Skutečný příběh Kašpara Hausera – stále neodhalené tajemství

kašpar hauserDivadlo na Vinohradech nasadilo od 11. září hru Kašpar H. (Dítě Evropy) a to speciálně u příležitosti životního jubilea autora této hry Jana Vedrala. V hlavních rolích můžete vidět Lukáše Příkazkého, Luboše Veselého, Markétu Frösslovou nebo třeba Svatopluka Skopala. Historická detektivka vznikla na základě jednoho z nejzáhadnějších a nejvzrušivějších příběhů první poloviny 19. století. Prozradíme vám podrobnosti o tomto neuvěřitelné historce.


Přesně 28. května 1828 se na Unschlittplatz v Norimberku objevil asi šestnáctiletý zanedbaný mladík, mentálně byl na úrovni tříletého dítěte, neuměl pořádně chodit ani mluvit, ale dokázal napsat své jméno. Měl u sebe dopisy, adresované norimberskému rytmistrovi, které byly prokazatelně falšované. Postupně se stal pro obyvatele Norimberka jakýmsi „výstavním exponátem“ a mediální senzací, zejména když v červenci 1828 starosta Binder oznámil, že chlapcova extrémní citlivost na světlo, barvy a hluk a jeho téměř neexistující schopnost mluvit a chodit je důsledkem dlouhodobého držení v izolaci v jakémsi temném podzemním žaláři. Tuzemské i zahraniční noviny se o tento fantastický příběh přetahovaly a Hauser se stal „dítětem Evropy“.

Hauser byl svěřen pod ochranu mladého učitele Daumera, který ho vyučoval a „kultivoval“ podle tehdejších představ bez ohledu na jeho skutečné potřeby. Daumer využíval „médium“ Hausera také pro své homeopatické experimenty a podroboval ho hypnóze. V roce 1829 se neznámý pachatel pokusil Hausera zabít, ale on zranění přežil, i když se z něj dlouho zotavoval. Postupně byl svěřen do péče několika dalších lidí, ale nikde se necítil šťastný. 

V lednu 1832 formuloval soudní rada Feuerbach poprvé teorii o tom, že Hauser je bádenským princem a snažil se jeho příběh rekonstruovat od jeho narození až po jeho zneužití v rámci prosazování dynastických mocenských zájmů. Nejde o to, zda byla tato teorie pravdivá, nebo ne - sama politická situace v Evropě po Vídeňském kongresu a v období před tzv. Březnovou revolucí s blížícím se demokratickým hnutím by byla pro Hausera jakožto pro zaměněného dědičného bádenského prince a domnělého příbuzného Napoleona (jeho matkou by v tom případě byla Napoleonova adoptivní dcera) rozsudkem smrti. Sám Feuerbach to tvrdil před svou náhlou smrtí na konci května 1833, kdy byl údajně otráven. 

V prosinci 1833 byl Hauser vylákán do ansbašské dvorské zahrady (pod záminkou, že se dozví něco o svém původu), kde ho napadl neznámý člověk a bodl ho do hrudníku. Na následky zranění za tři dny zemřel. Na místě činu se v látkové brašně nalezl tajemný lístek se zrcadlově napsaným anagramem, jehož význam nebyl dodnes rozluštěn. Vrah unikl a nikdy nebyl postaven před soud. Všechny stopy, které jsou uváděny v možné spojitosti se zločinem, vedly do Badenu. 

kašpar hauser

Kdo tedy byl Kašpar Hauser?  Takzvaná „teorie o dědičném princovi“ ho považuje za syna bádenského velkovévody Karla a jeho ženy Stefanie de Beauharnais, který se narodil 29. září 1812. Aby si linie Hochbergů zajistila dědičné následnictví, měl být malý princ ještě v kolébce vyměněn za jiné dítě, které bezejmenné a za podivných okolností 16. října zemřelo. Malý bádenský princ měl být pak odvezen do Bavorska a tam dlouhou dobu ukrýván na vodním zámku v Pilsachu. Na zámku byla v březnu 1982 nalezena hračka dřevěného koníka, se kterým si Hauser podle svého vyprávění v podzemním žaláři stále hrál, a který zcela odpovídal jeho popisu. 

Hauserův původ nebyl zatím objasněn ani za pomoci nejmodernějších genetických technik.  Na tiskové konferenci konané v listopadu 1996 v Ansbachu zveřejnil časopis Spiegel rezolutní tvrzení: Kašpar Hauser není bádenský princ. Podkladem pro strhujícím způsobem inscenovanou a neznámou třetí stranou financovanou analýzu bylo porovnání genetické informace získané z krvavé skvrny na spodním prádle, které na sobě Hauser měl mít v den smrtelného zranění a neshodné genetické informace získané od potomků v přímé ženské linii rodu Zähringerů po Stefanii de Beauharnais. 

Výsledky další DNA analýzy týkající se Hausera byly zveřejněny v roce 2001. Tato analýza vyvrací tezi časopisu Spiegel. Byly testovány (mimo jiné) dva vzorky vlasů, které měly patřit Hauserovi, jejich genetické kódy byly navzájem identické, ale neshodovaly se s genetickou informací z krvavých skvrn na spodním prádle, které údajně patřilo Hauserovi. Naproti tomu se DNA z vlasů a DNA potomků v přímé ženské linii rodu Zähringerů lišilo jen v jednom znaku (z více než 16 000 znaků). I když tento výsledek pro jasný důkaz stále ještě nestačí, v současné době nemůže být z vědeckého pohledu uzavřena možnost, že Hauser byl skutečně bádenský princ.

 

 

Text: Otiz
Foto: Divadlo na Vinohradech





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání