Festival staré hudby i tentokrát příjemně naladil

V zajetí věčnostiPodruhé uvítaly návštěvníky festivalu V zajetí věčnosti brány u svatého Jiljí dobovými melodiemi. Diváci viděli nejen vystoupení pěveckého sboru Victoria, ale také vokální skupiny Rudolfvoice, Rémiho Mullera a dalších umělců. V sále o sobotním koncertu 26. května opět panovala vřelá nálada a hlasité ovace, kterých se hudebníkům dostávalo, nasvědčovaly o jejich kvalitách.


V sobotu 26. 5. proběhla druhá část festivalu staré hudby V zajetí vášní - tentokrát však v refektáři u svatého Jiljí.  Večer byl ve znamení světské hudby ze 17. století. Stejně jako páteční koncert, i tento byl zahájen recitací Jiřího Dědečka. Po něm následovalo vystoupení sboru Victoria. Ten nám předvedl, že jejich síla není pouze v množství, nýbrž i v hrdle jednotlivců.

V zajetí věčnostiCelým večerem několikrát prostupovala vokální skupina Rudolfvoice. Ta proměnlivě střídala svůj počet členů na jevišti, ale častokrát jsme měli štěstí a potleskem jsme mohli přivítat všech pět členů najednou. Když jsme se paní sbormistryně po skončení koncertu zeptali, zda by si přála mít chlapce ve svém sboru, s vřelým úsměvem nám odpověděla: ,,To bych nechtěla, jsou totiž až příliš dobří.“ Návštěvníci festivalu musí jedině přitakat. Chlapecká skupina se opravdu vyjímala a mistrně nás prováděla večerem. Několik skladeb zazpívali také po boku Viktorie Dědečkové.

Pokud zpěváci nevystupovali samostatně, měli diváci možnost slyšet, coby doprovod, cembalo z rukou Olgy Dlabáčové a violu da gambu Jakuba Michla. Ten při sólové skladbě „Death“ rozezvučel se svým nástrojem celý sál.

V zajetí věčnostiV druhé polovině večera se s námi o svůj barytonový hlas podělil umělec Rémi Muller, který nezůstal jen u sólových zpěvů. Čistě bez hudebního doprovodu si zazpíval s Viktorií Dědečkovou ve skladbě „Die Not Before The Day“. Po velice povedeném večeru se nám umělecká vedoucí sboru Victoria přiznala: „Od pátku mě začalo bolet v krku, a tak jsem nepodala úplně nejlepší výsledky.“ To si však zřejmě myslí pouze paní sbormistryně. Bouřlivé potlesky diváků totiž napovídají o naprostém opaku.

Téma světské hudby ze 17. století se odrazilo i na oděvu pěveckého sboru Victoria. Ten byl celý oděn v bílém a na místě, kde byste nalezli klopu, trůnila květina. Dívky měly v pase sněhových šatů zelenou stuhu, ve vlasech květinu a muži byli dokonce bosi. Celý sbor evokoval čistotu a jednoduchost, která nepochybně mnohým připomněla dobovou módu. Sama sbormistryně vystoupila v krásných malachitových šatech, které příjemně ladily se zbytkem sboru. „Všechny šaty, včetně těch, co mám na sobě nyní, jsou dílem Jany Baborové, která pro nás už dříve připravovala kostýmy.“

 



Text: Kristýna Kubišová
Foto: Aleš Hrubý





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání