První díl Toy Story byl před patnácti lety prvním celovečerním animovaným filmem vytvořeným s pomocí počítače a stal se hitem roku 1995, co se týče tržeb. Pokračování přišlo o čtyři roky později a šlo o první snímek vytvořený celý na počítači a promítán digitálně. Loni se oba díly dočkaly uvedení ve 3D, což byla předzvěst aktuální trojky. Ta přichází po dlouhé jedenáctileté pauze, ale rozhodně stojí za to. Uspět s dvojkou už bývá problém, ale takhle vyrazit dech i s třetím dílem, to je kumšt.

Také se na aktuálním pokračování podílela osvědčená jména. Režii má na starosti Lee Unkrich, jeden z režisérů Toy Story 2 a produkce se ujala zkušená žena ze studia Pixar Darla K. Andersonová. Scénář pak napsal držitel Oskara Michael Arndt a hudbu Randy Newman, který už spolupracoval na předchozích dvou příbězích. Základní motto tvůrců bylo, aby všechny tři filmy tvořily jeden celek, což se daří náramně.

Kluk Andy už za tu dobu vyrostl a chystá se na vysokou školu. Se svými hračkami si už dlouho nehrál, ale vztah k nim má pořád vřelý a vyhodit je nehodlá. Nahází je tedy do pytle a přichystá je pro „život na půdě“. Jenže osud tomu chtěl tak, aby se hračky dostaly do školky, kde si s nimi opět mají hrát děti. To se jim zprvu zdá jako skvělá zpráva, než zjistí, že školku ovládá partička hraček, v čele s diktátorem, plyšovým medvědem Mazlem. Tady a v některých dalších momentech je velmi patrná značná spojitost s aktuálním českým snímkem „Kuky se vrací“.

Jen kovboj Woody má od začátku jasno a chce se vrátit k Andymu, který ho v původním rozhodování jako jediného zařadil do bedny směřující na vysokou. Dokonce se mu podaří utéct, ale když se dozví, že jeho kamarádům se ve školce vůbec nedaří tak skvěle, jak si mysleli, je připraven je zachránit všechny pomocí lstivé vzpoury. V tu chvíli se spouští pořádná zápletka na několika frontách, při níž se občas tají dech, i když jde jen o kusy drátů, plyše či plastu. Ovšem najednou jde o příběh tak silný, že nám vůbec není jedno, jak to s Buzzem, Jessy, Slinkym a ostatními dopadne.

Ovšem nejnádhernější na celém filmu jsou dvě věci. Zaprvé, jak se do děje dostávají lidské nápady a problémy. Technologie, emoce, vlastnosti. Zadruhé, jak je i během nejvypjatějších scén snímek proložen skvělými gagy, vtipy a drobnými legráckami. Například, když Ken, ač na straně padouchů, podlehne Barbie a ukáže jí v domě snů své nejlepší modely ze šatníku. Nebo jak se Buzz změní ve Španěla a poblázní Jessy. Či když se pan Brambůrek celý rozebere a obětuje pro zdárné vykonání plánu.

S povděkem se tentokrát dá kvitovat i velmi dobrý český dabing, kde září Michal Dlouhý, Barbora Munzarová, Lumír Ološvský či Zdeněk Dušek. Toy Story 3 je zkrátka úžasná kombinace dobrodružství, komedie a silných osobitých příběhů, navíc umocněna 3D technologií.