Letní akce mají nový přírůstek. S čím se představil Open Air Festival?

Open Air Festival
Uprostřed menšího vnitrostátního letiště na Ústecku jste od čtvrtka mohli spíše než letadla spatřit obrovské stage, nespočet stánků a davy korzujících lidí. Ty sem přilákal nováček Open Air Festival, který rozhodně měl co nabídnout. Pestrý výběr zážitkových akcí, ekologický podtext, divadelní a hudební vystoupení. Jako hvězdy se zde představili Röyksopp, Kasabian a Faithless.

 




Premiérový ročník se konal v příznačném místě - Panenském Týnci. Jak poznamenala kapela UDG „vše je jednou poprvé, a proto vzhledem k názvu místa – panenský – se další ročník bude asi konat jinde“.  První den festivalu přišel s velkorysou nabídkou. Návštěvníci se mohli programu zúčastnit zadarmo. S čím se seznámili?

 

Open Air FestivalAreál se nacházel uprostřed letiště. V srdci rozlehlé krajiny, která není uzavřená okolními stromy, nebo kopci. Díky tomu navodila pocit skutečný pocit volnosti a svobody. Vzhledem k nosnému tématu festivalu – ekologické chování – trefná destinace. Zatímco skoro na všech jiných akcích tohoto typu se ve vzduchu mísí vůně nabízeného občerstvení v jednu specifickou a to zápach kouře a pečených uzenin, na Open Air Festivalu jste poznali, zda procházíte okolo stánku s haluškami, trdelníkem, kavárnou nebo čerstvým ovocem. A nutno dodat, že návštěvníci si některé stánky doslova pochvalovali.

 

Co se týká ostatních služeb, tak i zde se pořadatelé snažili zajistit komfort. Zážitkové akce jako výtvarné workshopy, adrenalinové sporty nebo internet zdarma zabavily návštěvníky dostatečně, a že bylo z čeho vybírat. Co se týká prvotních dojmů, pak nelze opomenout ono ekologické téma. Jednak návštěvníci naráželi na všudypřítomné pytle na odpadky, hodně často i tříděné koše a nechyběla ani výkupna plastových obalů. Pravidelní frekventanti koncertů znají následující situaci. Po skončení akce se musí prodírat množstvím odhozených kelímků, které zde ostatní zanechali. Napadlo mě, jak touto zkouškou projde Open Air Festival. Upřímně. Asi to množství bylo trochu menší, ale naštěstí, že zde chodili brigádníci a odpadky okamžitě sesbírali. Nyní ale k hlavní náplni festivalu, té kulturní.

 

Vtipný Schmitzer, hip-hopové hvězdy a Röyksopp s Faithless
Již zmíněný první volný den rozhodně nenabízel „béčkové“ interprety. Diváky svým energickým vystoupením rozparádila kapela Visací zámek, po nich nastoupili Krucipüsk, kteří i pobavili a oba tyto momenty pak po svém spojili Monkey Business. Skupina v čele s Matějem Ruppertem se hned na začátku vydala hledat své libido (songem „Who Killed my libido“). Vystoupení protkané komickými mluvenými projevy, vtipnými rekvizitami, pliváním ohně a momentem, kdy se Matěj Ruppert nechal poslat po rukou diváků kamsi do hlediště, ukončilo slibně začínající festival.

Open Air FestivalDruhý den se otevřela návštěvníkům další zóna festivalu. V ten moment všichni pochopili, jak je letiště dlouhé. Nic proti tomu, na fyzičku je pobíhání mezi čtyřmi hlavními pódii dobré, ale v momentě, kdy se jednotlivá vystoupení překrývají nebo se nedodržuje timeline, nastává problém. Což se stalo i zde. Dodržování přesných časů bývá kamenem úrazu většiny festivalů a Open Air Festival se nezařadil mezi výjimky. Snad se už ani nechce pořadatele za toto kritizovat, protože organizovat tak velkou akci opravdu není sranda, nicméně poznámka pro reflexi -  pokud máte mezi jednotlivými stagemi takový rozptyl, tak se vám nechce kontrolovat každých deset minut, jestli ta vaše kapela už vystoupila, a tak zakotvíte u stánku nebo na zemi s pivem.

Nabídka interpretů se ovšem honosila přízviskem pestrost. Na hlavním pódiu se po organizačních změnách, kdy původní zahajovatelé Navigators přešli na pódium Prima Cool, pomalu začaly kupit různé nekonvenční rekvizity. Ti fundovanější pochopili, že se jedná o mobilní pokojíček Kláry Vytiskové, která s sebou přivezla i svoji kapelu Toxique. Ta předvedla roztomilou show, kde za doprovodu hereckých etud a převlékacích manévrů zapojila i publikum. To si s Klárou dokonce zapělo. Na komornější stagi Multi-culty se představil herec Jan Budař s kapelou Eliščin Band a po něm následoval jeho herecký kolega, Jiří Schmitzer. Ač to vypadalo na skromný výstup samotného interpreta s kytarou, tak Schmitzer dokázal svým kontaktem s publikem pobavit. Nejprve sdělil, že by nerad vzhledem k odpolednímu času zpíval píseň, kterou po něm všichni chtějí („Řekněte prdel“), a tak raději zvolí jinou skladbu „Bouda“, která má též jednoduchý text a na konci zpěvák přidal zvuky, které občas vycházejí právě z oné zadní části těla. Po Schmitzerovi se zde pak ještě vystřídali Xindl X nebo Xavier Baumaxa.

