Šárka Marková – Děti Ráje jí byly osudově předurčeny

Děti Ráje - Šárka MarkováZpěvačka se výběrového konkurzu vůbec nezúčastnila, neboť se domnívala, že je na účinkování v něm už stará. Všechno ale dopadlo jinak a my ji dnes můžeme vídat v divadle GoJa Music Hall v roli dospělé Evy spolu s ostatními účinkujícími muzikálu Děti Ráje. Šárka nám prozradila, jak ke své roli přišla, svěřila se nám se svým trapasem, za který se dodnes stydí a prozradila, jaký má vztah k písním Michala Davida. Řeč přišla také na nové připravované CD pohádek Děti Ráje čtou svým dětem.


Šárka Marková nám prozradila, jak se vlastně k působení v oblíbeném muzikálu Děti Ráje dostala.
„Musím přiznat, že to bylo celkem kuriózní. Většinou se chodí na konkurz, což mě u minulých muzikálů taky neminulo, ale u tohohle to bylo zvláštní. Měl se už kdysi dávno uvádět, ale nakonec z toho sešlo a tak jsem si říkala, tak to už asi nebude. Když pak probíhaly další konkurzy, řekla jsem si, že nepůjdu, protože tam budou mladší, co já bych tam asi tak hrála. Věděla jsem jen, že to má být muzikál o mladých lidech a i když jsem vůbec neviděla scénář, říkala jsem si, že tam nemám co hrát,“ prozrazuje Šárka a vypráví dál. „Pak jsem odjela na dovolenou na Krétu. Ležela jsem na pláži a 6. října najednou telefon od produkce – jestli bych nechtěla hrát v Dětech Ráje.“

Děti Ráje - Šárka MarkováTo je ideální kombinace, když jste na krásné dovolené a dostanete příjemnou pracovní nabídku. Původně však roli dospělé Evy, kterou ztvárňujete, měla hrát Iveta Bartošová. Nebyla s tím tedy spojená nějaká úskalí?
„Už tehdy, když mi volali z produkce, nebylo víceméně jasné, jak to s Ivetou bude. Mně nejdříve řekli, že bych s ní měla alternovat tuto roli, měly jsme se v představeních střídat. A pak to dopadlo, tak jak to dopadlo. Iveta tu není vůbec a o mně se objevily články typu ‚Yveto, tahle tě nahradila‘. Bylo to velmi rychle vyřešené.“

Ve vašem případě tedy měla produkce asi evidentně jasno, když jste nemusela absolvovat žádný velký konkurz. Jakou pak měla tato událost dohru, než jste začala v muzikálu hrát?
„Tohle byl vlastně nejlepší konkurz mého života. I když musím přiznat, že pak jsem jela na předzpívání a poprvé v životě jsem neměla hlas. Ten rok jsem byla opravdu hodně u moře a létala jsem, jak to říkávají operní pěvci, občas se to stává. Mně se to stalo poprvé a pamatuji si to stále, ač už se tomu dnes s Viktorem Mrázem smějeme. On seděl a čekal, co předvedu a já jsem prvně v životě musela říct větu, za kterou se stydím. Protože ji běžně používají mladí, když jdou na konkurz, to jsem slyšela milionkrát – ‚Promiňte, zrovna dneska nemůžu.‘  Ale já jsem vážně nemohla zpívat,“ popisuje zpěvačka svůj zážitek a je na ní znát, že i dnes z toho nemá klidné svědomí.

Jak byste nám sama přiblížila svou roli dospělé Evy, kterou v Dětech Ráje hrajete?
„Jednoduše je to žena, která kdysi měla velkou lásku. O tu přišla intrikou své nejlepší kamarádky, což je na tom vlastně ve finále to nejhorší. Protože někdo, komu věříte jako nejlepšímu příteli, vás zradí jen proto, aby on se taky dostal k chlapovi. Je to úplně normální maminka. Má dceru, která dospívá, je v pubertě a nakonec se samozřejmě objeví i ten, jehož milovala a je z toho trošku mimo,“ nastiňuje herečka nejen svou roli, ale částečně i samotný děj příběhu.

