Komedie Sbohem, zůstávám! sklízí u diváků velmi kladné ohlasy. Pro velký zájem bylo do programu přidáno další představení, které nabídne Divadlo Kalich 20. června. O úspěch se zasloužilo také velmi dobře zvolené herecké obsazení – Iva Janžurová, Pavel Zedníček, Jaromír Dulava a Jana Paulová. Ta v rozhovoru prozradila, jak tato inscenace zapůsobila na ní a další zajímavosti.
Autorka Isabelle Mergaultová hru napsala, neboť nenacházela dost kvalitních komediálních textů pro herečky své generace. Pociťujete stejný nedostatek?
„Vzhledem k tomu, že se nám doposud vždycky nakonec podařilo najít takový, do kterého jsme měli chuť se pustit, tenhle nedostatek nepociťuji. Navíc jsem ve věku pro herečku praktickém v tom, jak je na jevišti variabilní. Můžu hrát postavy o něco starší i o něco mladší. Pomůžou světla, kostým… a v neposlední řadě divákova fantazie. Proto mám při listování scénáři relativně na výběr. Na druhou stranu není jednoduché najít kvalitní hru pro mě a Pavla Zedníčka, protože spolu hrajeme dvacet let a za tu dobu jsme publiku předvedli už spoustu hereckých poloh. Hledat pro nás dva pořád něco nového je tedy poměrně těžké. I z toho důvodu jsme se rozhodli pro Sbohem, zůstávám!, kde tentokrát nestojí v popředí dvojice muž – žena.“
Jaká musí komedie být, aby vás zaujala natolik, že máte chuť si v ní zahrát?
„Musí mě hned při prvním čtení rozesmát a musím mít pocit, že smát se budou i diváci. Plus, v ní musí být co hrát a ideálně by měla nabízet prostor k improvizaci. V komediálním žánru vyhledávám vyloženě herecké texty.“
Takovým je i text Sbohem, zůstávám!?
„Jednoznačně, je to herecká komedie. Přestože jde o klasickou konverzačku, je v ní plno situačních zvratů, které děj otáčí nečekaným směrem. V tom je ta komedie netypická. Zkrátka čiročirá sranda. Kdo by hledal poslání, musí místo do divadla na poštu, žádné hluboké poselství hra nesděluje. Zato baví černým humorem, který my Češi máme, myslím, obzvlášť rádi.“
Říká se, že komediální herečky jsou nedostatkové zboží. Pokud s tímto tvrzením souhlasíte, proč si myslíte, že dobrých komiček je výrazně méně než dobrých komiků?
„Co na to odpovědět, když já zrovna teď hraju s tou nejlepší komediální herečkou v této republice. Mám samozřejmě na mysli Ivu Janžurovou… Obecně vzato, pro komedii je nezbytné, aby herečka dokázala v sobě potlačit touhu být za všech okolností a za každou cenu krásná, žádoucí. Znám hodně ženských, které si ze sebe umí udělat srandu na jevišti, už si ovšem nejsem jistá, zda to všechny dokážou i v běžném životě. Když o tom ale teď tak přemýšlím, s chlapama a jejich pověstnou ješitností je to možná ještě horší. Třeba je mužský komik nakonec vzácnější zboží než komička.“
Diváci jsou zvyklí na vás chodit do divadla v zavedené dvojici s Pavlem Zedníčkem. Jak byste přiblížila herecké partnerství s Ivou Janžurovou?
„S Pavlem jsme totálně sehraní, je to úžasné herecké partnerství, které samozřejmě nekončí, jenom jsme teď k našemu tandemu přibrali herečku, jíž oba upřímně ctíme. Jsme nesmírně rádi, že se můžeme na jevišti potkat s první dámou ženské komiky a ženského herectví vůbec. Hrát s Ivou Janžurovou pro mě znamená víc, než kdybych hrála s Bradem Pittem (smích). Iva má neuvěřitelný smysl pro humor, a to i v privátním životě. Navíc je nesmírně krásný člověk. Těším se na každé setkání s ní, na to, čím mě na jevišti zase překvapí.“
Hrdinky hry „Sbohem, zůstávám!“ na konci přemýšlejí, zda by jim nebylo lépe bez jejich protějšků. Dospěla jste někdy i vy k pocitu, že muži jsou „na zabití“?
„Upřímně řečeno, kdybych o něčem takovém byla přesvědčená, při svém temperamentu bych se už dávno nějakého mordu dopustila. Ale nemyslím si to. Mám celoživotní štěstí na hodné, správné chlapy. Se všemi svými profesními i životními partnery jsem kamarádka, bezvadně spolu komunikujeme, rádi se vidíme. Takže žádného chlapa na zabití neznám. Já si svět bez mužů ani neumím představit. To by byla strašná nuda!“
Text: Kristýna Šmejkalová; Jaroslav Panenka
Foto: Divadlo Kalich