 

Když diváci přešli opět k pódiu Prima Cool, mohli si vyslechnout něco z tvorby kapel Love Gansters, UDG, kteří nechali před začátkem svého výstupu vyvolat bubeníka z toalet potleskem publika, nebo se objevila i vypsana fiXa, na niž diváci vydrželi i přesto, že začalo pršet. Trošku bokem bohužel zůstalo poslední ze čtyř hlavních stageí – Coca Cola. To v ten den hrálo do rytmu hip-hopu, ale protože nabídka živých interpretů byla atraktivnější, tak DJ´s většinou hráli jen pro pár posluchačů. To se ale změnilo k večeru, kdy vystoupily klenoty naší hip-hopové scény. Sérii začali Indy&Wich a LA4, po nich pokračovali PSH a koncerty završil slovenský rapper Rytmus. Večer se ale pomalu blížil k hlavním hvězdám festivalu, Röyksopp a Faithless. Po zhlédnutí kapel Vohnout, Support Lesbiens a Tata Bojs se na hlavním pódiu objevili norští Röyksopp, kteří zazpívali své hity jako „Remind Me“ nebo „Eple“ a po nekončícím aplausu přidali i coververzi songu „Kate Bush Wuthering Heights“. Co do úspěchu měli Norové možná větší odezvu než následující Faithless. I tak ale tato britská kapela rozhodně nezklamala. Nechyběly písně jako „God Is A DJ“ nebo „Mass Destruction“. Výstup charismatického zpěváka Maxi Jazze podporovalo i nadšené publikum, kterému Max několikrát řekl, jak je skvělé. „Vždy se sem rádi vracíme“, sdělil ještě před koncertem své dojmy z Čech. Diváci dostali své a potřebovali se vyspat na další den.

 

Divadlo, tanec a neposední Kasabian
Sobota se nesla ve větším klidu. Multi-culty zůstala věrna komornosti a nabízela divadelní vystoupení. Zde si zahrál například Spolek Kašpar s hercem Janem Potměšilem nebo DS Ústí nad Labem, kde se objevil Marek Taclík. Coca Cola stage z hip-hopu přešla na jemnější vystoupení, která reprezentovali Tomáš Klus, Marek Ztracený, Mandrage  nebo O5&Radeček. Objevil se tu také ale Šimon Ornest se souborem The Tap Tap. Tito umělci pocházející z Jedličkova ústavu a škol a projektu Studeo nejen přesvědčili o své umělecké kvalitě a cílevědomosti, ale také dokázali pobavit. Závěrem vyzvali k tanci. „Když si nezatančíte teď, tak už nikdy.“ Při jejich interpretaci se dokonce pohupovali do rytmu i ti návštěvníci, kteří se zrovna nedaleko projížděli na Segwayích.

Open Air FestivalKomu ještě nedošly fyzické síly, tak si mohl na Prima Cool stage zatančit styl zvaný Zumba, a poté se uvolnit při pěveckých výkonech kapel Laura a její tygři, Buty nebo Čechomoru. Hlavní stage pak poslední den rozhodně neslevila na atraktivitě interpretů. Objevili se Ready Kirken, 100°C, Dan Bárta&Illustratosphere nebo Richard Müller. A opět se blížili zahraniční hosté. Držitelé Brit Awards, Kasabian, se představili jako neposední kluci. Zejména Tom Meighan. Co vlastně znamená název kapely. „Je to rychlé občerstvení nebo benzínová stanice,“ jednoduše odvětil další člen kapely Sergio Pizzorno. Ten se nedávno stal otcem, proto se nabízela otázka, zda ho to ovlivní v tvorbě. „No, rozhodně nebudu psát ukolébavky jako John Lennon,“ odpověděl se šibalským úsměvem. Zajímavostí také pro nás je, že Kasabian natočili videoklip, jež odkazuje k Janu Palachovi. „Byl to nápad režiséra a my jsme s tím souhlasili,“ vysvětlili stručně. A protože se jedná o trošku rebelskou kapelu, tak se na závěr nabídla otázka, jak se vyrovnávají s tlakem komerce. „Podívejte, je to přeci jen hudba. Samozřejmě, že cítíme nějaké tlaky, ale jak říkáme, je to jen a jen hudba,“ sdělili před vystoupením a dodali, že sice mají nějaká dema, ale zatím novou desku nechystají. To ovšem fanouškům nevadilo, ti se rozparádili hity z více jak desetileté existence kapely. Na závěr Tom Meighan poděkoval publiku: „Je to čest pro vás hrát!“

 

Open Air Festival vstoupil slibně mezi prázdninové akce, které mohou mít silnou tradici. Bylo znát, že si pořadatelé dali práci s tím, aby zajistili divákům co nejpestřejší a nejkomfortnější program. A pokud došlo k nějakým lapsusům, vycházeli organizátoři návštěvníkům vstřícně a se vší slušností, což také nebývá zvykem. Slabou viditelnou stránku představovaly již zmíněné časové posuny a malé prostoje mezi vystoupeními vzhledem ke vzdálenostem mezi stagemi. Ale kdyby se zvládlo vše napoprvé, tak by nebylo co zlepšovat a zdokonalovat. Proto už nyní čekáme, jak si povede Open Air Festival v následujících letech.

 

FOTOGALERIE Z AKCE





Text: Aneta Šimonková
Foto: Aneta Šimonková

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Vánoce 2017 aneb plánujete nějaké kulturní dárky?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání