Skutečný příběh Kašpara Hausera – stále neodhalené tajemství

kašpar hauserDivadlo na Vinohradech nasadilo od 11. září hru Kašpar H. (Dítě Evropy) a to speciálně u příležitosti životního jubilea autora této hry Jana Vedrala. V hlavních rolích můžete vidět Lukáše Příkazkého, Luboše Veselého, Markétu Frösslovou nebo třeba Svatopluka Skopala. Historická detektivka vznikla na základě jednoho z nejzáhadnějších a nejvzrušivějších příběhů první poloviny 19. století. Prozradíme vám podrobnosti o tomto neuvěřitelné historce.


Přesně 28. května 1828 se na Unschlittplatz v Norimberku objevil asi šestnáctiletý zanedbaný mladík, mentálně byl na úrovni tříletého dítěte, neuměl pořádně chodit ani mluvit, ale dokázal napsat své jméno. Měl u sebe dopisy, adresované norimberskému rytmistrovi, které byly prokazatelně falšované. Postupně se stal pro obyvatele Norimberka jakýmsi „výstavním exponátem“ a mediální senzací, zejména když v červenci 1828 starosta Binder oznámil, že chlapcova extrémní citlivost na světlo, barvy a hluk a jeho téměř neexistující schopnost mluvit a chodit je důsledkem dlouhodobého držení v izolaci v jakémsi temném podzemním žaláři. Tuzemské i zahraniční noviny se o tento fantastický příběh přetahovaly a Hauser se stal „dítětem Evropy“.

Hauser byl svěřen pod ochranu mladého učitele Daumera, který ho vyučoval a „kultivoval“ podle tehdejších představ bez ohledu na jeho skutečné potřeby. Daumer využíval „médium“ Hausera také pro své homeopatické experimenty a podroboval ho hypnóze. V roce 1829 se neznámý pachatel pokusil Hausera zabít, ale on zranění přežil, i když se z něj dlouho zotavoval. Postupně byl svěřen do péče několika dalších lidí, ale nikde se necítil šťastný. 

V lednu 1832 formuloval soudní rada Feuerbach poprvé teorii o tom, že Hauser je bádenským princem a snažil se jeho příběh rekonstruovat od jeho narození až po jeho zneužití v rámci prosazování dynastických mocenských zájmů. Nejde o to, zda byla tato teorie pravdivá, nebo ne - sama politická situace v Evropě po Vídeňském kongresu a v období před tzv. Březnovou revolucí s blížícím se demokratickým hnutím by byla pro Hausera jakožto pro zaměněného dědičného bádenského prince a domnělého příbuzného Napoleona (jeho matkou by v tom případě byla Napoleonova adoptivní dcera) rozsudkem smrti. Sám Feuerbach to tvrdil před svou náhlou smrtí na konci května 1833, kdy byl údajně otráven. 

V prosinci 1833 byl Hauser vylákán do ansbašské dvorské zahrady (pod záminkou, že se dozví něco o svém původu), kde ho napadl neznámý člověk a bodl ho do hrudníku. Na následky zranění za tři dny zemřel. Na místě činu se v látkové brašně nalezl tajemný lístek se zrcadlově napsaným anagramem, jehož význam nebyl dodnes rozluštěn. Vrah unikl a nikdy nebyl postaven před soud. Všechny stopy, které jsou uváděny v možné spojitosti se zločinem, vedly do Badenu. 

kašpar hauser

Kdo tedy byl Kašpar Hauser?  Takzvaná „teorie o dědičném princovi“ ho považuje za syna bádenského velkovévody Karla a jeho ženy Stefanie de Beauharnais, který se narodil 29. září 1812. Aby si linie Hochbergů zajistila dědičné následnictví, měl být malý princ ještě v kolébce vyměněn za jiné dítě, které bezejmenné a za podivných okolností 16. října zemřelo. Malý bádenský princ měl být pak odvezen do Bavorska a tam dlouhou dobu ukrýván na vodním zámku v Pilsachu. Na zámku byla v březnu 1982 nalezena hračka dřevěného koníka, se kterým si Hauser podle svého vyprávění v podzemním žaláři stále hrál, a který zcela odpovídal jeho popisu. 

Hauserův původ nebyl zatím objasněn ani za pomoci nejmodernějších genetických technik.  Na tiskové konferenci konané v listopadu 1996 v Ansbachu zveřejnil časopis Spiegel rezolutní tvrzení: Kašpar Hauser není bádenský princ. Podkladem pro strhujícím způsobem inscenovanou a neznámou třetí stranou financovanou analýzu bylo porovnání genetické informace získané z krvavé skvrny na spodním prádle, které na sobě Hauser měl mít v den smrtelného zranění a neshodné genetické informace získané od potomků v přímé ženské linii rodu Zähringerů po Stefanii de Beauharnais. 

Výsledky další DNA analýzy týkající se Hausera byly zveřejněny v roce 2001. Tato analýza vyvrací tezi časopisu Spiegel. Byly testovány (mimo jiné) dva vzorky vlasů, které měly patřit Hauserovi, jejich genetické kódy byly navzájem identické, ale neshodovaly se s genetickou informací z krvavých skvrn na spodním prádle, které údajně patřilo Hauserovi. Naproti tomu se DNA z vlasů a DNA potomků v přímé ženské linii rodu Zähringerů lišilo jen v jednom znaku (z více než 16 000 znaků). I když tento výsledek pro jasný důkaz stále ještě nestačí, v současné době nemůže být z vědeckého pohledu uzavřena možnost, že Hauser byl skutečně bádenský princ.

 

 

Text: Otiz
Foto: Divadlo na Vinohradech





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Vánoce 2017 aneb plánujete nějaké kulturní dárky?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání