Už po dvacáté se v sobotu 28. května v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích sešli návštěvníci, aby se stali součástí jedinečného prvního festivalového dnu. Zprvu se sice zdálo, že požitek z bohatého programu překazí dešťové kapky, ale nakonec se slunce smálo po celý den, a tak si lidé mohli naplno užít poslední květnovou sobotu Mezi ploty.
Celý program zahájil svým vystoupením Michal Hrůza. Tou dobou ale desítky příchozích vytvořily před branami areálu nekonečně dlouhou řadu, která se v nezměněné podobě vinula před vchodem několik hodin. Díky tomu se prostor plnil velmi pozvolna. Po celé délce fronty na nebohého čekajícího číhali všudypřítomní prodavači suvenýrů nebo rozdavači letáků, a dokonce i vzorků zubních past. I vevnitř se prodávalo kdeco. Své zákazníky vábily stánky s jídlem a pitím nejrůznějšího druhu, batikovaným a jinak zdobeným oblečením, hračkami a všemožnými pestrobarevnými a třpytivými lákadly na straky a jim podobné. Mezi prodejci bylo možné zahlédnout třeba i uměleckého kováře, který hezky po staru u kovadliny a výhně vytvářel ozdoby a různé přívěšky přímo před očima kolemjdoucích. A že měl pohledný zástupce tohoto tradičního řemesla početné publikum!
Festival ale nebyl jen o obchodnících. Na čtyřech jevištích se představili hudebníci zvučných i méně zvučných jmen a svou produkcí oblažovali kolemjdoucí. Největší pohodička zřejmě panovala u stage rádia Ethno. Nepočetné skupinky hostů se rozprostřely pod pódiem a v poklidu teplého odpoledne naslouchaly tónům uskupení Jananas. Kytarista kapely povyprávěl divákům o tom, jak pozval na své vystoupení hezkou dívku, jenže ta ho odmítla s tím, že tou dobou bude u hlavní hudební scény poslouchat Krucipüsk. Poté se loukou rozezněly tóny pesimistické skladby „Dokonalá“.
Ve tři čtvrtě na tři byly náhle chodníčky i stage prázdné. Kdo by si myslel, že všichni diváci naráz odešli, byl by úplně vedle. Ve skutečnosti mělo v jejich zmizení prsty uskupení Sto Zvířat, jejichž vystoupení na hlavním jevišti tou dobou právě začalo. „Nejkratší cesta do srdce chlapa vede mezi žebrama,“ zpívala s ironickým nádechem v hlase zpěvačka a prostor před pódiem se stále více plnil. Po chvíli se v prvních řadách nedalo hnout. Ani náhlý záchvat překotného záření, který zřejmě v tu chvíli slunce dostalo, neodradil fanoušky od tance a všelijakého křepčení.
Tou dobou nebohé skupiny hrající na ostatních scénách brnkaly téměř jen pro své zvukaře. Na druhé scéně právě začínala punk-rocková formace Niceland. Už z prvních tónů byl slyšet výborný zvuk této kapely, bohužel veškerý dojem zkazil zpěvák ve chvíli, kdy otevřel ústa. Po skončení první skladby se někteří návštěvníci zvedli a odešli na Sto Zvířat.Když Sto Zvířat dokončilo své vystoupení a na hlavním pódiu je vystřídalo charismatické uskupení The Tap Tap, dav poněkud prořídl a proudy lidí se vydaly hledat jiné kratochvíle. A tak si někteří vlastnoručně vymalovali sádrovou sošku, někteří poseděli v improvizované čajovně u hrníčků s kouřícím čajem nebo u vodní dýmky. Zájemci o kulturnější vyžití mohli zhlédnout roztodivná divadelní představení, při nichž místy levitovali nad jevištěm draci a džbery. Pozornosti se těšil i kouzelník, který předváděl svá okoukaná, místy humorná čísla na schodech před jednou z budov lékařského komplexu.
K večeru se hosté opět většinou uchýlili k hudebním scénám, kde nejen poklidně naslouchali, ale čím dál častěji svá těla rozvlnili v chytlavých hudebních rytmech interpretů, jako jsou Žlutý pes a Mandrage, kteří přivedli publikum do varu. Ve chvílích prostoupených hudbou, přátelstvím a sounáležitostí tak zakončili první den festivalu Mezi ploty.
DALŠÍ FOTKY ZE SOBOTNÍHO DNE FESTIVALU MEZI PLOTY ZDE
Text: Jitka Hemelíková
Foto: Aneta Šimonková
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Festival Mezi ploty setře bariéry již podvacáté
Co nás čeká v roce 2011?
MEZI PLOTY – NEDĚLE: Přehlídka výtečné hudby
MEZI PLOTY – SOBOTA: Od líného úvodu po hopsavý večer