V sobotu vpodvečer mě vysadil kamarád před areálem, který dobře znám z minulých let. Stanové městečko už bylo slušně zaplněné, přesto jsem našel pěkné místo u cesty nedaleko sociálních zařízení. Po zručné „stanotvorbě“ jsem se vydal do areálu, který mě po roce zase trochu překvapil. Například obrovskou stagí po levé straně, jen pár desítek metrů za vstupem. Tato T-Music stage ale ještě nebyla v sobotu v provozu, stejně jako další velká scéna, Staropramen Cool Lemon stage.

Jejich rozmístění bylo vhodné na včasný přechod pro další dny, kdy se hlavní dění bude střídavě odehrávat právě na nich. Zajímavým zpestřením, a to nejen vizuálním, pak byl velký cirkusový stan, který nesl název Evropa 2 stage. Ten měl vzhledem k nadcházejícímu počasí velkou výhodu díky svému zastřešení a také v sobě skrýval dvě tribuny k sezení.

I jinak se může areál pyšnit vhodným využitím, dostatkem stánků všeho druhu a toalet. Výtečná je navigace v duchu nového designu festivalu a velmi často narazíte na pytle s tříděným odpadem. Pro pivo pak nemusíte jen do velkých stanů, ale je možné ho sehnat i v menších, chytře rozmístěných kioscích po celém areálu. Přestože ještě nebylo ani dvacet hodin, k vidění už byli první opilci a odpadlíci.

Odřejové Hejma a Ládek v šapitó
Program už kromě cirkusového stanu běžel také v hangárech CZ Talent a Jam stagi a na Showcase stagi. Na první jmenované potěšily početné publikum punkové kapely N.V.Ú. a Volant, na druhé pak revivaly světových skupin. V sobotu večer ale táhli interpreti hlavně do zmiňovaného obřího stanu. The Prostitutes rozproudili atmosféru na slušné obrátky a rozjetý dav pak přebral pro svou show Ondřej Hejma se skupinou Žlutý Pes. Zahráli hity jako „Modrá“, „Indiánská dýmka míru“ či „Sametová“. Při hymně „Satisfaction“ od Rolling Stones pak skákalo celé šapitó.

Následoval další Ondřej, tentokrát Ládek, alias Xindl X. I on s kapelou, a stejně jako Hejma v klobouku, chytil publikum na známé písně. „Dysgrafik“, „Anděl“ nebo „Láska v housce“ fungovaly skvěle. Dobrou náladu pak ještě rozdávali Republic of Two a trochu od podlahy to vzali Cocotte Minute. To už ale venku začalo pršet a nastalá situace nevěštila nic dobrého.

Češi versus světové hvězdy
Pršelo celou noc a navíc foukal silný vítr. Vydal jsem se do Hradce Králové, kde jsem se dopoledne ukryl před deštěm v obchodním centru Atrium, kde probíhá výstava historických elektropřístrojů. Návštěvníci se tak mohli seznámit s historií mobilů, televize, rozhlasu, záznamových zařízení i počítačů. Vývoj byl dokumentován přímo některými přístroji a významnými dobovými událostmi. Po dobrém obědě jsem se vydal zpět do areálu za hudbou a zábavou.

Déšť se stále snášel na Festivalpark a po úvodním koncertu talentované Debbi, která vlastně přehrála celou svou debutovou desku „Touch the Sun“, a odstartovala tak program na Staropramen stagi, jsem se musel jít do stanu převléknout do suchého. Program začal i na T-Music stagi a celá neděle byla velkým soubojem. Na „mobilním“ pódiu hrály zahraniční hvězdy, které se večer hezky potkaly v zákulisí, zatímco na „pivní“ stagi se prezentovaly české kapely různých stylů. Nutno podotknout, že se jednotlivé koncerty střídaly, a tak mohl početný dav proudit sem a tam.

Už odpoledne a podvečer se publikum přemísťovalo od opět vynikajících UDG, kdy bubeník Jugi hrál jen v sukni a nahoře bez pouze s kravatou, na příjemně uřvanou britskou zpěvačku Kate Nash s její dívčí kapelou, a pak zase zpět na Chinaski. Ti ve svém setu střídali starší skladby s novějšími, takže si jejich fanoušci mohli zazpívat „Dlouhej kouř“, „1970“, ale třeba i „Kérku“ či aktuální singl ze snímku Autopohádky „Duše z gumy“.

Přestože pár hodin vydržela zatažená obloha bez deště, s koncem koncertu Chinaski se opět spustily kapky a v průběhu večera ještě několikrát „osvěžovaly“ přítomné na obou otevřených stagích. Sum 41, kanadská parta, nabídla pořádný pop-punk a poprvé se před T-Music stagí táhl dav lidí až daleko za zvukaře a někteří zamířili i na přilehlý dav. Bohužel také musela vyjet sanitka pro jednu dívku, která zřejmě tlak v prvních řadách nevydržela a musela být vynesena na vzduch.

Zavítal jsem na chvíli také do cirkusového stanu, tam totiž skvěle bavil nejdříve Jiří Schmitzer, zprvu sám, později i s kapelou, a po něm hlavně Tomáš Klus s Jirkou Kučerovským, kteří do letního setu po delší pauze zařadili i zběsilou „Techno music“ s povedenou improvizací. Vedle je prolnul koncert Tří sester s nezbytným výčepem na pódiu.

Většina více než dvacetitisícového davu ale už mířila na jednoho z headlinerů celého festivalu, americkou partičku Paramore. Ti na Rock for People zahájili své evropské turné. Zpěvačka Hayley Williamsová měla trochu problémy s hlasivkami, a tak část písní jen odříkala, ale s novou kapelou rozhodně zaujala a nejenže Paramore rozdávali radost, dokázali na oplátku energii i ždímat z početného publika. To samé se ještě dařilo na druhé stagi poslednímu českému nedělnímu zástupci, skupině Nightwork. Vojtěch Dyk se svými kolegy zahráli kromě osvědčených hitů včetně „Tepláků“ třeba i „Pohodu“ od Kabátů a v přídavku „It’s My Life“ od Bon Joviho. Ještě před tím si ale Vojta střihnul zajímavou skladbičku s beatboxerem EnDruem z kapely Mako Mako! S úderem půlnoci pak rozezněli nástroje britští Bullet For My Valentine. Tenhle svěží metal rozhodně nenudil, ale není to úplně můj šálek čaje, který jsem si pro zahřátí během večera neodpustil. Na report z dalších dvou dnů se můžete těšit ve středu.


DALŠÍ FOTKY Z FESTIVALU ROCK FOR PEOPLE ZDE


Text: Pavel Urban
Foto: Rock for People (Jakub Deml, Jiří Kosnar)





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Hip Hop Jam láká dalšími novinkami
České hrady pohltí hudba už posedmé
Prožijte léto ve znamení drum & bass na Let It Roll
Hudba kam se podíváš, pojďte se bavit