování, výrok soudu se nezměnil. Pokaždé zaznělo „zamítá se“, i když se během posledních let nasbíralo několik nových důkazů.

Nejedná se o justiční omyl, ale o závažné pochybení. Mýlit se můžeme při testu, mýlit se můžeme ve znalostech ze zeměpisu nebo historie, ale ne v případě, kdy jde o život jiného člověka. Kajínek buď působil jako nájemný vrah, jak zněl konečný verdikt, nebo to jen mohl být obyčejný zloděj, který byl ve špatný čas na špatném místě. Když se pak skutečný vrah rozhodoval na koho svalit všechnu špínu, padla nešťastná volba právě na něj. Zamyslete se sami. Je možné dokázat svou nevinu, když jsou vaše důkazy popírány a proti vám svědčí spolek zkorumpovaných lidí? Mnozí si jistě řeknou, dnes by se to nestalo, ale není tomu tak dlouho, co Kajínka odsoudili na doživotí. Dvanáct let je málo na to, abyste stačili poznat chuť života, ale příliš mnoho, pokud ho trávíte ve vězení. Zajímavé je, že hned druhý den po první novinářské projekci (středa 28. července) se věci začaly opět dávat do pohybu a média informovala o nových skutečnostech v Kajínkově případu a možnosti jeho znovuotevření.

Kajínkova cesta na filmové plátno
Petr Jákl se o známého vězně začal zajímat po jeho posledním útěku z Mírova. Nejprve ho zaujal pouze svým činem, poté se však začal seznamovat s celou kauzou důkladně za pomoci advokátky Kláry Slámové. Pět let Kajínka navštěvoval a pečlivě zjišťoval podrobnosti, které celý proces provázely. Výsledkem je perfektní umělecké dílo. Není třeba šetřit chválou, ačkoli je Jákl dobře známý jako herec, filmový kaskadér a producent, nebál se do svých rukou převzít režii. Úsilí muže, který měl od počátku jasno, jak by měl snímek vypadat a jakým směrem se bude ubírat, se vyplatilo.

Thriller Kajínek nadchne nejen po umělecké stránce, ale také zpracováním a zajímavým hereckým obsazením. Režisér pořádal mnoho castingů nejen v Čechách, ale také v Evropě i ve světě, aby našel ty nejlepší umělce pro ztvárnění Kajínka a jeho advokátky Slámové. Do ženské role nakonec obsadil Tatianu Vilhelmovou. Ačkoli původně nechtěl do hlavních rolí obsadit známé tváře, Tatiana ho přesvědčila, že se pro tuto postavu hodí nejvíce. Do nejdůležitější role obsadil ruskou hvězdu Konstantina Lavroněnka, kterého někteří mohou pamatovat jako držitele Zlaté palmy pro nejlepšího herce z prestižního filmového festivalu v Cannes z roku 2007. V dalších rolích se představí Boguslaw Linda, Michal Dlouhý, zesnulý Vladimír Dlouhý, Werner Daehn, Václav „Noid“ Bárta nebo třeba Alice Bendová.