Nevzdávej to: Brožová, Vydra a Bebarová na jednom jevišti

nevzdávej toDivadlo na Vinohradech uvede na konci sezony ještě jednu zajímavou premiéru. Představení Nevzdávej to spatří diváci poprvé v pátek 15. května. O režii inscenace se tentokrát postaral Juraj Deák, hudební doprovod má na svědomí Ondřej Brousek, zatímco kostýmy vymýšlela Romana Redlová. A o čem hra, která pochází z pera jednoho z nejhranějších britských dramatiků Sira Davida Hara, bude?

 

Dceru Meredith Guestové přistihnou ve škole, když kouří marihuanu. Situace, která by netěšila žádné rodiče, je o to svízelnější, že Meredith Guestová je ministryní vnitra. Po něčem takovém přece novináři přímo baží. Ovšem rozhodne-li se to ministryně ututlat, nežene se tím do něčeho ještě mnohem horšího? A jakou roli v tom sehraje jakýsi pan Fallon – muž, který stojí věčně v pozadí, ačkoliv fakticky ovlivňuje veškeré dění v zemi?

Třebaže jeden z nejhranějších britských dramatiků současnosti Sir David Hare, autor divadelních hitů jako Jak to vidí Amy či Pokoj v modrém a scenárista oscarových snímků Hodiny či Předčítač, zasadil svou společenskou komedii do prostředí vysoké politiky, ani jednou se v ní nepodíváme do parlamentních lavic. Politika se totiž dělá v kuchyních, barech a na squashových kurtech. A za svržením vlády stojí mnohdy důvody zcela prozaické – vztahy partnerské nebo rodičovské.

Hra o lobbistech, politicích a obyčejných lidech, hra s brilantně napsanými dialogy měla svou premiéru v londýnském Národním divadle pod názvem Gethsemane. Hare zde odkazuje na „noc pochyb“, kterou zakusil Ježíš Kristus v zahradě Getsemanské – a podobnou zkouškou nechá projít všechny své postavy. Nevzdávej to je tak hrou o kompromisech a o tom, jak často je člověk v pokušení vzdát se svých ideálů. A jistě má co říct také ke krizi demokracie v současném západním světě, aniž by dramatik Hare připravil své diváky o pořádný kus zábavy.

O autorovi a jeho hře
David Hare se narodil 5. června 1947 jako syn námořníka a prožil spíš skromné dětství. Prestižního vzdělání (v Cambridge) mohl dosáhnout díky sociálním stipendiím, která se začala v 60. letech rozšiřovat.

Jeho životopis je úctyhodný: napsal řadu divadelních her, velkou část na objednávku pro londýnské Národní divadlo, jeho spolupráce s původně divadelním režisérem Stephenem Daldrym logicky vedla až k psaní scénářů pro Daldryho filmové počiny – napsal adaptaci slavných Cunninghamových Hodin (2002), z níž se již stala bezmála filmová klasika, a neméně úspěšný filmový převod Schlinkova Předčítače (2008). Kromě toho sám již od 70. let  úspěšně režíruje ve filmu a v televizi a nezanedbatelná je jeho kariéra režiséra divadelního: vedle řady her svých současníků na prknech britského Národního divadla uvedl Shakespearova Krále Leara, Vanessu Redgraveovou režíroval v premiéře i u nás známého monodramatu Rok magického myšlení Joan Didionové a sám mnohokrát vystoupil na jevišti ve dvou celovečerních autorských monolozích. V roce 1998 jej královna uvedla do šlechtického stavu.

David Hare se ve svých hrách také často vyjadřuje ke stavu věcí veřejných, napsal např. hry o problémech anglikánské církve (Racing Demon, 1990), justice (Murmuring Judges, 1991) či dokonce privatizace britských železnic (The Permanent Way, 2003). Všechny uvedlo londýnské Národní divadlo, všechny byly úspěšné a všechny rozvířily společenskou debatu.

Hare používá i metodu reportážního divadla, které se říkává verbatim neboli doslova!
Tak vznikla i hra The Power of Yes (2009), se kterou se mohli seznámit i čeští diváci - pod názvem Jednoduše a na cokoli ji uvedla činohra pražského Národního divadla formou scénického čtení.

David Hare ve svých hrách spojuje témata veřejná a soukromá (viz komorní psychologická dramata jako Skylight (1995) neboli Skleněný strop, či Vertical Hour (2006) neboli Rozhodná chvíle), protože obojí se v životě člověka prolíná - nelze žít mimo politiku a právě tak nelze dělat politiku mimo život. To je možná vůbec klíčovým Hareovým tématem.

Téma vzájemného ovlivňování osobních životů a politiky je také nosným tématem Getseman. Hra byla s úspěchem uvedena v londýnském Národním divadle (premiéra 11. listopadu 2008, 74 repríz), část publika i kritiky s gustem hledala skutečné aféry, jimiž se Hare při psaní inspiroval, ale o takováto odhalování faktů ve hře vlastně nejde – autor zkoumá stav národa spíš metaforicky než doslovně.

Na Vinohradech uvádíme hru Getsemany pod názvem Nevzdávej to. Český divák nemusí pátrat po konkrétních událostech z britské politiky, o to silněji ovšem můžeme vnímat to obecné a přesahové, co Hare o společnosti, politice a o „obyčejných“ lidech říká a co se tedy velmi týká i nás.


nevzdávej to

 

Text: Otiz
Foto: Divadlo na Vinohradech





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání