Matt King (Clooney) je úspěšný realitní makléř, jehož žena po vážné nehodě při sportu upadne do kómatu. V tu chvíli padá na Mattova bedra veškerá starost o dvě nezletilé dcery – desetiletou, předčasně vyspělou Scottie a sedmnáctiletou Alexandru, rebelku, kterou ve sledu špatných událostí přiváží její otec z internátní školy zpět domů.

Snímek je silně založen na prožitcích a emocích. Na základě zcela jednoduchého a až absurdního příběhu doplněného jen skromnými dialogy, se odvíjí řada situací, které na jednu stranu ukazují úsměvné stránky života v pochmurných chvilkách, na druhou ale dokáží vrazit ostrou ránu, až zamrazí.

Ve filmu se prolíná několik situací. Tou hlavní je samozřejmě fakt, že se Matt musí vypořádat se svým údělem, a poté, co mu jeho starší dcera řekne, že ho jeho žena podváděla, i s nálepkou paroháče. Do toho zasahuje důležitá obchodní transakce, kterou se Matt chystá provést. Tu však neschvalují domorodci, protože narušuje přírodní krásy ostrova. Na pozadí se navíc myšlenkami neustále vrací k umírající ženě. Nicméně tato okolnost není tak silná, jak by se předpokládalo a z filmu ani omylem nedělá depresivní palčivý příběh.

Kostru tvoří hledání milence (Matthew Lillard), se kterým Matta žena podváděla. Proč? To vlastně nejde s určitostí říct. Možná jde o to, ho poznat, říct mu, že jeho milenka umírá, podívat se mu do tváře, přesvědčit se, zda je lepší,…. Svého otce v hledání překvapivě podporuje Alexandra, která si na cestu bere svého kamaráda. V první chvíli to vypadá jako vzdor vůči otci. Chlapec je totiž až neuvěřitelně tupý a jednoduchý, záhy ale Matt zjistí udivující důvod, proč ho dcera chce mít u sebe. A nečekané vysvětlení opravdu silně zasáhne.

Přes veškeré kontrasty, jakým je například krásná exotická Havaj proti tragické události, je nejsilnější ten, kdy se navzdory situaci, v jaké se rodina nachází, naplňuje vztah otce a dcery. Jak si den ode dne víc a víc rozumí a v nejhorších chvílích se nakonec neuvěřitelně silně, přesto ne přehnaně okatě, podrží tak, až se vám chce brečet.

Popravdě, momentů, které vženou do očí slzy je sice dost, na film s tímto tématem ale málo. Ovšem rozhodně to není na škodu. Namísto toho vede snímek k zamyšlení se nad lidskou povahou, žitím, vztahy mezi příbuznými i lhostejností, se kterou přijímáme život. Ukazuje rozdílnosti mezi lidmi a odlišné chování ve vypjatých situacích. Nepatrně, avšak podle mě v jedné z nejsilnějších scén, poukazuje i na lásku k vlastní krvi a oddanosti ke své rodině.

Film Děti moje mě velmi zasáhl. V první chvíli jsem si to nedokázala připustit, ale jeho zpracování je neuvěřitelně chytré a silné. I přes onu tragickou událost je plný hřejivosti a něhy. Závěr je sice nemožně kýčovitý a je v něm jakýsi druh „happyendu", rozhodně to ale nenarušuje celkovou atmosféru filmu a po emoční horské dráze je to příjemné zklidnění.

V neposlední řadě musím vyzdvihnout některé herecké výkony. Překvapivě to však není ten George Clooneyho. Přesto, že svou postavu ztvárnil a pojal velice dobře, není to jeho životní role. Opravdu skvělý výkon předvedla mladičká Shailene Woodley, která si zahrála starší dceru Matta. Dokonale ztvárnila rebelující dítě s vlastní hlavou, názory a postojem. Je vzorem pro svou mladší sestru, ale i konečnou podporou rodiny, která ví, že část starostí padne na její bedra a je na to připravená. Třešničkou na dortu je její přirozená krása, která jistě zaujme nejen muže.

Snímek Děti moje vřele doporučuji. Je v něm hodně nepopsatelných momentů, situací a spousta pozoruhodných událostí. Ty však ne vždy všichni pochopí stejným způsobem. Máte-li rádi filmy, nad kterými se můžete zamyslet a nevadí-li vám trocha toho amerického medíku, rozhodně na něj zajděte.