Iva Janžurová: Pavel Zedníček je muž k zulíbání!

Iva JanžurováČeská herečka oslaví 19. května své dvaasedmdesáté narozeniny, na vitalitě a úsměvu jí to však ani trochu neubírá. V současné době exceluje například v komedii „Sbohem, zůstávám!", pro velký zájem muselo Divadlo Kalich dokonce naplánovat další představení. Zajímá tě, co Iva Janžurová prozradila o této inscenaci, své roli a kolezích, s nimiž se na jevišti potkává? Vše se dozvíš v tomto rozhovoru.


Autorka Isabelle Mergault hru napsala, neboť nenacházela dost kvalitních komediálních textů pro herečky své generace. Pociťujete stejný nedostatek?

„Od raných hereckých let jsem si psala dramatické texty, a to nejen z radostného pocitu tvorby, který jsem při tom zažívala, ale právě také z toho důvodu nenacházení dostatku předloh ke komediálním výkonům. Přitahovaly mě formy grotesek, bláznivých převlekových komedií. Toužila jsem, když mi říkali, že mám dar lidi rozesmávat, abych svůj dar nepromarnila v mělkých, neslaných-nemastných úkolech.“

Jaká musí komedie být, aby vás zaujala natolik, že máte chuť si v ní zahrát? A čím vás oslovila konkrétně „Sbohem, zůstávám!“?

„Odvážila bych se radši definovat, jaký mi chutná řízek: šťavnatý, křupavý, nikoli vyklepaný paličkou do milimetrové výšky, přesně slaný a i s kapkami citronu a i s pikantním přídechem česneku. Ale podobně přitažlivě vám zavoní dobrá komedie. Někdy po prvním přečtení, někdy v polovině zkoušek, někdy až s prvními diváky. Je to i trochu sázka do loterie, naše svaté instinkty se mohou i mýlit. Ale v případě téhle hry jsem se nechala unést. Unesla mě Jana Paulová. Hru někde vystopovala, tedy někde v Paříži, a spolu s houževnatými ideology Divadla Kalich mě dokoučovali na první zkoušku. V mailu jsem vzápětí nalezla data prvních představení. Potom už nezbylo komedii nic jiného, než mě oslovit.“

Říká se, že komediální herečky jsou nedostatkové zboží. Pokud s tímto tvrzením souhlasíte, proč si myslíte, že dobrých komiček je výrazně méně než dobrých komiků?
„Tak asi ženy nemají tolik času? My té profesi asi neobětujeme všechno. Chce to fyzickou sílu i mozek. Odhodlání nedělat kompromisy. Komika je nejtěžší obor herectví. A mužští partneři na scéně musí být rození gentlemani, aby nám to dovolili.“

iva janžurová


Jak byste nám přiblížila herecké partnerství s Janou Paulovou ve hře
Sbohem, zůstávám!"?
„Obě jsme pracovaly na plné obrátky. Moje obrátky se Janiným nemohly vyrovnat, i přesto že mi ona dávala potají náskok. Celou dobu jsem trošku pokulhávala za iluzemi o své kondici. Jana Paulová vlastně vykonávala i úlohu mého osobního manažera, chválila mě, zkusila ochotně všechny moje nápady, věrohodně mi tvrdila, jak pěkně vypadám - teď už jí to půjde hůř, od včerejška nosí oční čočky. Je velmi inteligentní, ví, že ke svému úspěchu v tomto případě potřebuje i můj úspěch. Ještě zdaleka není hotovo, to u veseloherních kousků není nikdy, ale pár nádherných aplausů už máme za sebou. Zažíváme radost ze společného úspěchu, nevíme co to je žárlit jedna na odezvu druhé, každý další večer budeme poctivě stavět tohle báječné představení.“

Hrdinky hry „Sbohem, zůstávám!“ na konci přemýšlejí, zda by jim nebylo lépe bez jejich protějšků. Dospěla jste někdy i vy k pocitu, že muži jsou „na zabití“?

„Nikdy bych nemohla říct, že všichni. Tu a tam některý ano. V naší francouzské komedii jsou to zrovna ti dva ze dvou, co jsou tam břitkou autorkou napsáni, ale zrovinka Pavel Zedníček v civilu je muž k zulíbání.“



Text: Kristýna Šmejkalová; Jaroslav Panenka
Foto: Divadlo Kalich





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Který festival vás v roce 2017 nejvíce zajímá?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání