Letošní Sázavafest se nesl ve znamení popu a elektroniky. Kromě největší hvězdy festivalu, britských Hadouken!, si tu zahráli i Monarchy nebo Scarlet Soho. Ale stejně jako předchozí kapely nedokázali ani přes bezchybný výstup strhnout festival. Perfektní komorní koncert odehrál český zpěvák Niceland.
Stejně jako v pátek nás i v sobotu ráno vyhnalo ze stanu slunce, co nám pražilo do plachty a z kutlochu dělalo nepříjemnou saunu. O trochu více vyspalí než předchozí den jsme jako ostatní líně absolvovali ranní procedury, včetně nezbytného nákupu snídaně v místním supermarketu a o pár hodin později se snažili po areálu ukořistit ten nejlepší flek někde ve stínu. Vedro bylo opět na palici, i když v parku o hodně snesitelnější.
Vylézt na slunce si přes den nelajznul skoro nikdo a dost velkým problémem se stala voda. Co si totiž budeme povídat, kupovat půl litru za tři pětky není žádná sranda a snad všichni ocenili cisterny rozmístěné po areálu. Ty byly bohužel ale většinu času prázdné, a tak hodně lidí trávilo čas u rybníku nebo v Sázavě a hledalo způsob, jak se trochu ochladit, kapely nekapely.
Hudební program posledního dne odpálila česká kapela Hromosvod a po nich následovali Koblížci. Pár odvážných vlezlo pod stage a podporovalo, jak se v tom počasí dalo, většina ale spala někde pod stromem a do večerních hodin program vůbec neřešila. A popravdě není moc divu, tak nějak nebylo v nabídce nic opravdu chytlavého, za čím by mělo cenu vylézt z oázy klidu.
Až na večer se festival zaplnil vedrem zhrzenými návštěvníky, kteří s každým podvečerním zafouknutím ožívali víc a víc. Přesto zdaleka nebylo nabito jako na předchozích ročnících a festival za celou dobu konání pořádně neožil. Tím festivalovým způsobem. Co se dělo za zvěrstva v Party Village po třetí hodině ranní bohužel říct nemůžu, nebyl to program, který by mě úplně stáhnul a podle reakcí, co se sem tam nesly areálem, jsem zdaleka nebyla jediná.
Mezi interprety se v sobotu představili třeba Portless se svými chytlavými popovými peckami, No Name, kteří sice opět přilákali dost fanoušků, ale jejich koncert v denním světle trochu postrádal kouzlo, a konečně jsme se také nacpali do Muzikus Unplugged Stage na show Na Stojáka, kde exceloval Lukáš Pavlásek, Ester Kočičková a Dominik Heřman Lev.
Francouzský šarm na Sázavu přivezla americká zpěvačka Maia Vidal. Éterická dívka přilákala opravdu hodně lidí, ale její koncert se na velkou stage tak nějak nehodil, úplně zaniklo veškeré kouzlo, které by nepochybně měla na klubové scéně a spíš než hudební zamyšlení se pod pódiem střídaly výrazy nudy s výraznými povzdechy. Veliká škoda.
Stejně tak koncert ska kapely Sto Zvířat, která na Sázavafestu nesměla chybět, byl letos nějaký jiný. Chyběly takové ty festivalové klasiky, na které asi většina čekala, nebo to možná bylo namlsáním z loňského roku, kdy skupina předvedla téměř celý svůj repertoár, když pokořovala rekord sta odehraných písní.
Vrcholem sobotního večera měli být Falco Tribute Band, zasvěcený poctě zpěváku Falcovi, kterému byl věnován celý letošní festival, následovaní britskými Monarchy a Scarlet Soho. Všichni zmiňovaní předvedli bezchybná vystoupení, zapracovala i atmosféra venkovních koncertů doprovázená perfektními efekty, ale publikum nic. Pár jedinců to opravdu rozjelo v kotli pod pódiem. Ale opravdu jenom pár. Prostranství navíc nebyla ani zdaleka plná. Letos festival prostě nějak netáhnul. Těžko říct, čím to bylo, jestli tím, jak se nenápadně mění v party akci, či tím, že letos, nalijme si čistého vína, nebylo moc z čeho vybírat. Nemůžu hodnotit DJs, kteří zde vystoupili v rámci Dance Zone, protože to je hudba, které nerozumím. Podle reakcí to bylo tak půl na půl. Spousta lidí nezájem, spousta lidí se šla jen tak vyblbnout, spousta lidí nechápala a spousta lidí nesla špatně především to, že se hudba nesla areálem do šesti do rána.
Co nutně musím ze Sázavafestu vyzdvihnout, je vystoupení zpěváka Nicelanda. Ten svůj akustický koncert odehrál v komorní atmosféře stanové Muzikus Unplugged Stage. Perfektní byla komunikace s ne zrovna velkým publikem a jeho zpěv a hra na kytaru byli jednoznačně to nejlepší, co jsem měla letos na Sázavafestu možnost vidět a slyšet. Neuvěřitelný hlas navíc vyniknul bez kapely, se kterou Niceland vystupuje a pro nás to byla perfektní tečka na závěr festivalu.
Text: Tereza Netoličková
Foto: Oficiální foto akce