Děti Ráje Šárka MarkováJak byste srovnala sebe a dospělou Evu, sympatizujete s ní? Máte pocit, že jste si v něčem podobné nebo právě naopak?
„Já jsem ji mohla ztvárnit jakkoli, protože u dospělé Evy nebyl dán přesný režijní záměr. Když jsme se o tom bavili s panem režisérem Novotným, jaká by vlastně Eva měla být, měl o ní původně představu, že bude taková trochu víc hysterická. Nevím, jak to přesně popsat. Neměla být energičtější, ale taková, jakou já bych nikdy, jako maminka nebyla a nešlo by mi to. Proto jsem jí tak i pojala. Když jsem začala hrát tuto roli, jediné, co mně na Evě vadilo, bylo, že si vzala toho blbce. Tím se pro mě trochu vyprofilovala jako blbá blondýna, což si myslím, že vůbec není. Samozřejmě, že napoprvé u ní zafungovalo to, že jí dotyčný opil a ona byla nešťastná a zhrzená kvůli událostem, které se staly. To jí ve finále potom každý takhle odpustí. Ale trošku mi vadí, že byla tak hloupá, že se nechala přesvědčit i pak. Pochopila jsem jí, ale je to těžké.“

Prozraďte nám, jaký je váš osobní vztah k písničkám Michala Davida?
„Kladný, a to obecně k veškeré hudbě. Nemám žádný žánr, který by mi nějak vadil. Ani dechovka, protože tu jsem poslouchala s dědečkem. Možná krom tvrdého metalu a třeba housové hudby, to úplně nepovažuju za hudbu. Je to spíš dané do určitého prostoru, aby se lidi vyblbli. Jakákoli melodická hudbě mi nevadí, takže ani Michal David. Pamatuju, když mi bylo patnáct, jak mě balil můj první kluk a zpíval mi ty jeho písničky. Což je na tom to krásný a funguje to i dneska. Je to zasazené do stejných příběhů, které jsem prožívala já, moji rodiče. Mám tě rád, jsi jediná, ty jsi tam stála v dešti a mně tě bylo líto, … na to sbalíte každou. Síla tkví hodně i v krásných melodiích, o kterých málokdo ví, že to nejsou jen skladby Michala Davida. On byl interpret, ale původně to jsou velké italské hity, jako třeba ‚Třetí galaxie‘ nebo ‚Colu, pijeme colu‘.“

Na chvíli se Šárka zamyslí a pak dodává: „Když dnes slyším některé jeho písničky, které máme nahrané jako sborové, v rádiu, líbí se mi nakonec víc ta naše verze. Říkám si, že ta jeho je něčím chudá. Hrají tam ty samohrajky osmdesátých let a on zpívá. Najedou, když člověk zná, jakou mohou mít skladby energii toho davu, mám občas chvíli, kdy si říkám, že to máme lepší.“

Když porovnáte současnou dobu s tou, co jí předcházela, která z nich je vám bližší a proč?
„To je těžké. Myslím, že každá doba má své. Když se mě někdo ptal, jestli bych chtěla být mladší, odpovídala jsem, že ne. Tvrdím, že teď v mých letech je mi zatím úplně nejlíp. Mám už určité know-how a ještě si nepřipadám, že bych se měla cítit staře. Myslím, že naše doba a vlastně celý přelom tisíciletí byl a je zlomový v tom, že se může všechno. Třeba v Praze nebo velkých městech na vás nikdo nebude koukat divně, když půjdete po ulici a budete mít tupírovaný drdol či si na sebe vezmete hippies oblečení. Řeknou si jen, ten člověk to vyznává a má to rád. Ale nikdo si nebude myslet, že jste z jiné planety. Dříve to byla určitá uniformita, kterou si myslím, že nyní už nemáme. Můžete mít cokoli na hlavě, na nohou a nikdo vás nebude soudit podle toho, co máte na sobě.“

Šárka Marková Děti RájeMuzikál nyní připravuje novinku – speciální CD s pohádkami pro děti, které nese název Děti Ráje čtou svým dětem. Vy jste se na natáčení také podílela, v jaké pohádce vás uslyšíme?
„Dostala jsem takovou milou pohádku ‚O sedminedělním čertovi‘. Pohádky jsou krátké, čímž jsou mně osobně sympatické a jsou moc hezky napsané. Ta moje vypráví o tom, jak chce čert vyzrát na kováře a nedaří se mu to. Chce se mu nastěhovat do kovárny, ale kovář na něj vymyslí takový fígl, že se mu to nepodaří. Je moc hezké pozorovat i kolegy, kteří třeba nikdy neměli s natáčením zkušenosti, jak najednou ve studiu rozkvetou.  Ani bych nečekala, že to budou umět, že jim to tak půjde a bude je to tak bavit. Celkově působím ve dvou pohádkách – v ‚O sedminedělním čertovi‘ jako vypravěč, pak se tam objevuje Míša Foret a Michal Dvořák. V pohádce ‚O loupežníku Bonžůrovi‘, kterou vypráví Sagvan Tofi, vystupuju jako trhovkyně. Zde se objeví i Sagiho dcera Sára.

Sama Šárka je však zatím bezdětná. Ač se původně předpokládalo, že budou do natáčení pohádek zapojení pouze ti herci, kteří již ratolesti mají, nakonec se pro zpestření od tohoto nápadu upustilo.

Prozraďte nám, plánujete v brzké době zakládat rodinu?
„V brzké době to nevím. Samozřejmě neříkám, že nechci zakládat rodinu, ale v tomhle jsem většinou takový fatalista – mně chodí všechno do života, tak jak má. Až k tomu bude ten správný čas, myslím, že se tomu vůbec nebudu bránit. A navíc ve svém věku se tomu nebudu bránit už vůbec. Možná kdysi jsem přemýšlela, jestli ještě není brzo, ale nikdy jsem to neměla spojené s kariérou. To ne. Kdyby přišel partner a řekl: ‚Pojď, budeme mít miminko nebo já si tě teda vezmu,‘ tak bych mu asi neřekla ne.“

Domníváte se, že byste svou roli ztvárnila jinak potom, co byste se stala maminkou?
„Přemýšlela jsem o tom, ale myslím si, že asi ne. Kolem sebe děti mám, třeba se synovcem jsem strávila hodně času od malinka, se sestrou a podobně. Myslím, že jsem čerpala právě z toho. Je to také jiné, když máte šestnáctileté dítě a mně není o tolik víc. Není to tedy o tom, že máte malé miminko. Dcera dospělé Evy je šestnácti nebo osmnáctiletá slečna, která už je dávno v pubertě. Naštěstí mám takhle stejně starou sestru, proto jsem mohla čerpat odtud. Musím říct, že ke své nejmladší sestře mám opravdu už spíše mateřský než sesterský vztah. Přistihla jsem se u toho, jak jí peskuju nebo se jí snažím vychovávat a říkat jí: ‚S těmi kluky bys tohle úplně neměla.‘ Takže jsem si říkala, že už jsem spíš jak máma nežli ségra,“ přiznává s úsměvem Šárka Marková.


Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Kristýna Šmejkalová





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
:
Děti Ráje budou číst i dětem
Partnerství, výherci a novinky aneb co se dělo v posledních týdnech
Děti Ráje pokořily dvou set tisícovou hranici návštěvnosti
Nový festival bude oslavovat italsko-české přátelství

 

Komentáře  

 
#1 Martina 2011-05-22 21:06
Šárka Marková je velmi příjemná a charismatická žena.Muzikál Děti Ráje je jeden z nejlepších a svou roli v něm - zvládá na jedničku.
 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání