Festival staré hudby i tentokrát příjemně naladil

V zajetí věčnostiPodruhé uvítaly návštěvníky festivalu V zajetí věčnosti brány u svatého Jiljí dobovými melodiemi. Diváci viděli nejen vystoupení pěveckého sboru Victoria, ale také vokální skupiny Rudolfvoice, Rémiho Mullera a dalších umělců. V sále o sobotním koncertu 26. května opět panovala vřelá nálada a hlasité ovace, kterých se hudebníkům dostávalo, nasvědčovaly o jejich kvalitách.


V sobotu 26. 5. proběhla druhá část festivalu staré hudby V zajetí vášní - tentokrát však v refektáři u svatého Jiljí.  Večer byl ve znamení světské hudby ze 17. století. Stejně jako páteční koncert, i tento byl zahájen recitací Jiřího Dědečka. Po něm následovalo vystoupení sboru Victoria. Ten nám předvedl, že jejich síla není pouze v množství, nýbrž i v hrdle jednotlivců.

V zajetí věčnostiCelým večerem několikrát prostupovala vokální skupina Rudolfvoice. Ta proměnlivě střídala svůj počet členů na jevišti, ale častokrát jsme měli štěstí a potleskem jsme mohli přivítat všech pět členů najednou. Když jsme se paní sbormistryně po skončení koncertu zeptali, zda by si přála mít chlapce ve svém sboru, s vřelým úsměvem nám odpověděla: ,,To bych nechtěla, jsou totiž až příliš dobří.“ Návštěvníci festivalu musí jedině přitakat. Chlapecká skupina se opravdu vyjímala a mistrně nás prováděla večerem. Několik skladeb zazpívali také po boku Viktorie Dědečkové.

Pokud zpěváci nevystupovali samostatně, měli diváci možnost slyšet, coby doprovod, cembalo z rukou Olgy Dlabáčové a violu da gambu Jakuba Michla. Ten při sólové skladbě „Death“ rozezvučel se svým nástrojem celý sál.

V zajetí věčnostiV druhé polovině večera se s námi o svůj barytonový hlas podělil umělec Rémi Muller, který nezůstal jen u sólových zpěvů. Čistě bez hudebního doprovodu si zazpíval s Viktorií Dědečkovou ve skladbě „Die Not Before The Day“. Po velice povedeném večeru se nám umělecká vedoucí sboru Victoria přiznala: „Od pátku mě začalo bolet v krku, a tak jsem nepodala úplně nejlepší výsledky.“ To si však zřejmě myslí pouze paní sbormistryně. Bouřlivé potlesky diváků totiž napovídají o naprostém opaku.

Téma světské hudby ze 17. století se odrazilo i na oděvu pěveckého sboru Victoria. Ten byl celý oděn v bílém a na místě, kde byste nalezli klopu, trůnila květina. Dívky měly v pase sněhových šatů zelenou stuhu, ve vlasech květinu a muži byli dokonce bosi. Celý sbor evokoval čistotu a jednoduchost, která nepochybně mnohým připomněla dobovou módu. Sama sbormistryně vystoupila v krásných malachitových šatech, které příjemně ladily se zbytkem sboru. „Všechny šaty, včetně těch, co mám na sobě nyní, jsou dílem Jany Baborové, která pro nás už dříve připravovala kostýmy.“

 



Text: Kristýna Kubišová
Foto: Aleš Hrubý





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Vánoce 2017 aneb plánujete nějaké kulturní dárky?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání