Majáles 2014: Co jsme zažili v rámci doprovodného programu?

Majáles oslavil svou první dekádu. Ku příležitosti kulatin se přestěhoval ze Stromovky do Letňan, očipoval návštěvníky a představil mnohem více atrakcí, než jsme byli doposud zvyklí. Co se dalo kromě kapel na Majálesu vidět, čím jste si mohli zpestřit festival a čím jsme si ho zpestřili my?

Desátý ročník Majálesu poběhnul tradičně 30. dubna, tentokrát v Letňanech. A protože už několik let mapujeme nejen jeho hudební, ale také doprovodný program, který nabízí opravdu pestrý, nemohli jsme ani tentokrát chybět.

Rozlehlá pláň nedaleko letiště nabídla opravdu obrovský prostor, na kterém byly rozmístěny stage, stánky s nejrůznějšími drinky, občerstvením, univerzitní body i zábavní program. Nám tak trochu trvalo, než jsme se v návalech příležitostí, které festival nabídnul, a v davech lidí zorientovali, ale postupně jsme přivykli novému prostředí a vrhli se do útrob oslav jara.

Klasicky nás jako první zaujaly skákací chůdy, které jsou už nedílnou součástí Majálesu, tentokrát jsme je však vynechaly a místo toho se vydali obdivovat stánek Check Czech Fashion, který nabídnul nejen skvělou kávu a fialové makronky, ale také spoustu módy. Víc než ta nás ale tentokrát chytli spíš kluci, kteří vedle na skatech a kolech skákali na rampě a do toho je povzbuzoval nadšený moderátor.

Kochali jsme si o kousek dál na improvizovaném hokejovém hřišti, kde sebevědomé hráče povzbuzovaly, nebo možná spíš rozptylovaly, roztleskávačky v ultra krátkých kraťáscích. Hned za nimi si pak dobrovolníci mohli vyzkoušet atrakci připomínající hru Drtivá porážka, tentokrát se však nekonala žádná ledová voda ani bahínko, ale jen přeskoky obrovských nafukovacích koulí. Vůbec všechny nafukovací hrady a podobně se staly dost oblíbenou zábavou, která zřejmě mnoho z nás vrátila do let dětských narozeninových oslav.

Bavily nás i bloky, které si mohl kdokoliv pomalovat, a které vypadaly fakt skvěle. Samozřejmě jsme nemohli minout smile boxy a všechny koutky, kde jsme si mohli udělat společnou fotku. Obzvlášť nás ale bavila krychle s obrazovkou, kterých bylo po areálu rozmístěných hned několik, kde jsme si kromě fotky mohli natočit také video. Právě u těch jsme strávili nejvíc času a prošvihli i předem pečlivě plánované návštěvy koncertů.

Co mě naopak na festivalech celkově vůbec neláká, jsou party zóny, které je poslední dobou zaplavují ve velkém a samozřejmě nechyběly ani na Majálesu. Nakoukli jsme jen opravdu zběžně.

Věnovali jsme se i stánkům jednotlivých univerzit a zahlasovali pro našeho favorita, který nakonec vyhrál. Králem Majálesu se stal Davídos Technický z ČVUT, Miss Majáles pak získala Míša Buchtová z Univerzity Karlovy. Voleni byli také princ a princezna z pražských středních škol, kterými se stali Pavel Čermák z Gymnázia Nad Alejí a Bára Macíková z Gymnázia Opatov.

Majáles byl tentokrát jiný – větší, modernější, promyšlenější. Stala se z něj obrovská akce, na které vás očipují, díky čemuž každou vteřinu někde přikládáte svou ruku k terminálu. Na první pokus myslím dost dobře zvládnuto, i přes občasné potíže. Celkově mi však chyběl starý dobrý Majáles v nezaprášené Stromovce.