Hudba je lék a Porta je nejlepší apatyka! Nesmrtelné motto soutěžně-hudebního festivalu Porta plní svá slova. Sobotní a nedělní program 29. a 30. června byl opravdu nabitý dobrou hudbou, zábavou a příjemnou atmosférou. Lesní divadlo v Řevnicích přivítalo skupinu Marien, Žamboši, Spirituál Kvintet, Roberta Křesťana, Wabiho Daňka, Ivana Hlase a mnoho dalších.
Druhý, hudbou nabitý den pokračoval ve znamení folku a country. Sobota 29. června se nesla ve znamení pohody. Přestože se počasí celý den tvářilo pochmurně, ve spojení s příjemnou hudbou a dobrým jídlem vznikla perfektní kombinace. Návštěvníci se hudebního program dočkali hned po obědě, kdy v jednu hodinu přivítala prkna Lesního divadla Open Mic. Druhá folková skupina Lážo plážo pokračovala v příjemně laděných rytmech.
Šárka Rezková zazpívala po boku skupiny Paul McCountry Band. Po zpěvačce následoval první sobotní soutěžní blok. Kapely Nebeztebe, A.M. Úlet nahlas, Dubnička-Lahoda, BPT, Netřísk a Nevermore&Kosmonaut sehrály opravdu těsný boj. Trochu oddychu od soutěžení přinesla skupina Žamboši.
Vsetínská tříčlenná kapela Žamboši se hřála na výsluní slávy. Láskou laděné texty doplnily chytlavou a melodickou hudbou a rychle si tak získali obecenstvo. Drobounká Stáňa Žambochová všechny překvapila svým krásným silným hlasem. Songy „Volání do nebe“, „Píseň o lásce“ s tangovým rytmem nebo „Eskalátory“ přitáhly publikum, které se nejednou přidalo ke skupině a zpívalo s ní. Honza Žamboch zakončil vystoupení úsměvným pokříkem: „Žamboši! To jsou ti šílenci ze Všetína.“
Další porci soutěžících přinesla téměř šestá hodina večerní. Skupina Naopak, která účinkovala již v Portě 2012, zazpívala například píseň „Ráno“ nebo „Slečna, co se nehádá“. Blue-newgrassová kapela Wind z Havířova zaujala přítomností mandolíny v rukou nejmladšího člena kapely Martina a banja u Petra „Zlaťáka“ Goldmana. Song „Já sílu mám“ vystřídal rytmický „Hoboun“ a nakonec „Hornův mys“.
Zřejmě nejpočetnější kapelou se v sobotu stal Kelt Grass Band. Dnes čím dál víc oblíbenější irská tématika a hudba sklidila velké ovace. Osmičlenná parta, kde je celkem šest zpěváků, vystoupila v tematickém oděvu dávných skotských a irských muzikantů. Skupina nebyla výjimečná pouze svou početností, ale především hudebními nástroji. Bodhrány, irské lžičky, djembe, autoharfa, niněry, whistle a další. Kapela si již dokonce pořídila dudy, na které se musí čekat více než rok, ty sebou zatím ale neměli.
Po posledním nesoutěžním uskupení se mohli návštěvníci už naplno věnovat svým oblíbeným interpretům. Marien přijeli s energií na rozdávání a nebáli se vtipkovat s publikem. Dobrou náladu pak podpořili New Rangers a nebylo to jinak ani u ženského vokálního uskupení Yellow Sisters.
Večer zakončoval Robert Křesťan a třešničkou na dortu se stal Spirituál Kvintet. Při jejich hudbě se už pohupoval nejeden posluchač a všichni byli na pohodou opředené, mírumilovné vlně. Večer skončil již tradičním jamováním, kdy muzikanti s návštěvníky hrají a zpívají téměř až do rána.
Neděle se nesla ve znamení velkých jmen a očekávání, kdo se stane vítězem Porty 2013. Velkou show předvedl Ivan Hlas s jeho muzikanty, především kytaristu to na pódiu velmi bavilo a chvílemi si člověk nebyl jistý, jestli z něj ještě někdy sleze. Vítězem festivalu se nakonec stala rodinná kapela Švédova trojka, druzí skončili popfolkoví Šeginy a na třetím místě se umístil Quaoar.
Závěr festivalu, tedy Hodina H, patřil Wabimu Daňkovi, který dokázal, že jeho hudbu znají a milují všichni napříč generacemi, Věře Martinové a překvapením od pořadatelů se stal Jiří Suchý, jenž nechal přítomné prostřednictvím písní zavzpomínat na zlatá léta Semaforu.
Návštěvníci letošní Porty měli opět program napěchovaný dobrou hudbou, příjemným prostředím, přátelskou společností a také výborným jídlem. Nezbývá, než se těšit na další tradiční ročníky festivalu.
Text: Kristýna Kubišová, Sabina Lauterkrancová
Foto: Vladimír Vlček
